Střepy války: O 80 let později

Od konce nejtemnější evropské kapitoly 20. století letos uplyne přesně osmdesát let, a to dává příležitost, aby se lidé pozastavili nad různými příběhy, které si o válce vypráví. Některé z nich se naplno noří do bolesti a strachu, některé naopak sledují naději uvnitř temnoty, jiné pak načrtávají paralely s současností, v níž člověk žije.

V rámci čtyřdenní filmové přehlídky v kině Edison Filmhub promítnou devět snímků, představující rozličné fragmenty války, její ozvěny či otisky v dnešním světě. Nejnovějším z nich je německé drama S láskou, Vaše Hilde, uvedené na loňském Berlinale a vyprávějící příběh Hilde a Hanse Coppi, dvou skutečných postav berlínského protinacistického odboje. Film režiséra Andrease Dresena je detailním a citlivým ztvárněním univerzálního tématu lásky v čase teroru. Sílu samotného námětu umocňuje pozoruhodná a pozorná filmařská práce, a to včetně obrazů kameramanky Judith Kaufmann a výkonu Liv Lisy Fries v hlavní roli.

V loňském roce svůj nejnovější film představil také oscarový norský režisér Erik Poppe, který se zde ujal nelehkého úkolu vyobrazit výjimečně nechvalně proslulou postavu: předsedu vlády Vidkuna Quislinga, který se stal symbolem kolaborace s nacisty během okupace a národním synonymem podlého zrádce. Snímek Quisling – Poslední dny se zaměřuje na poslední fázi jeho života po skončení války, kdy v cele čeká na svůj rozsudek ve věci vlastizrady. Skrze rozhovory s knězem, snažícím se najít v Quislingovi stopu lidství, diváci sledují nejen znepokojivou, ale bezpochyby aktuální psychologickou sondu do mysli egocentrického autoritáře.

Zcela přímý pohled do tváře zla a bezútěšné mašinérie dehumanizace skýtá Saulův syn, odehrávající se v útrobách osvětimského tábora. Oscarový snímek Lászla Nemese je vyprávěný s nekompromisní naléhavostí a uměleckou ambicí odpovídající tématu. Podobně blízko smrti nás berou i Perské lekce, v nichž ovšem divák sleduje fiktivní scénář: hlavní hrdina doslova vytváří svůj vlastní jazyk, aby si uvnitř tábora zachránil život. V popředí psychologického dramatu není násilí, ale spíše úvahy o komunikaci a provinilém pocitu člověka, který se za každou cenu snaží přežít genocidu.

Zcela odlišné narativy poté nabízejí dokumentární snímky, jež jsme zařadili do přehlídky. Duch pětačtyřicátého od Kena Loache, britského veterána angažovaného filmu a věčného humanisty, je přesvědčivým portrétem “ducha doby” poválečné rekonstrukce – momentu společenské soudržnosti, který působí v dnešní atomizované společnosti až nepředstavitelně. Sociologický přesah do současnosti nejde návštěvníky i v Poznámkách k Hitlerovi: filmařské duo Petra Epperlein a Michael Tucker zkoumají nenávistné dědictví nacistického vůdce a odhalují tak mechanismy antisemitismu a ideologie bílé nadřazenosti, které nadále pracují napříč světem.

Dokument Láska to nebyla zpracovává mimořádně těžké téma lásky mezi židovskou vězeňkyní a nacistickým důstojníkem nápaditým vyprávěním, v němž se archivní fotografie stávají trojrozměrným světem vystřihovánek. Nadšenci do technologické historie si přijdou na své ve výmluvně nazvaném snímku Spitfire, zobrazujícím příběh ikonického letounu, elegantního a efektivního stroje, který pomohl vyhrát válku.

Dojde i na špetku hravosti, a to v rodinném animovaném filmu Kde je Anne Franková, v němž ožívá imaginární kamarádka Anny Frankové jménem Kitty. Příběh, který hledá paralely mezi érou druhé světové války a současnými uprchlickými krizemi, jedinečným způsobem spojuje závažná témata a nespoutanost dětské představivosti.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.