Seriál, co nepotřebuje koule. Filter zachycuje zmatky queer dospívání
Nový šestidílný projekt České televize Filter, který je od 2. září k vidění na iVysílání i na ČT 1, se jako jeden z prvních tuzemských seriálů zabývá primárně queer dospíváním. Míří jak na GenZ, která tím získala důstojnou mediální reprezentaci, tak na starší ročníky, kteří zde mohou získat ponětí o tom, čím si dnes mnozí mladí procházejí.
Ačkoliv se i v současné domácí televizní produkci témata queerness a neheteronormativity objevují stále častěji, pokusy o zachycení zkušenosti dnešních dospívajících se dosud držely mimo hlavní příběhové linky, případně postrádaly dostatečnou autenticitu. Některé z nich se nevyhýbaly stereotypizaci – například komediální seriál Sex O’Clock z produkce Oneplay, kde byl coming out otce hlavního hrdiny přijat s obavou, že zničí synovi sociální status ve škole, když se svět dozví, že „má fotra homokládu“. U dalších se tematika queerness objevovala citlivěji, ale spíše v pozadí (například v seriálech ČT Pět let nebo TBH).
Novinka režiséra a scenáristy Davida Semlera (* 1990) Filter se v tomto kontextu stává důležitou proto, že zachycení dospívání v queer těle je středobodem jejího vyprávění. Přitom se hlavní hrdina Matty (skvělý Antonio Šoposki) nachází v situaci, která dokáže být náročná pro všechny osoby nehledě na genderovou identifikaci: přechod ze základní na střední školu znamená rozpad kolektivu, v němž byl (i jako gay) přijat.
Trailer k sérii Filter, zdroj: YouTube Matty je obyčejným gay teenagerem, jenž se obává ztráty dvou svých nejlepších kamarádů, Tondy a Nikoly. Všechny tři čeká velké rozhodnutí: kam na střední školu? Matty se chystá na přijímačky na výtvarnou školu. Při chvilkové úzkosti před pohovorem mu pomůže Radek (Adam Buš), s nímž poté přes léto naváže intimní kontakt. Svět dospívání je ovšem plný zvratů a rozhodnutí, se kterými se každý musí nějak vypořádat.
Zdravě matoucí
Na rozdíl od většiny zdejších seriálů pracuje Filter s genderovou identitou nenuceně a přirozeně: Mattyho ve společnosti nikterak neomezuje to, že je vyoutovaný gay. Je přijímán matkou i okolím, jediný, před kým se svoji identitu obává přiznat, je jeho lehce intenzivní babička (Simona Peková). Ne u všech je však vyoutování před rodiči tak bezproblémové – to je ostatně jedním z problémů Mattyho nového kamaráda Radka. S konkurencí v podobě Radkovy přítelkyně Nikoly se ale Matty vypořádává tím nejhorším možným krokem – nevyžádaným outováním druhé osoby; krokem, jemuž se člověk má vyvarovat, protože pro dotčeného může mít nebezpečné následky. Semler cíleně nenechá žádnou z postav konfrontovat Mattyho s jeho krokem: hlavní hrdina tak žije v domnění, že svému protějšku vlastně pomohl…
Tohle je hlavní hrdina série Matty (Antonio Šoposki). Chystá se na přijímačky na střední, kde potká Radka. A dosavadní svět se mu rozpadne… Foto: Monika Kavalo Seriál se však nesoustředí na jednu dějovou linku. Nabízí divákům na prozkoumání plejádu témat, které současná (nejen queer) dospívající generace řeší. (Kyber)šikana, pomlouvání, sebepoškozování, depresivní epizody – tím vším si Matty prochází, případně je takových věcí svědkem či dokonce jejich původcem – byť rozhodně ne jediným.
David Semler vyprávění úmyslně staví na prožitcích postav, které jsou – jak tomu u mladistvých a jejich vztahů bývá – vnitřně nejisté jak v sebereflexi, tak v komunikaci s druhými. Diváka či divačku tak postavy svým jednáním neustále matou. Režie cíleně omezuje introspekci postav, takže divák prožívá společně s hlavními hrdiny nejistoty vyvěrající z jejich vzájemných nedorozumění a interakcí. A stejně jako oni nedostává prostor pro jejich hlubší zpětnou analýzu.
V logice toho je, že seriál s postupující stopáží rozostřuje vnímání toho, která postava je ryze kladná a která záporná. Aplikuje tak metodu světoznámých seriálů s prvky coming-of-age dramat, jako je Sexuální výchova (2019–2023) nebo Everything Sucks! (2018), jejichž autorstvo vytváří uvěřitelné lidské příběhy s hrdiny, kteří svoji přirozenost dávají najevo tím, že prostě „jsou“.
Filteru se tohle aplikování povětšinou daří, ačkoliv šestidílná minisérie s délkou epizod okolo dvaceti minut pochopitelně neposkytne tolik prostoru se s postavami seznámit tak zevrubně jako výše zmíněné zahraniční tituly. O to lépe však funguje dynamika vztahů – a my mnohdy nevíme, jestli se máme zhrozit, smát, nebo být nervózní. Nehledě na queer tematiku se zásadní rozhodnutí postav odehrávají prostřednictvím obrazovky, důležité rozhovory v reálu naopak působí rozpačitě, úzkostně. Platí to i pro fiktivní seznamovací aplikaci, která dala název celé sérii.
Režisér a scenárista David Semler při natáčení Filteru, foto: Radek Miča
Filter je svěží vítr poskytující důstojnou televizní reprezentaci dnešní queer mládeže. A má potenciál stát se přínosným a – někdy možná až příliš – edukativním materiálem i pro starší generace, které tak získají ponětí o tom, jaké problémy můžou řešit dnešní mladí.
