Artchiv: Populární za každého režimu. „Bohdalka“ slaví 90
Na pozadí života herečky, která se 3. května dožívá devadesáti let, se odehrávaly klíčové události nejnovějších českých dějin a ona jako by vždy tak trochu „byla při tom“. V centru zájmu dnešního Artchivu tudíž nebude hereččina kariéra, nýbrž spíše momenty z její osobního života spjaté s událostmi, jež formovaly zdejší historii.
Jiřina Bohdalová se narodila do rodiny Františka a Marie Bohdalových. Zatímco maminka hrála v ochotnických souborech a pěstovala v dceři lásku k divadlu, otec pro ni byl nezpochybnitelnou autoritou. Právě skrze něj poprvé výrazněji promluvila do života Jiřiny Bohdalové politika. V roce 1954 byl totiž její otec zatčen a později souzen za protistátní činnost. V rámci vyšetřování byla zadržena a vyslýchána i jeho dcera Jiřina. Otec byl odsouzen k patnácti letům vězení a přišel tak o svatbu dcery i narození vnučky. Situace kolem uvězněného otce spoluurčila podobu života Bohdalové v příštích několika letech.
Rozhovor Václava Vosky s Jiřinou Bohdalovou o jejím životě nejen na divadelních prknech, rok 1967, zdroj: Archiv České televize V průběhu těhotenství přerušila studium na DAMU, ale když se do školy vrátila, navázala přátelství, které se ukázalo být pro její další dráhu klíčová. Seznámila se s Janou Werichovou, dcerou Jana Wericha. A právě Werich nabídl Bohdalové první angažmá. Tou dobou byl ředitelem Divadla ABC a v Bohdalové jednak rozpoznal talent, jednak jí chtěl pomoci v obtížné životní situaci. Bohdalová tak hned na počátku kariéry dostala možnost působit po boku hereckých osobností jako Miroslav Horníček nebo Stella Zázvorková.
Stella Zázvorková, Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v němé grotesce Přihlašte své televizory o neplatičích televizních poplatků, rok 1956, zdroj: Archiv České televize Právě přátelství se známými herci bylo jedním z důvodů, proč se o ni začala zajímat Státní bezpečnost. V roce 1959 ji příslušníci začali zvát na pohovory s předpokladem, že by herečku mohli přesvědčit ke spolupráci kvůli ulehčení situace uvězněného otce. Na oplátku měla Bohdalová poskytnout StB informace o hercích divadla, zejména Werichovi s Horníčkem. Státní bezpečnosti se Bohdalovou nepodařilo ke spolupráci přesvědčit, což v roce 2003 potvrdily české soudy, na něž se herečka obrátila ve snaze očistit své jméno od nařčení z udavačství.
Rok 1971: záznam z představení Měšťáci z Vinohradského divadla, zdroj: Archiv České televize S důstojníky StB se sice několikrát sešla, ale po tom, co byl její otec díky rozsáhlé amnestii prezidenta Novotného v roce 1960 propuštěn, následujícího roku vyhodnotila Státní bezpečnost další kontakty s Bohdalovou jako neperspektivní.
Jiřina Bohdalová se stala nositelkou Ceny za vynikající práci v českém filmu, zdroj: Archiv České televize Díky řadě filmových i televizních rolí si postupem času získávala mezi diváky stále větší popularitu. Politicky nejvýraznější či nejvyhrocenější byla role manželky stranického funkcionáře v Kachyňově filmu Ucho, natočeném v roce 1969. Přibližuje pocity strachu ze sledování a uvěznění, jemuž bylo vystaveno mnoho obyvatel komunistického Československa, nejen prominentní funkcionářské rodiny. Ucho se premiéry dočkalo až v roce 1990 (a ČT 2 jej nyní bude reprízovat 3. května od 21:50 hod).
Vladimír Dvořák a Jiřina Bohdalová při přebírání cen Televizní rolničky roku 1985, zdroj: Archiv České televize V roce 1971 se naopak do kin bez problémů dostala nevalná komedie režiséra Bořivoje Zemana Ženy v ofsajdu. Pro Bohdalovou to na deset let byla poslední filmová role; stala se tváří Československé televize a pražského Divadla na Vinohradech. Na hereččině popularitě velmi „zapracoval“ pořad Televarieté, který od roku 1975 moderovala spolu s Vladimírem Dvořákem. Zprostředkovaně se v tu dobu stala i součástí opoziční scény. Václav Havel totiž její jméno zakomponoval do aktovky Audience. Postava Sládka během hry opakovaně žádá spisovatele Vaňka, aby „Bohdalku“ přivedl na večírek do pivovaru. I tento odkaz je důrazem hereččiny tehdejší popularity.
Sládek v podání Pavla Landovského sní o „Bohdalce“ v inscenaci Audience, 1990, zdroj: Archiv České televize Normalizační režim se koncem 80. let začal hroutit a Bohdalová, od roku 1985 zasloužilá umělkyně, byla opět u toho. Během manifestace 25. listopadu na Letenské pláni vystoupila spolu s dalšími herci na ochoz a ujistila občany, že herci podporují stávkové hnutí.
Jiřina Bohdalová společně s herci z Vinohradského divadla na ochozu stadionu Letná při demonstraci v listopadu 1989, zdroj: Archiv České televize Změna politického režimu neubrala nic na hereččině popularitě a zdá se, že „Bohdalka“ svým talentem a temperamentem dokáže vyniknout v každé době. V oblibě ji ostatně mají nejen diváci, ale i vrcholní politici – od prezidenta Antonína Novotného, s nímž se seznámila v roce 1965 a pojily je přátelské vztahy, přes Ludvíka Svobodu, Václava Havla, Václava Klause nebo Miloše Zemana, s nímž v roce 2013 sledovala ve volebním štábu vyhlašování výsledků prezidentské volby.
Umělci na návštěvě u prezidenta Ludvíka Svobody na Pražském hradě roku 1968, zdroj: Archiv České televize Předloni Jiřina Bohdalová vynikla v televizním filmu režiséra Jiřího Stracha Klec. Letos má do kin přijít snímek režisérky Ireny Pavláskové Vánoční příběh, v němž ztvárnila jednu z hlavních rolí.
