Stopa oslavence Zdeňka Svěráka v archivech České televize
Zdeněk Svěrák před dvěma dny oslavil pětaosmdesáté narozeniny. Artchiv při této příležitosti přináší druhý díl ohlédnutí za jeho tvorbou. V dnešní galerii videí najdete i několik raritních a méně známých ukázek ze Svěrákovy kariéry.
Poprvé se Zdeněk Svěrák začal na televizních obrazovkách objevovat na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Zpočátku byla jeho popularita spojena hlavně s Divadlem Járy Cimrmana, postupem času se rovněž etabloval coby „plnohodnotný“ člen herecké obce. Diváci si ho spojovali s oblíbenými komediemi jako Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Marečku, podejte mi pero, na nichž byl také spoluautorem scénáře. Už koncem šedesátých let se ovšem herecky podílel na dvou Menzelových filmech – Zločin v šantánu a Skřivánci na niti.
Zdeněk Svěrák po boku Jiřího Hrzána v silvestrovské scénce, Silvestr 1971, zdroj: archiv ČT Posléze se začal uplatňovat v pořadech po boku největších hvězd československého „šoubyznysu“ normalizační éry. S Jiřím Hrzánem si například zahrál v jedné ze scének vysílaných v rámci silvestrovského programu 1971. Zvláštní místo v historii televizních Silvestrů má ten z prosince 1989. Původní předtočený pořad kvůli „sametu“ zastaral ještě před odvysíláním, takže byl narychlo zařazen přímý přenos komponovaného večera, během něhož některé osobnosti kultury v uvolněné revoluční atmosféře vzpomínaly na své potýkání se s odcházejícím režimem. Zdeněk Svěrák byl mezi nimi.
Zdeněk Svěrák vzpomíná v pořadu Silvestrfórum (1989) na potýkání s normalizačními úřady, zdroj: archiv ČT Vystoupil v řadě hudebních pořadů, ať už jako průvodce nebo jako host. Třeba roku 1979 v pořadu Ring volný vysvětloval divákům Cimrmanův přínos hudbě. O Cimrmanovi několikrát mluvil v Televizním klubu mladých.
Zdeněk Svěrák vysvětluje v pořadu Ring volný (1978) Cimrmanův přínos na poli hudby, zdroj: archiv ČT Spolu s divadelním kolegou Ladislavem Smoljakem se podílel na přípravě pětidílného cyklu Veselé příhody z natáčení; východiskem pořadu byla ironizace neutuchající touhy diváků slyšet nějaké „veselé historky z natáčení“ – Svěrák se Smoljakem jim je dopřávají, ovšem přidají k nim dávku cimrmanovské mystifikace.
Zdeněk Srstka alias Angrešt ve vyprávění Svěráka a Smoljaka z pořadu Veselé příhody z natáčení (1988), zdroj: archiv ČT Podstatnou složku Svěrákova tvůrčího životopisu tvoří spolupráce se skladatelem Jaroslavem Uhlířem. Dvojice se seznámila v roce 1966. Kromě toho, že jejich společné písně zazněly v plejádě TV pořadů a filmů, měla dvojice i vlastní hudební pořad – Hodina zpěvu. Vysílala jednou ročně od roku 1988, (zatím?) poslední epizoda běžela v roce 2017.
Autorská dvojice Svěrák + Uhlíř v akci, Hodina zpěvu (2001), zdroj: archiv ČT Ve svobodné polistopadové republice začal být Svěrák vnímán i jako svého druhu morální autorita a komentátor veřejného dění. Výrazné bylo například jeho angažmá během debat o rozdělení Československa. Svěrák od počátku vystupoval proti odluce – ať už na stránkách novin nebo na obrazovkách televize. V roce 1994 mu připadla čest pronést televizní novoroční přípitek.
Zdeněk Svěrák popisuje svoje pocity z blížícího se rozpadu Československa. Z pořadu Politika pro každého (1992), zdroj: archiv ČT Do popředí se dostávala jeho charitativní činnost spojená zejména s Centrem Paraple. Zato si dneska už asi jen málokdo si vzpomene, že pořad Úsměvy českého filmu, spjatý s Jaromírem Hanzlíkem, moderoval v prvních letech právě Svěrák. Za zmínku rovněž stojí Diktáty, při nichž si mohla společnost prověřit svoje znalosti pravopisu.
Svěrák coby moderátor, Úsměvy českého filmu (1992), zdroj: archiv ČT Uvedený výčet je přesto pouhým zlomkem Svěrákova otisku v historii vysílání Československé a České televize. Zadáte-li do archivní databáze ČT dotaz „Zdeněk Svěrák“, jako odpověď vám vyjede neuvěřitelných 2320 pořadů, na nichž se podílel – ať už jako autor scénáře, hudby nebo jako účinkující.
