A neříkej mi Maruško!

Nacisté 26. března 1943 popravili českou dívku Marii Kudeříkovou, která nikdy nikoho neprozradila a naopak své krátké mládí obětovala skutečnému boji s odpornou mocí, která se chystala pozřít svět.

Později její odvahu zneužila komunistická moc ke své propagandě a její čin byl zpolitizován. Z toho důvodu, v roce 1990, byla pamětní deska, připomínající její odvahu, odmontována a skryta do městského depozitáře. Zpětně jsou přejmenovávány veřejné budovy, které nesly dříve její jméno. Co to vypovídá o české společnosti?

Diváctvo prozkoumá široké konsekvence této události. Projekt je možná i sebeterapií pro samotné tvůrce, aby lidé nezůstali lhostejní. Emocionální rekonstrukce, retrospekce, s využitím syntetického jevištního tvaru. Dětství, rodina, láska, oběť, smrt – odkaz. Ztráta paměti. Zapomnění.

Setkání umělců tří generací, kteří se pokusí rezonovat v časoprostoru a upozornit na to, jak nebezpečné je primitivní zjednodušování reality bez znalostí souvislostí. Ve středu dění ale zůstává nepochopitelně odhodlaná, vzdělaná dívka, která vrhá veškeré své duchovní i fyzické síly do reálného boje.

Kdyby Marie K. žila dnes, co by si o lidech myslela? Kým by byla Marie K. dnes?

Inscenace se nechává inspirovat úryvky ze skutečných dopisů Marie K., které tajně psala v nacistickém vězení v době, kdy několik měsíců čekala na svou popravu.

Vhodné pro diváctvo starší 12 let.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.