Diego Amador + Cristina Aguilera

Galakoncert Diega Amadora a Cristiny Aguillery proběhne na nádvoří hradu Špilberk 20. června ve 20:00.

Diego Amador – španělský romský zpěvák a pianista je nejen jedním z nejzajímavějších současných nositelů andaluského kulturního dědictví, ale také výrazným novátorem žánru. Na letošní Ibéricu přinese osobitou, současnou a navíc euforickou fúzi flamenka s jazzem. Flamenco dávno není spojováno jen s kytarou, má dar přirozeně fúzovat s jazzem a klasikou a výtečným nástrojem pro jeho interpretaci je i piano. Klavírní hra Diega Amadora má v sobě ovšem „myšlení kytaristy“. Kytarovou techniku i sound do jisté míry evokuje, jen s větším rozsahem a dynamikou. Ostatně, hudebník právě s kytarou svoji muzikantskou cestu zahájil a tu a tam si ji přibalí i na některá svá turné.

Diego Amador se narodil v roce 1973 v Seville v muzikantské rodině a městské čtvrti, obývané romskými usedlíky. První průpravu kytaristy získal od tatínka, jenž mu zároveň otevřel i cestu ke klavíru. To když jednou přinesl domů staré elektrické varhany Hammond. Dále už ovšem Diego vyvíjel svoji hráčskou techniku jako mimořádně talentovaný samouk. Do školy moc nechodil, spíš se na ulicích a náměstích věnoval muzice. „Stačilo mi naučit se číst, psát a základní počty. Ale díky vášni pro umění jsem trávil dlouhé hodiny hraním a psaním prvních kompozic, zatímco mnoho mladých lidí z naší čtvrti se ztratilo ve světě drog,“ vzpomíná. Ačkoliv albový debut Anticipo Flamenco (1992) vydal jako teprve devatenáctiletý, už zde definoval svůj originální „kytarově klavírní“ styl hry s jazzovými inspiracemi. Vývoj ke skladatelské původnosti dotáhl na albech El Aire de lo Puro (2001) a Piano Jondo (2003). V roce 2004 poprvé s úspěchem vystoupil v USA a postupně se ve Státech natolik dobře zapsal do povědomí, že jeho album Rio de los Canasteros (2008) bylo nominováno na Latin Grammy. Následovaly další úspěchy, mezi které patřila spolupráce s flamenkovými ikonami jako Tomatito nebo Camarón de la Isla a vystupování po boku jazzových hvězd Chicka Corey, Pata Methenyho či Charlieho Hadena. V neposlední řadě si svým vášnivým projevem vysloužil nepřesnou, ale lichotivou novinářskou přezdívku „Cikánský Ray Charles“.

Cristina Aguilera – Láska a smutek, srdce naplněná touhou i ta zlomená. Flamenco je ryzí emoce a tanečnice Cristina Aguilera ji dokáže zprostředkovat se strhující vášní. Po boku charismatické tanečnice excelují zpěvák Miguel Lavi a kytarista David Caro.

Granadská tanečnice Cristina Aguilera reprezentuje nejmladší flamenkovou generaci, a o tom, že úspěšně, svědčí například první cena v soutěži mladých flamenkových umělců Desencaja v roce 2015, či její pozice flamenkové primabaleríny v prestižním ansámblu Ballet Flamenco de Granada. Mezi jejími učiteli se o objevuje plejáda slavných jmen: Farruquito, Antonio Canales, Marco Flores, Eva la Yerbabuena, Patricia Guerrero, Olga Pericet a mnoho dalších. Její první samostatný taneční projekt Encrucijada jí v roce 2015 zajistil přijetí do prestižního cyklu flamenkových pořadů Flamenco přichází z jihu, (Flamenco viene del Sur), kde vystupovala mimo jiné po boku legendární tanečnice Fuensanty La Monety.

Cristina Aguilera zatančí v představení Tarab. Jeho název pochází z arabštiny, v níž označuje stav extáze navozený hudbou. Je to ten moment transu, ve kterém se člověk spojuje sám se sebou a přebírá sám od sebe energii. „Jde o výzvu dosáhnout té extáze, kterou zpěv a kytara vyvolávají ve vnitřním světě tanečnice,“ říká umělkyně. Tarab coby extáze, vytržení a okouzlení může také vyvolat pocity smutku i radosti. Je to stav úzce propojený se světem flamenkové hudby i performance, a silné emocionální stavy dokáže vyvolat jak u interpreta, tak u publika.

Koncert se koná za podpory Institutu Cervantes Praha.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.