Vídeňští filharmonici vzdali hold filmové hudbě. Album John Williams in Vienna stojí za to

Letošní beethovenovský rok (250 let od narození) nabízí několik mimořádných nahrávek hudby tohoto génia. Třeba originální provedení klavírních sonát Igorem Levitem, brilantní interpretaci Trojkoncertu v podání hvězdných jmen (Daniel Barenboim, Yo-Yo Ma, Anne-Sophie Mutter a West-Eastern Divan Orchestra) nebo třeba nesmlouvavou nahrávku Páté symfonie c moll v podání MusicAeterna pod vedením Teodora Currentzise.

Jedna letošní deska však nemá s výročím Beethovena, ani s jeho hudbou jako takovou, nic společného, a přece vyčnívá. Pomůže malá nápověda: Hvězdné války, Indiana Jones, Jurský park. Ano, nová nahrávka hudby Američana Johna Williamse je tady. Vydal ji Deutsche Grammophon John Williams in Vienna. Jde o záznam koncertu z vídeňského Musikvereinu z ledna letošního roku, kde Williams poprvé řídil Vídeňské filharmoniky.

Pro někoho přitom je John Williams téměř sprosté slovo. Pro rodilého Vídeňáka, který byl vychován v přesvědčení, že vývoj té pravé hudby se zastavil někde po smrti Brahmse, to platí obzvlášť. Pravda, Williamsova kompoziční technika nepřekypuje genialitou. Jenže platí pravidlo, že účel světí prostředky. A je to příjemná změna, že si Vídeňští filharmonici, tento zvukově nejkonzervativnější orchestr světa, jenž se Mahlera naučil hrát nějakých sedmdesát let po jeho smrti (mimochodem zásluhou dalšího Američana, Leonarda Bernsteina), pozval do svého zlatého sálu osmaosmdesátiletého Williamse a nechal ho poprvé dirigovat nejznámější kusy z jeho díla. V kontextu toho, za jakým účelem byla tato hudba zkomponována, a nadto pro jaký druh filmové tvorby vznikla, se Williamsovo dílo jeví stejně tak geniální jako pro rodilého Vídeňáka dílo Beethovenovo, jakkoliv to srovnání může působit divně. Kdo by třeba neznal Imperiální pochod z Hvězdných válek!

Vídeň aplauduje Johnu Williamsovi; leden 2020, foto: © 2020 Deutsche Grammophon / Wiener Philharmoniker — Terry Linke

Ostatně Vídeňští filharmonici berou tuhle hudbu naprosto vážně. Dokonce prý donutili Williamse, aby do programu zařadil zmíněný Imperiální pochod, protože měli zkrátka chuť si ho zahrát. Orchestr vlastně nepotřebuje filmové plátno: jeho interpretační kvality vytahují z autorovy hudby nepřeberné množství detailů. Přítomna je neskutečná zvuková barevnost, což není ve Vídni zase takovým zvykem. Vše rámují pevné žestě a poměrně měkké smyčce — a těch je v případě Williamsovy tvorby všude hodně. Filharmonici zároveň dávají hudbě jakýsi prostor právě proto, aby dokázala dostatečně vystihnout svojí účelovou funkci.

Deska vás dostává do natolik příjemné nálady, že na chvíli zapomenete i na starosti s koronavirem. Samozřejmě vás dostihne potřeba spojovat si  melodie s filmy, pro něž byly komponovány. Před očima se vám promítají třeba záběry, kdy Alan Grant a Ellie Sattler přilétají poprvé na krásně zelený ostrov Isla Nublar plný dinosaurů, právě když orchestr hraje hlavní téma z Jurského parku. Neubráníte se přitom nostalgii a říkáte si, jak tu hudbu asi vnímá někdo, kdo ten film neviděl? Ale je dnes vůbec někdo, kdo Jurský park neviděl?

Obal alba. Standardní edice. Vydavatel však připravil i edice speciální, foto: © 2020 Deutsche Grammophon

Album ovšem nestojí a nepadá s hudbou z Jurského parku a z Hvězdných válek. Nabízí i další a neméně známé kompozice ze snímků Čelisti, E.T. —Mimozemšťan nebo třeba Dobyvatelé ztracené archy. Rovněž zaujme velkolepě podaná skladba The Flight to Neverland z filmu Hook nebo patetické a uhrančivé téma ze snímku Válečný kůň. Třešničkou na dortu je spolupráce Johna Williamse s houslistkou první velikosti Anne-Sophie Mutter. Ta dokázala uhranout několik významných autorů, Williamse nevyjímaje (vloni společně vydali album Across the Stars). Pro tuto příležitost Williams upravil některé svoje známé melodie pro housle. Na recenzovaném albu hraje Mutter Ďábelský tanec z filmu Čarodějky z Eastwicku: podává ho bartókovsky ostře a uhrančivě. Objevuje se i v Dobyvatelském pochodu z filmu Dobyvatelé ztracené archy.

John Williams, držitel pěti Oscarů, čtyř cen Emmy a 25 cen Grammy, označil spolupráci s Vídeňskou filharmonií za jedno z největších vyznamenání, jemuž se mu v životě dostalo. Dokladem ohlasu je i vynikající prodej alba John Williams in Vienna. Houslistka Mutter o Williamsově hudbě poznamenala: „Jsou to melodie, které se nás dotýkají tak hluboce, že s námi zůstávají. To je na Johnově hudbě úžasné — i bez filmu má svůj vlastní život.“ Amen.