Janička

Dějinami filmu prošly už celé zástupy panen Orleánských a čekají nás další, o novém pojetí příběhu Jany z Arku aktuálně uvažuje Paul Verhoeven. V minulém století zanechaly zdaleka nejhlubší stopu Utrpení Panny Orleánské (C. T. Dreyer, 1927), Proces Jany z Arku (R. Bresson, 1961) a Jeanne la pucelle (J. Rivette, 1993). Janička, podle mnoha kritiků nejvýznamnější umělecký počin francouzského filmu loňského roku, zachovává – při veškeré svéráznosti a stylistické odvaze – věrnost předloze pocházející z pera křesťanského básníka a dramatika Charlese Péguyho (1873–1914).

„V kině ve svatého Michala věřím. Mimo kino ne. Můj vztah k posvátnému je kladný. Péguy se při psaní Tajemství křesťanské lásky Jany z Arku stal věřícím. Měl raději zůstat básníkem. Není vůbec nutné se posvátna vzdávat, je jen třeba najít pro něj správné místo. Kinematografie takovým místem je.“ Bruno Dumont

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.