Analýza: Letní blitzkrieg na pražské filozofii. Translatologií to nekončí, ohroženy jsou další obory
Ještě neutichly debaty o tom, že chce vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zrušit obor translatologie, a máme tady další rušení a slučování kateder a ústavů, jež může postihnout až deset procent akademických pracovníků fakulty. Zástupci kateder a ústavů, jichž se krácení týká, vydali 13. srpna společné prohlášení Pospolitost 26. Co je důvodem překotně chystaných změn?
V červenci se objevily v médiích články o rušení Ústavu translatologie na Filozofické fakultě UK. Vedení fakulty chtělo začlenit výuku pod filologická pracoviště či vytvořit meziústavní výzkumně-vzdělávací centrum. Zvedla se vlna nesouhlasu ze strany studenstva, akademické obce i širší veřejnosti. Vedení fakulty reagovalo oznámením, že se ustaví pracovní skupina, v níž se takzvaná optimalizace ústavu bude řešit. Ale to byla jen část pozoruhodného letního dění na FF UK.
Na konci června bylo její akademické komunitě oznámeno, že se bude masivně reorganizovat a jejich pracoviště bude od ledna 2027 restrukturalizováno. Bez širší celofakultní debaty a poté, co byli v červnu přijati noví studenti a nové studentky. Organizační změny mají postihnout až deset procent akademických pracovníků fakulty, rušit se má 57 úvazků. Kromě Ústavu translatologie se změny mají týkat Katedry andragogiky a personálního řízení, Katedry pedagogiky, Katedry estetiky, Katedry divadelní vědy, Katedry filmových studií, Ústavu hudební vědy, Ústavu asijských studií či Katedry sinologie. V některých případech má redukce úvazků dosáhnout až 65 procent, například Katedra andragogiky se má ztenčit z devíti zaměstnanců na tři. Některá samostatná pracoviště mají skončit a zbývající zaměstnankyně a zaměstnanci přejít na pracoviště jiná.
Zástupci a zástupkyně výše jmenovaných kateder a ústavů vydali 13. srpna prohlášení Pospolitost 26, jímž se „vymezují vůči způsobům a metodám, jimiž je realizována stávající restrukturalizace FF UK“. Vedení fakulty „jedná překotně, nekoncepčně a netransparentně“, důvod spěchu nebyl akademické obci objasněn, stejně jako příčiny ekonomických problémů, jež vedení uvedlo jako důvod chystané „optimalizace“. Pospolitost 26 vyzývá Akademický senát FF UK, který zasedá 10. září, aby návrhy na reorganizaci pracovišť neschválil a inicioval otevřený celofakultní dialog.
Tisková mluvčí FF UK Ina Palacká v rozhovoru pro ČT art popírá, že by plán restrukturalizace přišel z čistého nebe. „Rozhodně nepostupujeme zbrkle. Katedry, které dosahují podprůměrných výsledků ve vědě a vzdělávání, o tom jsou dlouhodobě zpravovány a jsou vyzývány ke změnám ve vědecké práci a v organizaci výuky. Nynější změny jsou naopak součástí snahy vytvořit stabilní finanční prostředí,“ reaguje Palacká s tím, že organizační změny je nejsmysluplnější dělat k začátku fiskálního roku, tedy k 1. lednu 2027, a k tomu je zapotřebí šestiměsíční lhůta pro projednání akademickým senátem i odbory. Signatáři prohlášení to však vidí jinak a načasování změn na dobu prázdnin podezřívají z účelovosti.
Probuzení v novém světě
„Když mi 16. července dorazil mail, že vedení chce rozpustit naši katedru, měla jsem pocit, že jsem se najednou probudila do úplně jiného světa, než v jakém jsem myslela, že dosud žiju,“ sdělila redakci webu ČT art pedagožka Katedry estetiky Tereza Hadravová. Způsob komunikace ji překvapil o to víc, když si uvědomila, že děkanka Eva Lehečková kladla po traumatické střelbě v prosinci 2023 velký důraz na „well-being“ studentů i zaměstnanců.
