Avantgardisté I.

Projekce němých filmů se uskuteční s živým hudebním doprovodem. Čtyři klasikové filmové avantgardy a jejich nejstarší v Národním filmovém archivu dochovaná díla z let 1922 a 1923.

Kinopravda č. 6 / Dziga Vertov / SSSR 1922 / 11 min. / 35 mm
Strašidelný zámek / Abel Gance / Francie 1923 / 25 min. / 35 mm
Usmívající se paní Beudetová / Germaine Dulac / Francie 1922 / 28 min. / 35 mm
Návrat k rozumu / Man Ray / Francie 1923 / 2 min. / 35 mm

Dziga Vertov začal bezprostředně po Říjnové revoluci jako redaktor filmových týdeníků a v roce 1921 založil legendární skupinu dokumentaristů jménem Kinoglaz, s níž následně vytvořil sérii agitačních snímků novátorsky využívajících montáže. Prvních dvanáct těchto Kinopravd vzniká v roce 1922.

Film Strašidelný zámek znamenal pro Abela Gance jisté vydechnutí mezi dvěma kolosálními filmovými projekty: Kolem života (1920–22) a Napoleonem (1925–27). Na prapodivnou směs komedie a hororu se dnes díváme s povědomím o tragédii, jíž o několik měsíců později skončí život světoznámého francouzského komika Maxe Lindera, který si tu zahrál hlavní roli. První, ještě neúspěšný, pokus o sebevraždu, spáchal počátkem roku 1924, krátce po dokončení filmu.

Germaine Dulac, jediná žena mezi velkými avantgardisty dvacátých let, vytvořila ve snímku Usmívající se paní Beudetová jeden z nejcitovanějších symbolistních feministických filmů němé éry.

Nejradikálnější – nefigurativní – linii francouzské avantgardy, která se naplno rozvine až v druhé polovině dekády, otevřel dadaistický snímek Návrat k rozumu, jímž v roce 1923 započal svou filmovou dráhu Man Ray.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.