Zmizení aneb jak vyprávět televizní seriál jako román

poster
Matku Michelle výborně ztvárňuje Julia Jentscht. Povšimněme si českého nápisu na dveřích.

Zaměřím se na jeden z festivalových titulů, na Zmizení (Das Verschwinden). Pokládám jej za důležitý a v něčem modelový pro novou evropskou seriálovou tvorbu. A po Babylonu Berlin jde o další německý výrazný počin svého druhu. Režíroval jej Hans-Christian Schmid (*1965); v evropské kinematografii se nejedná o neznámé jméno: jeho snímky 23, Rekviem, Crazy či Bouře získaly řadu festivalových ocenění.

Zmizení je osmidílná série, přičemž každá epizoda čítá pětačtyřicet minut. Vloni v říjnu ji odvysílala německá ARD ve zdvojených epizodách, tedy jako čtyři díly celovečerní stopáže. Příběh se odehrává v Bavorsku, blízko hranic s ČR, ve fiktivním městečku Frostenau (natáčelo se v městech Cham a Deggendorf). Dvacetiletá dívka Janine – po noci strávené na diskotéce se svými dvěma nejlepšími kamarádkami Laurou a Manu – zmizí. Její matka žádá o pomoc policii, avšak policisté ji odbydou s tím, že Janine je dospělá, a předpokládají, že dívka záměrně opustila těsné maloměsto.

Matku Michelle výborně ztvárňuje Julia Jentsch, něčím mi připomínající Petru Špalkovou v rolích utrápených, křehkých, a přesto silných matek. Michelle začíná pátrat po své dceři na vlastní pěst. Postupně zjišťuje netušené věci o Janine i o jejích kamarádkách. Také rozkrývá skrytou a nepěknou tvář maloměstské komunity. Do městečka proudí z české strany pervitin, na němž jsou všechny tři dívky závislé. Rozplétají se detaily okolo obchodu s drogami. Policisté občas zadrží někoho, kdo převzal sáček s bílým práškem, ale nedaří se jim šíření pervitinu zabránit. Rodiče tuší, že něco s jejich dětmi není v pořádku, ale nechtějí si to připustit nebo své děti kryjí. Matka dealera Tarika jde sama vyzvednout do provizorní skrýše uschovanou drogu, aby uchránila syna před stíháním.

ZmizeniNa malém německém městě zmizela mladá žena. Uvěřitelné hádky a zapírání. Nevyřčená tajemství. Rodinná terapie, kde si všichni lžou. Seriál Zmizení, foto: ARD

Série Zmizení je studií generačních vztahů, detektivkou i thrillerem. Atmosféra je ponurá a dění – bohužel – velmi realistické. Uvěřitelné hádky a zapírání. Nevyřčená tajemství. Rodinná terapie, kde si všichni lžou. Čtvrt kilo pervitinu ukryté uvnitř tykve, které dívky potřebují prodat, aby se zbavily dluhů. Všechno je nějak špatně.

Režisér Hans-Christian Schmid v Brně vysvětloval, proč po formátu celovečerního filmu zvolil televizní sérii. Na rozdíl od devadesátiminutového snímku mohl na časově rozsáhlejší seriálové ploše hlouběji proniknout do postav. Bylo možné podrobněji rozpracovat vedlejší motivy. Dějové oblouky mohly překlenout více dílů, aniž by zmizel pocit napětí. Schmid podle mě výstižně popisuje nový žánr televizního seriálu-románu. I způsob vysílání ve čtyřech rychle po sobě jdoucích dlouhých dílech je vzdálený pravidelnému zařazování kratších epizod, které může divák hned po skončení pustit z hlavy, protože za týden se sice setkává se známými postavami, ale příběh začíná pokaždé jakoby od začátku.

Otázkou je, zda se složitější a náročnější televizní seriály do budoucna udrží, protože Zmizení bylo na ARD nasazeno až po „primetimeovějším“ seriálu Místo činu, který se vysílá už od sedmdesátých let a udržuje si skvělou sledovanost.

Související