Vávra je sice mrtev, Maryša ovšem nikoli! Jiří Suchý definuje smích a humor. Berlín, dospívání a sex
ČT art v týdnu od 2. května
Tápete, na co se z programu ČT art podívat, nebo zapomínáte, co jste si vlastně chtěli pustit? Nechte se inspirovat výběrem, který pro vás každý týden sestavuje redakce webu ČT art. Níže najdete přehled tipů na tento týden.
Pondělí 2. května, 20:15
Aby se neřeklo, foto: Národní divadlo v Praze – Martin Špelda
Záznam inscenace (2019) dramatu bratří Mrštíků v pražském Národním divadle. Příběh sice završuje podání osudného nápoje Vávrovi, mnohem větší důraz se tu však tentokrát klade na Maryšiny důvody k zoufalému činu. Hra měla inscenační premiéru roku 1894, kdy byl společenský tlak na uzavření sňatku bez ohledu na vzájemné city mnohem silnější než dnes, přesto v osudu titulní postavy lze nalézt zcela současné okamžiky. Kolikrát jsme někoho k něčemu nutili přesvědčeni o tom, že pro něj chceme „to nejlepší“? Kolikrát jsme se podvolili nesmyslnému nařízení jen proto, „aby se neřeklo“? Možná je příběh o Maryše mnohem víc bojem o osobní svobodu a zrcadlem despotických představ o tom, co by mělo naše okolí dělat. Režie se ujal Jan Mikulášek. Hrají Vladimír Javorský, Taťjana Medvecká, Pavla Beretová, David Prachař, Matyáš Řezníček a další.
Úterý 3. května, 20:15
Anna Daučíková, Výchova dotykom, 1996, repro: archiv umělkyně
Pozvání do studia ArtZóny přijala Anna Daučíková, slovenská umělkyně žijící v Praze, která se přes studium skla v architektuře dostala k malbě, fotografii a v 90. letech také k videoartu a videoperformance, kterým se v posledních 25 letech věnuje nejvíce. Angažuje se také jako queer aktivistka, v 90. letech spoluzaložila feministický kulturní časopis Aspekt.
V Týdnech představíme letošního vítěze Magnesia Litera za prózu – Destrukci brněnského sociologa a publicisty Stanislava Bilera. Nabídneme recenzi podcastu Rozchod, potom navštívíme nezávislou galerii v Telči a vyslechneme si, jak se umění daří mimo centra.
Ve Fenoménu se budeme zabývat humorem v umění. Lze s jeho pomocí klást provokativní a aktuální otázky o současnosti? Nebo slouží jen k tomu, aby bylo dílo přístupnější? Jak s humorem konkrétně pracují tvůrci ve filmu, divadle a hudbě jsme se zeptali Jana Prušinovského, Andyho Fehu, Dagmar Smržové, Tomáše Dianišky, Michala Háby, Handa Gote anebo umělecké platformy d’epog, za hudebníky Jana Buriana alias Kapitána Dema, Nikoly Muchy a Samča, brata dážďoviek. Ve studiu budou na téma debatovat estetik a sociolog Miroslav Paulíček a pedagog JAMU a zdravotní klaun Ondřej Klíč.
Středa 4. května, 20:15
Zasloužilý komik Jiří Suchý, foto: archiv ČT – Irena Zlámalová
Padesátiminutový dokument z minulého roku, v němž Jiří Suchý (* 1931) představuje vlastní pojetí historie smíchu – od pravěku až po repertoár jeho domovského divadla Semafor. Prizmatem humoru originálně nahlíží kulturní dějiny naší civilizace. Jeho záměrem je připomenout očistnou funkci smíchu v průběhu věků. Suchý se podílel na námětu, scénáři a je i hlavním protagonistou. Natáčení většinou probíhalo u něj doma. Film režíroval Jiří Vondrák, kameramansky se na něm podílela Olga Malířová Špátová, která rovněž stála za kamerou při natáčení dokumentu Jiří Suchý – Lehce s životem se prát (2019), jejž režírovala její matka Olga Sommerová.
Středa 4. května, 21:35
Galavečer GRAND Festivalu smíchu
O ceny se uchází také herci z pražského Divadla v Dlouhé s inscenací Bez roucha odehrávající se v divadelním prostředí, foto: Východočeské divadlo Pardubice
Přímý přenos galavečera s udílením cen v soutěži o nejlepší tuzemské divadelní komedie a komediální herecké výkony, který proběhne ve Východočeském divadle Pardubice. O oceněních rozhoduje odborná a studentská porota a také hlasování diváků. Večer bude koncipován jako zábavný kabaret se živě provedenými písněmi a skeči, v nichž budou účinkovat herci pardubického divadla i dalších scén, které se festivalu účastní.
Čtvrtek 5. května, 20:15
Předlohou se stala skutečná událost – výbuch německého muničního vlaku odpáleného 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov, foto: archiv ČT
Filmová klasika podle předlohy Bohumila Hrabala. Režisér Jiří Menzel (1938–2020) se zejména díky úspěchu Ostře sledovaných vlaků (1966) stal dvorním filmovým režisérem Hrabalových děl, přičemž už v tomto svém celovečerním debutu nastolil to, co jeho hrabalovskou linii nakonec charakterizovalo – brát z próz onoho vypravěčského rabiáta především jejich laskavější stránku. V roce 1968 byl film oceněn Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. Hrají Václav Neckář, Josef Somr, Jitka Zelenohorská, Jitka Bendová, Naďa Urbánková, Vladimír Valenta, Libuše Havelková, Vlastimil Brodský, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Květa Fialová, František Husák, Jiří Kodet a další.
Pátek 6. května, 22:50
Ještě, že je člověk mladý jenom jednou, foto: archiv ČT
Německý film z roku 2017 o jednom překotném dospívání. Mifty je šestnáct a stejně zapáleně nesnáší autority a školu a miluje berlínské mejdany, sex a o hodně starší holku, kterou potkala v supermarketu u chlazených kuřat. Jenže její láska je vdaná, má dítě a vůbec všechno v Miftině životě je komplikovanější, než by chtěla. Jeden kluk ji přirovnal k mořskému dráčkovi, axolotlovi, který údajně přežije všechno. Provokativní režijní debut Helene Hegemannové (* 1992) s energií technoparty sleduje dospívání, kdy máte zdánlivě všechno – až na funkční návod, jak naložit se životem. Hegemannová, spisovatelka a „zlobivá holka“ německé kultury, film natočila podle vlastního románu v pouhých čtyřiadvaceti. Postavu Mifty ztvárnila švýcarská herečka Jana Fritzi Bauerová, která byla za svůj výkon nominována na cenu Německé filmové kritiky. Z Mezinárodního filmového festivalu Sundance, kde byl uveden v hlavní soutěži, si Axolotl Overkill odnesl ocenění za kameru.