Uctění památky obětí střelby na filozofické fakultě u příležitosti druhého výročí této tragické události se 21. prosince 2025 zúčastnila i děkanka Eva Lehečková (uprostřed) a tehdejší rektorka UK Milena Králíčková (vlevo), foto: Stanislava Benešová / Právo / Profimedia Když odhlédneme od nešťastného způsobu komunikace a načasování, tak faktem je, že reorganizaci FF UK potřebuje už léta. Ostatně restrukturalizaci měla děkanka Lehečková v programu již pro své první funkční období, to druhé jí má skončit v roce 2030. Takové zásadní kroky však vyžadují debatu s celou akademickou obcí. Zatímco dosud restrukturalizace na fakultě probíhaly v mnohem menším měřítku a po delším a promyšleném jednání s danými katedrami či ústavy (například spojení Ústavu českých dějin, Ústavu světových dějin a Ústavu hospodářských a sociálních dějin do Ústavu historie FF UK probíhalo dva roky), nynější zásahy nemají obdoby.
Děkanát slovy tiskové mluvčí ujišťuje, že v hledání jiných zdrojů financování je dlouhodobě aktivní, ale výnosy nemohou nahradit nedostatky institucionálního financování. Zároveň popírá, že by nyní oznámené organizační změny byly radikálním řešením, protože nevedou „automaticky k zániku oborů a studijních programů“. To je ovšem v rozporu s tím, co tvrdí signatáři prohlášení.
Co vede děkanát k bezprecedentním krokům? Podle předsedy Výboru odborové organizace FF UK Martina Hříbka to souvisí s rozpočtem na rok 2026, který vedení obdrželo z rektorátu v květnu a zveřejnilo v červnu (v podobných rozpočtových provizoriích se ocitá řada dalších fakult nejen na Univerzitě Karlově). A rozpočet dopadl zřejmě hůř, než se čekalo. Objem úspor by měl být 45 milionů, jak vyplynulo z rozhovoru s děkankou FF UK Evou Lehečkovou pro Radiožurnál.
Děkanka Eva Lehečková vede Filozofickou fakultu UK od roku 2022, foto: MAFRA – Anna Boháčová / MFDNES + LN / Profimedia
Beton a mzdy
Martin Hříbek to vidí tak, že hledání úspor souvisí z pohledu makrofinancí s finančními problémy rektorátu UK vinou zpoždění stavby Biocentra a Globcentra na Albertově coby špičkového výzkumného kampusu pro Přírodovědeckou, Matematicko-fyzikální a 1. lékařskou fakultu UK. Předpokládaná cena komplexu Biocentra a Globcentra se odhaduje na téměř osm miliard. Stavba kampusu měla být hotova letos v červnu, ale kvůli delšímu archeologickému průzkumu a problémům s harmonogramem stavby se tak nestalo.
„Univerzita Karlova nebude moci kvůli zpoždění výstavby Kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy (NPO),“ sdělil Novinkám.cz rektor UK Jiří Zima. Dostavba kampusu se podle něj plánuje na duben 2028 a Univerzita Karlova si na ni musí vzít komerční úvěr, protože přišla o stovky milionů. Spojitost radikálních krácení úvazků na filozofické fakultě s problémem na Albertově však nikdo konkrétně nepotvrdil a děkanát ji vyvrací. „Čím více neprojektových prostředků se nalije do betonu a do splátek úvěrů, tím méně jich bude na mzdy,“ glosuje situaci odborář Martin Hříbek.
