Kmeny

Jakub Rataj a Kateřina Stupecká představí své Kmeny. Taneční kantáta za živé – původní taneční představení, které vzniká v hudebně-choreografické spolupráci. Výchozím impulsem pro tanec je žánr hudební kantáty propojující ódu, árii, lamentaci a chorál.

Dosahování něčeho, co nás převyšuje. Co visí, daleko nad námi, čeho se nemůžeme dotknout, co nám nepřísluší. Cítíme to, a proto jsme. Směřujeme. Pečujeme a jsme vděční. Víc nemusíme. Dívej se mi do očí, tak poznáš, kdo jsem. Dotýkej se mě, tak poznáš, co cítím. Mluv na mě, tak poznáš, co prožívám. Buď součástí mého prostoru. Doplňuj ho, když se ztrácím, drž mě, když se propadám. Já ti dám svou lásku a soucit. Provedu tě svou zahradou.

Umělecké uskupení Pulsar je platformou pro realizaci současných tanečních děl. Zabývá se hledáním tanečního výrazu v propojení s konkrétními tématy: ve středu zájmu stojí člověk jako mikrokosmos, ve kterém se promítají všechny roviny života, do kterých je začleněn. Tvorba se pohybuje na ose minimalismu, civilního projevu a strohé čisté vizuality přibližující diváka k jeho transcendentálnímu vědomí. V dosavadních dílech se odrážejí společensko-historická témata (sto let české státnosti, výročí 30 let od převratu, generace X, téma společné Evropy, umění a inovace, role umělce dnes, situace v Bělorusku ad.). Pulsar vytváří zázemí pro širší tvůrčí práci umělecká setkávání, debaty, mezioborové experimenty ad. Komentuje tak otázky spojené s vývojem naší společnosti prostřednictvím tance.

Kateřina Stupecká (choreografie) – choreografka, interpretka, pedagožka a tvůrkyně permakulturních zahrad

Absolvovala Konzervatoř Duncan Centre (2007) a obor Choreografie a pedagogika tance na HAMU (2014). Zúčastnila se studijního pobytu na Fontys Dance Academy v Nizozemí, kde působila také jako pedagožka současného tance. Dále absolvovala taneční stáž ve skupině Déja Donné (Simone Sandroni, Lenka Flory) v Itálii a ve Francii pod vedením Jeana Gaudina.

Jako interpretka spolupracovala s Fabrice Ramalingom, také s významnými režiséry či choreografy: Jiří Heřman – Rusalka (chor. Jan Kodet), Yoshi Oida – Smrt v Benátkách, Petr a Matěj Formanovi – Čarokraj, SKUTR – Human Locomotion (chor. Jan Kodet). Byla stálým hostem Laterny Magiky a ND Praha, skupiny DOT504 (100 Wounded Tears, Manson) a Divadla bratří Formanů (Obludárium).

V několika minulých letech zaujala vlastní autorskou tvorbou, která zahrnuje výjimečná díla: Like Glass, Da Capo, Prolog, Sunyata Kašpar, Teorie chaosu, Jsem zmrzlá bouře a Mezisvěty (obě poslední pro studenty Konzervatoře Duncan Centre). Pod vedením Davida Hintona vznikl její taneční film Kašpar. Za svou choreografickou práci získala ocenění: Cena Jarmily Jeřábkové na Festivalu Nové Evropy 2008 (za inscenaci Da Capo/Al Fine), Cena Sazky za Objev v tanci 2009 (za inscenaci Da Capo) a nominace na Nejlepší inscenaci roku 2011 (za inscenaci Sunyata).

Její taneční díla spojuje linka vykreslující bohatost vnitřního světa a vnitřních dějů. Da Capo vyjadřuje rozhodnutí jako začátek cesty, jejíž pokračování v rozhodný moment není znám; jako silný proud, který nese vlastní inteligencí. Inscenace Sunyata je inspirovaná dílem Temná noc duše terapeuta Thomase Moora a dá se přeložit jako plodná prázdnota, prázdnota, ze které se vše rodí. Mezisvěty vedou diváka do vnitřního světa imaginace, světa za realitou existence v hmotě, přesto možná mnohem reálnějšího. Vyjdu z lesa, vyjmu páteř ze svého hřbetu a budu ji mít místo meče vzniklo v rámci uskupení Pulsar na základě autorského textu běloruské umělkyně vystupující pod pseudonymem Noname67.

Jakub Rataj (původní hudba) – hudební skladatel

Je autorem orchestrálních, komorních a elektroakustických kompozic, v rámci kterých se zabývá otázkou fyzičnosti v hudbě a hudebními gesty vycházejícími z lidského dechu, pulzu a pohybu. Na pražské HAMU studoval kompozici pod vedením prof. Hanuše Bartoně (2010–2015), následně od roku 2015 začal své doktorandské studium pod vedením Luboše Mrkvičky, které v roce 2020 úspěšně zakončil.

Jeho skladby byly uvedeny Jihočeskou Filharmonií, Filharmonií Pardubice, Soloist NNovgorod a zazněly v rámci mnoha koncertů a festivalů v ČR i v zahraničí (Francie, Japonsko, Irán, Rusko, Švédsko, Španělsko, Rakousko a další), nové skladby si u něj objednala tělesa jako např. Fama Q, Prague Modern, Low Frequency Trio, Orchestr Berg, BCO, Solaris 3, Ensemble MIET dále např. Český Rozhlas, Pražské jaro, Contempuls, Music Olomouc. Spolupracoval s interprety a ansámbly jako např. Klangforum Wien, Trio Catch, Quatuor Tana, Ostravská banda, Cluster Ensemble, Bennewitz Quartet, Jonathan Powell, Matteo Cesari, Kifu Mitsuhashi, Carolina Eyck, Pamelia Kurstin, Pierre Strauch, David Danel a s mnoha dalšími výjimečnými hudebníky, choreografy a filmovými režiséry (Sharunas Bartas, Andrius Blazevicius, Kristýna Bartošová, Rolando Garduño ad.).

Získal řadu hudebních ocenění (mj. hlavní cenu Nuberg 2014 a 2015), nominací prestižních festivalů (Lauréat de la Foundation Royaumont 2022, Silver Crane 2022, ISCM New Zealand 2020, Cannes Film Festival 2020, La Película Film Festival Oaxaca 2019, Tehran CMF 2018, Journées Nationales de la Musique Electroacoustique v Chalon sur Saone 2014 ad.) a uměleckých rezidencí.

V letech 2013–2014 studoval kompozici a nové technologie u Luise Naona na Conservatoire Supérieur de Musique et de Danse de Paris, kde navštěvoval hodiny u Yana Maresze, Oriola Saladrigueze, Toma Mayse, Yana Geslina, Frédérica Durieux a Claude Ledoux. Jakub se zúčastnil řady mezinárodních kompozičních workshopů (Altitude University, Ostravské Dny, Impuls, ISA Akademy ad.), v rámci kterých konzultoval svou práci mj. s Raphaelem Cendo, Yannem Robinem, Isabel Mundry, Miroslavem Srnkou, Klausem Langem nebo Marcem Sabatem.

Od roku 2015 působí v Českém Rozhlase jako zvukový designér. Ve stejném roce založil Ensemble Terrible, jehož byl do roku 2018 uměleckým vedoucím.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.