Ze stáje ateliér, ze sýpky galerie. Čtvrtý díl minisérie o kultuře na současném českém venkově
Z Prahy to do vesničky Vysoká na Kokořínsku trvá hodinu. Hodinu na to vypadnout z velkoměsta do krajiny tajemných roklí a lesů, jako dělané pro plenéry. V centru obce, pouhých pár metrů od sebe, se navíc nacházejí hned dvě kulturní centra – Farmstudio a dům řemesel Arcadis.
„První doložený vlastník sídla byl Antonín Horyna, velký bohém, který z toho udělal největší ‚hogo fogo‘ statek široko daleko,“ vítá mě majitel Farmstudia Pavel Matela. „Tenhle statkář taky provedl první uměleckou performanci v dějinách Farmstudia, už v polovině 19. století! Tenkrát, když šel oddíl vojska s hudbou po Praze, postavil se Horyna před ně, vykřikl ‚Halt!‘, vojsko se zastavilo a nastal poplach. Horyna však pokorně předstoupil před důstojníka a prohlásil, že pouze chtěl dát tak utrmácenému vojsku po mázu plzeňského. Důstojník přísně odpověděl, že chce-li ujít trestu, musí tak okamžitě udělat. Horyna tedy řekl, že dá rovnou dva,“ směje se Pavel Matela, zatímco mě provádí po bývalém statku.
Farmstudio se nachází v obci Vysoká na Kokořínsku. Na fotografii je vesnice s farním kostelem sv. Václava, foto: Kateřina Zemanová Z bývalé sýpky vznikla galerie, z bývalé stáje ateliér. Před obytnou částí narážím na ceduli „work in progress“. To vcelku vystihuje stav zdejšího kulturního centra. Ze dvou stodol zbyla torza, která by Matela rád zakonzervoval tak, aby je budoucí generace mohly dostavět do původní podoby. Po roce 1989 byl totiž celý statek na téměř dvacet let opuštěný a restituenti ho postupně rozprodávali na stavební parcely. „Dělám na tom už šest let, ale jde to pomalu. Koupil jsem to tu pět minut po dvanácté a na rekonstrukci mi už nezbyly téměř žádné peníze. Všechny akce, co tu jako spolek pořádáme, jsou navíc ztrátové, momentálně jsme ve fázi hledání udržitelného modelu,“ říká nynější pán areálu.
Ten by podle Mately mohl spočívat v tom, že by objekt sloužil jako zázemí pro umělce, kteří by zde chtěli tvořit a zaplatili by režijní náklady: „Zatím to nenabízíme ve velkém, ale občas se už někdo přihlásí. Teď tu máme zrovna dvě malířky, které sem přijely na plenér.“ A tak tu potkávám Annu Sypěnovou a Lucii Fryčovou. Obě vystudovaly uměleckou školu, nyní učí v základní umělecké škole a ve volných chvílích se věnují vlastní tvorbě.
Jinakostí k bdělosti
„Začátkem roku jsem měla ambiciózní plány. Chtěla jsem pozvat spolužáky z uměleckých škol, abychom se tady potkali, společně tvořili, povídali si o umění. Nakonec jsme se sešly jenom dvě, ale i to je super,“ vypráví Anna Sypěnová. „Nová místa nabízí úplně jiné náhledy na svět kolem nás. Jinakost napomáhá k ostražitosti a bdělosti. A to je pro tvorbu zásadní – vypadnout a vnímat věci jinak.“
Malířka se o Farmstudiu dozvěděla díky platformě Nová síť, která zaštiťuje regionální kulturní centra a Farmstudio je její součástí. „Kdykoliv potřebujeme nějakou právní pomoc, máme nějaký problém, můžeme se na ně obrátit. Organizují také různá setkání, kde si vyměňujeme zkušenosti,“ informuje mě Pavel Matela. Nová síť nyní vytváří online portál rezidenčních míst ART-IN-RES, který by se měl spustit na podzim. Databáze, jak stojí na stránkách organizace, bude sloužit umělcům hledajícím rezidenční pobyt, rezidenčním prostorům pak zase umožní zveřejňování aktuálních open callů a chce být i vstupní bránou pro zahraniční umělce hledajícím základní informace o uměleckém provozu v České republice.
Cílem Pavla Mately i celého spolku Farmstudio je, kromě zajištění rezidenčních pobytů, vytvoření prostoru pro experimentální umění, nové nápady, spolupráci a také mezinárodní workcampy. „Fyzická práce je činnost, která je zajímavá a má smysl, očišťuje. I já sám pracuju rukama čím dál tím víc rád. Práce na téhle budově mě navíc vzdělává, nechci něco pokazit, takže pečlivě studuju, jak se co restauruje.“
Kulturní vesnice
Farmstudio v současnosti pořádá dvě veřejné akce ročně, jimž předchází rezidenční pobyt umělců. Ten se ukončuje vernisáží děl, které během této doby vznikly. Samozřejmostí je hudba, oheň a promítání filmů. Výstavy jsou pak k vidění do dalšího rezidenčního pobytu, který bývá na konci září.
Ačkoliv má obec Vysoká podle Českého statistického úřadu pouze něco přes devět set obyvatel, sto metrů od Farmstudia se nachází další kulturní centrum – dům řemesel Arcadis. I v něm najdete galerii, kde v současné době vystavují fotografie Karla Hartla. Kromě toho také pořádají keramické a výtvarné dílny a provozují kavárnu s vinárnou.
Na první pohled je tedy Vysoká vesnicí, kde se kultuře líbí. Na akce, které oba kulturní stánky pořádají, prý chodí i místní. Matela na nich úspěch Farmstudia ovšem nestaví: „Jsou samozřejmě vítáni, ale chceme fungovat spíše mezinárodně. Nejsem naivní a nemyslel jsem si, že nadšeně přijdu na vesnici, že tam chci dělat kulturu a všichni začnou milovat umění. Je jich pár – těch, kteří se zajímají o to, co se tady děje.“
Současná výstava v Ateliéru Farmstudia je součástí Armory Show, tedy směs různého umění, co kdo věnoval nebo zkrátka to, co „bylo v domě“, foto: Kateřina Zemanová Právě zájem o dění v místě, kde žijeme, respekt ke kulturnímu dědictví a k okolní přírodě mají být podle Pavla Mately hlavní aspekty kultury, kterou je třeba pěstovat.
V příštím, závěrečném díle se pokusíme odpovědět na otázku, zda ještě a jak žije folklor.