Zpoždění výstavby obřího kampusu na pražském Albertově představuje pro Univerzitu Karlovu velký problém. Děkanát však spojitost s aktuálními škrty na fakultě odmítá. Fotografie zachycuje tehdejšího rektora UK Tomáše Zimu, který 18. října 2021 slavnostně poklepal základní kámen nového vědecko-výukového Kampusu Albertov. Tento akt symbolicky odstartoval finální fázi stavby, foto: Milan Malíček / Právo / Profimedia
Jako jeden z důvodů úspor uvádí děkanka Lehečková letošní ukončení projektu Podpory malých oborů. Právě jich se současná restrukturalizace týká nejvíc. A zejména ony se finančně propadly kvůli nové Metodice pro rozdělování finančních prostředků jednotlivým ústavům, kterou zavedlo vedení letos v lednu a jež zohledňuje řadu kritérií včetně počtu zájemců o studium a počtu přijatých studentů, počtu pedagogů a jejich vědeckých výstupů.
O nás bez nás
S podivem je, že ke každé katedře či ústavu vedení FF UK přistupuje trochu jinak, jak vyplynulo z rozhovorů s vedoucími či členy některých kateder. Například Katedru estetiky navrhuje vedení zcela rozpustit, zrušit pět z osmi úvazků a tři zbylé „rozmístit“ na jiné katedry a ústavy, například na Ústav filozofie a religionistiky.
Katedra estetiky se přitom hlavní měrou podílí na vydávání mezinárodního cizojazyčného odborného časopisu Estetika: The European Journal of Aesthetics, který patří mezi nejrespektovanější časopisy v oblasti filozofické estetiky na světě. „Vedení fakulty nás informovalo, že podporu redakce a vydávání časopisu považuje za jednu ze svých priorit a hodlá v ní pokračovat i v případě zániku katedry,“ říká Tereza Hadravová, která v redakci působí jako výkonná redaktorka. „Časopis se ale rozvinul díky mnohaleté důvěře ze strany katedry a práci mých kolegů, kteří v redakci reálně pracovali či pracují. Nestojí jen na virtuální platformě, má skutečné fyzické místo na tradičním estetickém pracovišti v srdci Evropy,“ dodává. Přenesení do jiného institucionálního rámce by podle ní mohlo mít pro chod redakce neblahé následky.
Zaměstnanci Katedry estetiky návrh z děkanátu odmítli v plném rozsahu. Jejich situace je prozatím odložena, podobně jako u translatologie. Na jak dlouho, nikdo netuší. Na podzim přislíbilo vedení další jednání, jak tyto katedry tak zvaně optimalizovat. „Málokdo by hájil současnou podobu fakulty, její proměna je na místě. Ale ne tak unáhlená, netransparentní, bez vize a bez širší debaty s námi se všemi. Budí to dojem nepřipravenosti a není to fér vůči nám, ani studentům,“ dodává Hadravová.
Novou strukturu by měly mít také uměnovědné obory (s výjimkou Ústavu pro dějiny umění). Sloučením Katedry filmových studií, Katedry divadelní vědy a Ústavu hudební vědy má vzniknout jedno uměnovědné pracoviště a například divadelní věda má tvořit pouze blíže nedefinovanou „perspektivu“. Zatímco u Katedry filmových studií, která má dlouhodobě dobré vědecké výsledky i velký počet zájemců o studium, se s krácením stávajících sedmi úvazků nepočítá, na Katedře divadelní vědy se plánují zrušit tři úvazky ze stávajících čtyř a půl. To, jak při počtu dvou pedagogů má katedra realizovat výuku téměř devadesáti studentů včetně těch čerstvě přijatých, zatím není vyjasněno, jak sdělila webu ČT art vedoucí katedry Barbara Topolová.
