Okna do pravěku

V expozici Okna do pravěku mohou návštěvníci projít čtyři výstavní sály s jedinečnými exponáty, které představují světové milníky v poznání historie života na Zemi a to z dob od prvohor až po čtvrtohory. Seznámí se zde s prvohorními živočichy prvně popsanými Joachimem Barrandem nebo uvidí vzácnou nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei, která pochází z doby před čtyřmi sty třiceti miliony let. Poznají i jedny z nejstarších známých plazů – třeba druhohorní mořské mosasaury a podívají se do očí zatím našemu jedinému českému dinosaurovi Burianosaurovi augustai nebo děsivě vyhlížejícímu šavlozubému tygrovi. Zjistí také, že české území bylo svědky sopečné činnosti a vzniku různých jezer i močálů. V samotném závěru expozice pak uvítá návštěvníky mamut s malým mamuťátkem v životní velikosti a prohlédnou si originální kostru srstnatého nosorožce, který rozhodně nechce zůstat zavřený jen ve vitríně.

Tématem prvního sálu jsou prvohorní moře a prvohorní močály. Ačkoliv to může znít neuvěřitelně, více než polovina zkamenělin tu představuje pozůstatky obyvatel jižní polokoule. Během návštěvy prvohorního sálu návštěvníci sledují posouvání většiny dnešního českého území z jihu na sever. Postupně putují z poměrně chladných moří v době kambria a ordoviku až po tropické moře s korálovými útesy a pevninu s tropickými pralesy z dob, kdy české území překonávalo rovník. Právě zde návštěvníci vůbec poprvé spatří na vlastní oči nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei.

Další sál se věnuje druhohorám a provede návštěvníky subtropickou přírodou ostrova, který se tou dobou rozkládal na většině území dnešních Čech a Bavorska. Tehdejší celosvětové oteplení klimatu doprovázel vzestup hladiny světového oceánu, který proměnil území dnešní Evropy v rozsáhlou soustavu ostrovů a ostrůvků. Zde na první pohled upoutá především model jediného českého dinosaura Burianosaura augustai, který je znázorněn realisticky v okamžiku své smrti. Jeho tělo totiž trhají žraloci na kusy. Tento světový unikát vychází z vědeckých výzkumů nalezené kosti, na kterých byly objeveny stopy po žraločích zubech.

Následuje sál věnující se třetihorám. Mnohé doklady o životě na českém území v třetihorách se dochovaly díky sopkám, které výrazně určovaly ráz subtropické krajiny v severní části Čech. Zde se návštěvníci seznámí nejen se sopečnou činností, ale také s živočichy, kteří zde v tomto období žili. Spatří tak například realistický boj o život lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďat, které se zrovna chystá napadnout smečka medvědopsů.

Čtvrtohory představují závěr vyprávění o pravěké přírodě dnešní České republiky. Ukazují reakce živé přírody na opakované změny klimatu typické pro čtvrtohory: na chladná a suchá období dob ledových i na teplejší doby meziledové s mohutnými řekami a nekonečnými lesy. Právě zde na návštěvníky čeká obří model mamuta se svým mládětem nebo unikátní kostra srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá.

Pro děti: Národní muzeum nezapomíná ani na děti. Součástí expozice jsou také unikátní animace, které jsou téměř v každé vitríně. Ty jsou zaměřeny převážně na dětské publikum a velmi hravě a poučně vysvětlují složité procesy vzniku fosílií. Zároveň jsou v každé místnosti haptické exponáty (odlitky reálných fosílií), na které si budete moci sáhnout. V neposlední řadě je expozice doplněna o interaktivní lavice, kde je komiksovou formou představena paleontologie a nejznámější exponáty.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.