Rudé rekviem

I Ferenc Grunwalsky začínal, jak se to sluší a patří, manifestem: v roce 1969 vyhlásil spolu s třemi svými kolegy program-rezoluci experimentálního Studia Bély Balázse. Začínající filmař už v té době asistoval jednomu z největších evropských modernistů Miklósi Jancsóovi (mj. Ticho a křik, 1968), kolem milénia pak bude hlavním kameramanem čtyř z Jancsóových posledních filmů. Na začátku našeho století Grunwalsky zároveň předsedal Maďarské filmové nadaci.

Celovečerní hraný debut Ference Grunwalského z roku 1975 je jeho dodnes nejznámější film: portrét revolucionáře z roku 1919, který ve vězení bilancuje vlastní minulost. Úsporný a zdrženlivý styl vyprávění spolu s moderní dramaturgií náznaků konfliktů vytvářejí jeden z nejpůsobivějších obrazů tématu, k němuž se maďarská kinematografie často vracela. Scénář napsal Gyula Hernádi, neodmyslitelně spjatý s tvorbou Miklóse Jancsóa. Střihová skladba je dílem Gyuly Gazdaga, spoluautora výše zmíněného manifestu a později rovněž významného režiséra.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.