Zámečník a kancléř + Rudí ďáblíci

Projekce filmů Rudí ďáblíci a Zámečník a kancléř s živým hudebním doprovodem proběhnou v rámci dramaturgického cyklu Film před sto lety.

Zámečník a kancléř / Vladimir Gardin / SSSR, Ukrajina 1922–23 / 44 min. / 35 mm / CZT – V roce 1917 jmenoval Lenin Anatolije Lunačarského lidovým komisařem pro vzdělávání. V této funkci, kterou zastával 12 let, měl Lunačarskij značný vliv na dění v ruské kultuře mezi revolucí a nástupem stalinismu. Sám se pokoušel o literární tvorbu, jako v Zámečníku a kancléři, kde se vypráví o válce dvou fiktivních států, o státním protifašistickém převratu nevedoucím k ukončení bojů a o revoluci, kterou může zdárně dovést do konce jen uvědomělý proletariát, nikoli sociální demokracie. Čili příběh, převádějící do symbolické roviny události poměrně čerstvé. Vladimir Gardin režíroval snímek spolu se začínající Olgou Preobraženskou a zároveň v něm ztvárnil jednu z hlavních rolí. Gardin byl jedním z hlavních průkopníků ruského filmu už v době carismu, po revoluci přijal místo ředitele nově ustavené filmové školy. Na většině jeho filmů z první poloviny dvacátých let spolupracoval jeho žák Vsevolod Pudovkin, snímek Zámečník a kancléř realizovali ve studiích VUFKU v ukrajinské Oděse. Dochoval se jako torzo.

Rudí ďáblíci / Ivan Perestiani / SSSR, Gruzie, Ukrajina 1923 / 44 min. / 35 mm / CZT – Vedle Gardina byl dalším prominentním „pohrobkem“ caristické kinematografie Gruzínec Ivan Perestiani. Snahu dostát nově vytyčené politické linii stvrzuje celá řada jeho snímků, z nichž si jeden získal nečekaně silnou odezvu u diváků: Rudí ďáblíci. Bojová družina náctiletých malých bolševiků, postrach všech kontrarevolucionářů, včetně těch nejnebezpečnějších: anarchistů.

Trojice zažije řadu dramatických situací, které nemají daleko k příběhům jejich oblíbených literárních hrdinů – film jej tlumočí v rychlém stylu amerických snímků z desátých let minulého století. Zejména díky tomu si na Rudé ďáblíky vzpomněl o čtyřicet let později režisér Edmond Keosajan, který v roce 1966, nedlouho po uvedení Sedmi statečných (1960, r. John Sturges) v sovětských kinech, realizoval film Nepolapitelní mstitelé jako novou verzi Bljachinovy literární předlohy a současně Perestianiho snímku. Výsledkem byl jeden z největších filmových hitů v SSSR 60. let, po němž následovala dvě další pokračování (1968, 1971).

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.