Čtyři noci jednoho snílka

Nečekaně světlé dílo z tvorby "temného" režiséra - v tomto paradoxu se film shoduje s názvem své předlohy: Bílé noci. Dostojevského román inspiroval v roce 1959 jeho krajana Ivana Pyrjeva, ovšem mnohem šťastnější ruku měli při adaptování Bílých nocí neruští filmaři. Vedle Francouze Bressona to byli Ital Luchino Visconti, jehož Natálie vznikla již v roce 1957, a Američan James Gray, jehož inteligentní newyorská transpozice s názvem Milenci vznikla v roce 2008. Pařížská varianta z roku 1971 nese název Čtyři noci jednoho snílka. Aniž by se zřekl svých rigorózních formálních principů, natočil Bresson okouzlující (a místy dokonce lehce úsměvnou) studii o tom, z jak nepatrných pohledů a gest se rodí zamilovanost, o snílkovství jedněch a o věrnosti druhých. Jestliže se dá tvrdit, že v Bressonových filmech neexistuje žádné déjà-vu, protože vše u něj působí tak, jako bychom to v tuto chvíli na plátně viděli poprvé, pak to platí i pro lásku.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.