Hynek Martinec: Cyberlemon

Hynek Martinec na své první samostatné pražské výstavě od roku 2018 propojuje mimořádně rozmanité odkazy a zamýšlí se nad současným stavem lidského vědomí. Umělec žije již více než 17 let v Londýně a ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět, v němž dochází k nečekaným a mnohdy paradoxním setkáním umění, technologií a společenských změn. V době štěpení společnosti, poznamenaného vzestupem extremistických ideologií a politiky identity, kdy kulturní prostředí začíná výrazně poznamenávat umělá inteligence, Martinec sleduje cestu od „kolébky civilizace“ ve Středomoří – od antické kultury starověkého Řecka a Římské říše – až po současnost a klade otázku: Kde se teď nacházíme? Jak jsme se sem dostali?

Díla Hynka Martince často bývají označována za hyperrealistická či fotorealistická, nelze je však takto snadno zaškatulkovat. Jeho malířská technika sice vychází z realistické tradice, ale propojuje obraznost z různých zdrojů, vytváří surreálné juxtapozice a zkresluje formu a měřítko. Vznikají tak složité kompozice, které se vymykají jednoduché interpretaci. Ve svých nových dílech odkazuje například na starověké řecké a římské sochařství, Rubensovy a Tizianovy malby a tradici nizozemských zátiší, ale i na diamanty posázenou lebku od Damiena Hirsta a elektromobil Tesla Cybertruck. Na mnoha obrazech na současné výstavě figuruje motiv citronu. Tento přírodní produkt je tak běžný, že je téměř neviditelný. Ve výtvarném umění však citron v průběhu dějin sloužil k zobrazování různých myšlenek. Martinec maluje citrony po celou svou uměleckou dráhu a citron pro něj představuje motiv, který nastoluje historická témata, ale v kontextu současných diskusí o „kulturních válkách“ je „neutrální“.

Martincovy citrony (spolu s bochníky, humry a chobotnicemi, které je provázejí) evokují kulinářskou kulturu Středomoří. Tuto asociaci umocňuje umělcovo využití obrazů z řeckého a římského klasického sochařství, z velké části inspirované návštěvou Národního archeologického muzea v Neapoli v roce 2024. Podle jeho slov mu tato návštěva „otevřela oči“ a připomněla mu nadčasovost umění.

Obraz, jenž dal název této výstavě – Cyberlemon (Kybercitron, 2024) –, znázorňuje tradiční zátiší, které se proměňuje v řadu kvazikubistických abstraktních ploch, inspirovaných přímočarými liniemi elektromobilu Tesla Cybertruck. Zobrazuje střet organického a anorganického, přírodního a umělého. Hybridní „kybercitron“ tedy symbolizuje syntézu starého a nového a deklaruje Martincovo téma.

V rozměrném novém díle nazvaném Out of Chaos (Z chaosu, 2024–2025) Martinec vytváří výjev, v němž stolní zátiší (s detailním vyobrazením zkroucené oloupané citronové kůry – tento výtvarný metaforický prvek se vyskytuje v mnoha dílech nizozemského malířství) přechází ve vizuální citaci z ikonického obrazu Ostrov mrtvých od Arnolda Böcklina (1880–1886, verze v Uměleckém muzeu v Basileji, v Metropolitním muzeu umění v New Yorku a v dalších sbírkách). V tomto hybridním díle Martinec zkoumá vztah mezi malbou a kresbou: části plátna ponechává nedomalované, čímž odkrývá podkresbu uhlem, a některé kreslené prvky detailně propracovává. Tento nejnovější aspekt své tvorby Martinec dále rozvíjí v prostoru horního patra DOXu. Instaloval zde velkoplošné nástěnné kresby, vytvořené cíleně pro tento konkrétní prostor. Výstava kulminuje vyobrazením mytické postavy Atlanta. Dílo inspirovala socha, která se nachází v Národním archeologickém muzeu v Neapoli. Martincův Atlás nese na ramenou místo nebeské klenby obrovský citron.

Cyberlemon Hynka Martince je surreálný, hravý projekt, který nese i jisté prvky absurdity, je však uskutečněný s vážným záměrem. Pro Martince zůstává umění – stejně jako tomu bylo ve starověkém Řecku – tím nejlepším a nejúčinnějším nástrojem pro pochopení chaosu kolem nás.

Kurátor: Ben Tufnell

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.