Co si počít, když tvůj Bůh mlčí. Scorseseho výprava do Japonska
ČT art uvádí v sobotu 25. září „japonský“ snímek žijícího autora klasické moderní americké kinematografie Martina Scorseseho Mlčení. Tento film z roku 2016 náleží k duchovní linii tohoto tvůrce spolu s Posledním pokušením Krista (1988) a s titulem Kundun (1997).
Nejprve krátký historický exkurz. Od sklonku 16. století, kdy se Japonsko začalo uzavírat před okolním světem, tam bylo mimo zákon postaveno i křesťanství. Jeho vyznavači – a kněží zejména – byli krutě pronásledováni, mučeni, popravováni. Na rozdíl od neméně hrůzných (nejčastěji čarodějnických) procesů v Evropě, kdy se obžalovaní měli přiznat ke skutkům často i smyšleným, v Japonsku se naopak po nich chtělo, aby se zřekli své víry, aby ji doslova pošlapali, stoupli si na reliéf s posvátnými křesťanskými symboly. Když japonská „inkvizice“ zjistila, že křesťanské misionáře nezlomí ani bezmezné utrpení, uplatnila ještě účinnější zbraň, kterou se dotkla jejich svědomí – nutila kněze přihlížet, jak kvůli nim hynou a budou hynout lidé, jimž zprostředkovali poznání „jediné pravé víry“, která v Japonsku – přirovnaném k bažině – neměla nikdy vzklíčit.
Japonský spisovatel Šúsaku Endó (1923–1996) publikoval roku 1966 román Mlčení (česky vyšel poprvé roku 1987, podruhé o třicet let později, s přebalem odkazujícím na Scorseseho film). Vypráví právě o pronásledování prvních japonských křesťanů, ale můžeme se jen domýšlet, zda spolu s nimi trpěl i jejich evropský duchovní vůdce, jak se kvůli zpola halucinačnímu zážitku domnívá protagonista příběhu, portugalský misionář Rodrigues. Spolu se svým druhem připlul k japonským břehům, aby vypátrali, co se stalo s jejich starším kolegou, jenž se údajně měl zříci svého náboženství. Netrvá dlouho a rovněž Rodrigues je polapen…
Vedle operního zpracování se Mlčení dočkalo dvou filmových adaptací: Jedna – poněkud těžkopádná, režírovaná Masahirem Šinodou – vznikla v Japonsku počátkem sedmdesátých let (a u nás se uváděla pod názvem Ticho), druhá je Scorseseho. Ten se rozhodl být literární předloze co nejvěrnější. Rozpravy někdy vyznívají až překvapivě aktuálně (třeba o tom, zda existuje celosvětově uznatelná pravda nebo zda každá civilizace hájí a prosazuje jen tu svou), jindy zdlouhavě a tezovitě. Ruku v ruce s tím jde pečlivá, vizuálně působivá, nicméně statická rekonstrukce dobových reálií: studeně zavlhlé krajiny, mlžnaté podnebí, bědná vesnická obydlí, střídmé oděvy, tamní zvyklosti. Podíl kameramana Rodriga Prieta je v tomto ohledu nesporný.
Tam, kde Šúsaku Endó použil deníkové záznamy, úryvky z dopisů či výňatky z úředních hlášení, film volí doprovodný komentář. Zatímco spisovatel pojednával o svém hrdinovi jakoby zvenčí, když komentoval jeho rozpoložení a duševní dilemata, Scorsese užitím téhož z něho vlastně učinil vypravěče, jehož očima je příběh nahlížen. Tento náročný úkol ne vždy dokáže britsko-americký herec Andrew Garfield v hlavní úloze adekvátně zvládnout, sklouzává k pouhé simulaci člověka zachváceného pochybami. Podobně dopadli Adam Driver jako Rodriguesův spolubratr a zejména Liam Neeson, jenž matně ztělesnil hledaného kněze.
Naopak věrohodněji, až s protokolárním odstupem, jsou zpodobněni Japonci, u nichž nenalezneme ani stín karikatury či naopak démonizace: Vše, co konají, konají s rozmyslem, bez osobní zášti. Vinou tohoto řekněme odosobnění se však účinkem míjí postižení strachu, naleptávajícího odhodlání vyšetřovaných. Vlastně i polévání těl vroucí vřídelní vodou, zaživa upalovaných, topených v moři, zavěšených v jámě hlavou dolů se děje jakoby zpovzdálí, nezúčastněně.
Snad diváci dokážou udržet pozornost až do konce snímku a ocení nápadný detail, uplatněný v závěru vyprávění: Kamera umožní, aby nahlédli pod Rodriguesův pohřební rubáš, kde se skrývá neumělý křížek. Na rozdíl od skeptického Endóa vnáší Scorsese do vyprávění nenápadný (nebo naopak prvoplánový?) náznak toho, že ve svém nitru se misionář víry nikdy nezřekl. Scorseseho Mlčení se tedy dotýká kromě jiného toho, zda pod vnější rezignací a „dobrovolným“ podřízením se mučitelům může žhnout uhlík původní víry, zvláště když zkoušený jedinec dokáže opakovaně odpouštět dolézavému Jidáši mezi japonskými křesťany, jenž jej několikrát zradil. I jeho sebezpytně omluvný nářek má svou váhu: „Pane, proč jsi mě stvořil slabým, když ode mne očekáváš hrdinské činy?“
Liam Neeson ve filmu Mlčení, foto: Archiv ČT
Mlčení / Silence (USA/Tchaj-wan/Mexiko, 2016, 161/154 minut – délka v kině/televizi)
Režie: Martin Scorsese, scénář: Jay Cocks, Martin Scorsese, kamera: Rodrigo Prieto, hudba: Kim Allen Kluge, Kathryn Klugeová, střih: Thelma Schoonmakerová. Hrají: Andrew Garfield, Adam Driver, Liam Neeson, Ciarán Hinds, Tadanobu Asano, Šin’ja Cukamoto, Jósuke Kubozuka, Ogata Issei a další.
Vysílá ČT art v sobotu 25. září 2021 od 22:05 hodin.
