Stavitelé chrámů – Genesis

Hudební projekt Stavitelé chrámů skupiny Spolektiv proběhne od 17:00. Koncert se koná v rámci akce Pocta Jiřímu z Milevska – stavitele a zakladatele města Milevsko i kláštera.8, která začíná již od 14:00.

Program:
14:00 – Slavnostní pojmenování kamenného mostu před klášterem a odhalení pamětní plakety. Součástí slavnostního aktu bude také hudební vystoupení žáků ZUŠ Milevsko.
14:30 – Přednáška PhDr. Pavla Břicháčka – Přednáška jednoho z největších odborníků na dějiny Milevského kláštera se uskuteční v sále Latinské školy.
17:00 – Koncert Spolektiv – Genesis – Stavitelé chrámů v bazilice Navštívení Panny Marie. Projekt propojuje autorskou hudbu inspirovanou historií, duchovním odkazem evropské kultury a jedinečnou atmosférou sakrálních prostor.

slovy pořadatele:

Existují stavby, které překonají staletí. Kamenné mosty, kláštery, chrámy. Jsou důkazem lidské práce, odvahy a víry, že některé věci mají smysl budovat nejen pro sebe, ale i pro generace, které přijdou po nás.

Takovým odkazem je i nově obnovený historický most vedoucí ke klášteru v Milevsku, který od 20. 6. 2026 ponese jméno Jiřího z Milevska – zakladatele města i premonstrátského kláštera. A právě z tohoto důvodu, byl po historické přednášce PhDr. Břicháčka, zvolen závěrečným bodem slavnostního dne koncert Stavitelé chrámů, jako originální hudební projekt skupiny Spolektiv.

Místo konání dodává celé události mimořádnou symboliku. Milevský klášter, založený ve druhé polovině 12. století, je nejstarším klášterem v jižních Čechách a po staletí představoval významné centrum vzdělanosti, kultury i duchovního života. Kláštery tehdejší doby nebyly pouze místy modlitby. Soustřeďovaly vzdělání, uchovávaly knihy, rozvíjely hospodářství krajiny a její obraz a vytvářely prostor pro vznik a zachování historické paměti.

S Milevskem je spojena Jarlochova kronika, dochovaná v rukopisném souboru označovaném jako Milevský letopis – jedná se o nejcennější dochovanou památku české středověké historiografie. Tento kronikářský text vznikal v prostředí milevského kláštera na přelomu 12. a 13. století a zachycuje události let 1140 až 1198. Jeho významným autorem byl první milevský opat Jarloch, který po roce 1187 zaznamenával události své doby a zanechal budoucím generacím jedinečné svědectví o českých zemích (vydání obsahuje i zápisky Ansberta a Vincencia, na které právě Jarloch/Gerlach navazuje). Díky podobným kronikám dnes známe nejen dějiny panovníků a válek, ale také příběh společnosti, hodnot a proměn světa našich předků.

Mniši byli nejen duchovními správci, ale také kronikáři své doby. To, co dnes nazýváme historií, bylo tehdy jejich pečlivě zapisovanou současností. Uchovávali paměť národa a vytvářeli most mezi generacemi. Bez jejich práce by velká část našich dějin zůstala navždy ztracena.

A zde se začíná odvíjet příběh celého slavnostního dne.

Milevský most. Milevský klášter. Milevský letopis. Paměť národa. Starozákonní příběhy. – to vše vyústěno do originálního hudebního projektu skupiny Spolektiv – Stavitelé chrámů.

Zdánlivě odlišné pojmy vytvářejí jedinou souvislou linii.
Most spojuje dva břehy.
Klášter spojuje minulost se současností.
Kronika spojuje generace.
Příběhy spojují zkušenosti lidí napříč staletími.
A hudba spojuje lidská srdce.

Program koncertu vychází z autorského projektu Genesis, inspirovaného texty Vladimíra Mátla. Ten dokázal převést starozákonní příběhy do jazyka srozumitelného současnému člověku. Příběhy, které vznikaly před tisíci lety, totiž překvapivě neztratily nic ze své aktuálnosti.

Starý zákon patří k nejstarším textům evropské a světové civilizace. Přestože jej mnozí považují za náročné čtení, obsahuje příběhy, které znají i lidé, kteří nikdy nepatřili mezi pravidelné návštěvníky chrámů. Kain a Ábel, Noemova archa, Babylonská věž, David a Goliáš nebo moudrost krále Šalomouna – to vše jsou příběhy, které dávno překročily hranice náboženství a staly se součástí kulturní paměti lidstva.

