Brittenova operní loď je obrazem (britského) světa
Národní divadlo v Praze jako vůbec první česká scéna připravilo operu Billy Budd britského skladatele Benjamina Brittena (1913–1976).
Soubor tuzemské první scény ji nastudoval v režii Daniela Špinara a pod dirigentským vedením Brittenova krajana Christophera Warda. Ptal jsem se tohoto hudebníka na to, jak oné opeře z roku 1951, situované na bitevní loď v době napoleonských válek, rozumějí samotní Britové, či zda je pro Warda nadále tématem Brittenova homosexualita, kterou skladatel tematizoval v době, kdy (nejen v Británii) bylo takové jednání trestné. A dozvěděl jsem se třeba také, proč sedmatřicetiletý vystudovaný muzikolog, pianista a dirigent považuje démonickou postavu zbrojmistra Claggarta za symptom hluboce zažitého třídního systému ve Spojeném království.
S dirigentem opery Billy Budd Christopherem Wardem si povídal Petr Vizina 