Poslední roky proběhlo několik protestních akcí za důstojné platy akademiků humanitních věd. Fotografie zachycuje stávku akademiků Filozofické fakulty, Fakulty humanitních studií a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy ze 7. října 2023 kvůli mzdám a finanční situaci vysokých škol, foto: Jan Handrejch / Právo / Profimedia S Ústavem hudební vědy, který má přijít o jednoho pracovníka, mělo vedení naopak různé záměry, jeden čas bylo na stole, že se zdejší unikátní studium hudby středověku a renesance přesune do Centra pro studium středověku, z čehož nakonec sešlo. „Mám pocit, že vedení moc neví či nevědělo, co s námi. Odborná vize chybí a my netušíme, jak to celé dopadne,“ sdělil vedoucí ústavu Marc Niubo. V této chvíli je zmíněná fúze třech uměnovědných kateder předložena akademickému senátu a je jen na něm, zda ji v září schválí. „Nejde jen o reorganizované katedry či ústavy. Tak náhlý a radikální zásah ovlivní celou fakultu,“ dodává Topolová.
Slučování kateder má mít ještě jeden efekt: ti, kteří zůstanou, budou moci být lépe ohodnoceni. Je známá věc, že platy pedagogů na humanitních oborech jsou extrémně nízké. Jenže na Univerzitě Karlově došlo k zavedení jednotných mzdových tarifů pro docenty, profesory i odborné asistenty a FF UK se s tím musí ekonomicky vyrovnávat. Vnitřní kanibalizace kateder a oborů tak umožní, aby si někteří – dle nové metodiky evaluace ti úspěšnější – přilepšili. Zkrátka buď poskytnuté prostředky přerozdělí více malých kateder a ústavů, nebo se (lépe) uživí jen ti větší a silnější. I na pražskou filozofii už vkročil kapitalismus. „Fakulta si modernizaci zaslouží, peníze prostě nemá a je zřejmé, že musí udělat nějaké kroky. S tím souhlasím. Způsob komunikace ale není šťastný,“ podotýká profesorka a tajemnice Katedry filmových studií Kateřina Svatoňová.
Krátkozrakost a pražská naděje
Humanitní obory jsou v ČR již dlouho znevýhodňovány v rámci univerzitního vzdělání, ať jde o Koeficient ekonomické náročnosti (KEN), který určuje finanční náročnost výuky konkrétního studijního programu na vysokých školách pro rozdělování státních dotací a jenž mají humanitní obory nejnižší, nebo běží o takzvané malé katedry, kde studuje menší počet lidí. Ale existence malých kateder je důležitá pro podobu filozofické fakulty jako celku, neboť tato pracoviště na škole podporují rozmanitost a svobodu poznávání.
Pragmatický přístup k humanitním oborům nyní spočívá ve sledování prvoplánové vyčíslitelnosti, snadné kalkulovatelnosti. Ale aktuální vývoj poukazuje na jiný pragmatismus, jenž by šel na tyto obory uplatňovat a jenž by jim naopak přinesl docenění. S rozvojem umělé inteligence je totiž stále častěji slyšet, že právě filozofové a lidé z humanitních oborů, schopní syntézy a humanistických náhledů na společnost, budou na trhu žádaní, neboť budou s to definovat, kudy nástroje umělé inteligence směrovat, k čemu mají napřít svou obrovskou výpočetní výkonnost. Absolventi a absolventky z filozofických fakult vesměs nemají na trhu práce potíže s uplatněním, což ovšem neznamená, že se budou živit přesně a přísně tím oborem, který vystudovali, ale na univerzitě se naučili pracovat s informacemi a získali základní průpravu pro flexibilitu a učení se, což je (a tím spíše bude) důležitým předpokladem pro uplatnění se na pracovním trhu.
Ale od obecných civilizačních trendů zpět na pražskou FF UK. Naděje pro to, aby nedošlo k nedomyšleným a pro některé obory fatálním změnám, tkví v oné pospolitosti, kterou jmenované katedry vetkly do názvu zmíněného společného prohlášení. A také v petici a otevřeném dopise vytvořenými studenstvem divadelní vědy. V neposlední řadě pak v aktivních odborech, které nevyloučily vyhlášení stávkové pohotovosti. Třeba nakonec dojde k širší debatě nejen celofakultní, ale i celospolečenské, jež dolehne až k politické reprezentaci. Právě ta svými prioritami vysílá jasné poselství, nakolik si cení humanitního vzdělání.