Ony nehovoří o Bohu, ale především vyprávějí o člověku. O jeho odvaze i slabostech. O naději i pýše, o cnostech a neřestech, o schopnosti tvořit i ničit, o rozhodnutích, která mění osudy jednotlivců i celých národů. A také o skutečnosti, kterou historie připomíná znovu a znovu: že člověk se sice dokáže z minulosti poučit, ale často zůstává ve svém životě v otisku „vzorců“ ve kterém napříč času opakuje stejné chyby.

Právě v tom spočívá síla Mátlových textů. Nepředkládají staré příběhy jako vzdálené legendy. Ukazují je jako živé obrazy současného světa. Jako zrcadlo, ve kterém můžeme sebekriticky zahlédnout i sami sebe.

Stavitelé chrámů, název koncertu však neodkazuje pouze k architektuře a historickým stavbám. Připomíná také jiný rozměr lidského díla. Chrám totiž nemusí být vystavěn jen z kamene. Našim chrámem může být rodina, přátelství, společenství lidí, kultura, vzdělání, ale i lidský charakter, naše vlastní srdce. Každá generace staví své soudobé a originální chrámy a současně rozhoduje, zda je bude chránit, nebo bořit.

Stejně jako stavíme chrámy, stavíme i mosty.
Mosty mezi minulostí a budoucností.
Mosty mezi poznáním a zkušeností.
Mosty mezi lidmi.

Hudba patří k nejstarším a nejpevnějším mostům, které člověk kdy vytvořil. Dokáže spojovat tam, kde slova nestačí. Překonává hranice času, názorů, generací i životních zkušeností.

Hudební projekt Stavitelé chrámů, nás tedy zve na tuto cestu poznání.

Neboť člověk od nepaměti staví. Staví mosty.
Z kamene.
Ze slov.
Z příběhů.
Z víry.
Z paměti.
A z hudby.
A některé z nich přetrvají déle než staleté stavby.

Mimořádné odpoledne 20. června 2026 v Milevsku, si klade ambiciózní cíl, propojit jednotlivé části programu v jeden celek, vystavět symbolický nejen hudební most na místě, kde se po více než osm století setkávají historie, lidské příběhy a odkaz těch, kteří věřili, že má smysl budovat něco, co přesáhne jejich vlastní život.

Hudební složka projektu vychází z autorské tvorby Jaroslava Hnízdila, který zvolil neobvyklou, avšak velmi účinnou zvukovou architekturu. Překvapivě se ústředním hlasem některých skladeb stává příčná flétna, jejíž barva dodává starozákonním příběhům zvláštní rozměr – střídavě meditativní, lyrický i naléhavý. Flétna zde není pouhou ozdobou aranží, ale jedním z nositelů vyprávění.

Pozoruhodným prvkem melodií je také elektrická kytara. V kontextu biblických témat by ji posluchač možná neočekával, avšak právě její citlivé začlenění rozšiřuje výrazové možnosti skladeb a vytváří zajímavé napětí mezi dávným příběhem a současným hudebním jazykem. Výsledkem není kontrast za každou cenu, ale překvapivě přirozený a kompaktní celek.

Textová složka projektu vznikala za účasti několika autorů. Vedle Vladimíra Mátla se na ní podíleli také Michal Novotný, Eva Suková, Bohumil Choc a Ladislav Vondrák. Každý z nich do společného díla přinesl vlastní pohled, avšak všechny texty spojuje snaha hledat v dávných příbězích témata, která oslovují i dnešního člověka.

Hudební projekt skupiny Spolektiv, Stavitelé chrámů – čerpající z děl alba Geneses, neobsahuje hudbu, která by se snažila ilustrovat biblické děje. Spíše je otevírá posluchači jako prostor k přemýšlení. A právě v tom spočívá její síla – staré příběhy nezůstávají uzavřeny v minulosti, ale vstupují do rozhovoru se současností.

Není to příběh, která by starozákonní příběhy převáděl do podoby ilustrací. Nesnaží se posluchači vysvětlovat, co si má myslet. Nabízí mu spíše možnost zastavit se a naslouchat. Příběhy, které vznikly před tisíci lety, zde nepromlouvají jako pozůstatek minulosti, ale jako překvapivě živé svědectví o člověku – o jeho nadějích, omylech, odvaze i hledání smyslu. A tehdy se hudba stává tím, čím byla odjakživa: mostem mezi příběhem a posluchačem.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.