ČT art nabízí: Poklady Klementina a jiné dokumenty o umění doma i ve světě

• Poklady Klementina
• Očím skryté
• Za závěsem: Vermeerovo tajemství
• Tajemný Goya: spánek rozumu
• Modiglianiho tajemství

Poklady Klementina
(2024, 6 × 26 minut, režie Adéla Jandec Sirotková)

Výjev z Pasionálu abatyše Kunhuty s nástroji Kristova umučení. Knize se věnuje druhý díl série Poklady Klementina, repro: ČT art

Ve sbírkách Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v pražském Klementinu se nachází poklady těžko vyčíslitelné hodnoty. Například Kodex Vyšehradský, na nějž při korunovaci v roce 1085 přísahal první český král Vratislav II.; výjimečně kvalitně iluminovaný Pasionál abatyše Kunhuty, objednaný prvorozenou dcerou Přemysla Otakara II., nebo rozsáhlá obrazová Velislavova bible z časů Karla IV. Každý ze šesti vybraných kodexů vám v dokumentární sérii „otevřou“ nejen historici a znalci dobového kontextu, ale i kodikologové a historici umění, kteří svůj profesní život mnohdy zasvětili právě knižní iluminaci a ikonografickému významu předkládaných vyobrazení.

Očím skryté
(2023, 26 minut, režie Mária Procházková)

Jak vypadá podkresba známých deskových obrazů se můžete dozvědět v dokumentu Očím skryté, repro: ČT

Výjimečné malířské poklady z období vrcholné a pozdní gotiky se skrývají také ve sbírkách Národní galerie v Praze. Její kurátoři v minulosti připravili výstavu Očím skryté, která na základě rozsáhlého technologického výzkumu pěti desítek děl pomocí infračervené reflektografie představila jejich různé obrazové vrstvy – zejména přípravnou podkresbu. Ta se totiž mnohdy liší od okem viditelné malby a umožňuje například rozlišit, kolik různých malířů se na tvorbě jednotlivých deskových obrazů podílelo. Dokument režisérky Márii Procházkové je výjimečný v tom, s jakou lehkostí diváky seznamuje s procesem výroby středověkých obrazů takových „autorů“, jakými byli Mistr Theodorik, Mistr Vyšebrodského oltáře nebo Mistr Třeboňského oltáře.

Za závěsem: Vermeerovo tajemství
(2021, 52 minut, režie Leif Karpe – Christoph Goldmann)

Poznejte rozdíl…, foto: Wikimedia

Tvorbě nizozemského barokního malíře Jana Vermeera se nejen v uměleckohistorických kruzích dostává trvalé pozornosti, neboť patří k tomu nejlepšímu, co mohou dějiny malířství nabídnout. Jeho loňská retrospektiva v amsterdamském Rijksmuseu přilákala rekordní počet návštěvníků. Měli možnost vidět také nově zrestaurovaný obraz Dívka u okna čtoucí dopis (1657–1658) ze sbírek drážďanského Zwingeru. Plátno stojí za pozornost mimo jiné proto, že kupid na stěně za čtoucí dívkou byl více než tři sta let zamalovaný. Objevil jej až rentgenografický průzkum v roce 1979, nicméně tehdy se mělo za to, že jej přemaloval sám Vermeer při komponování obrazu. To vyvrátil až poslední restaurátorský průzkum v roce 2017, kdy se také rozhodlo, že se pod mikroskopem vrstva přemalby skalpelem opatrně odstraní. Právě radikální zásah do struktury i významu obrazu přilákal německé dokumentaristy, kteří ve filmu ukazují, jak vznikl „zcela nový Vermeer“.

Tajemný Goya: spánek rozumu
(2022, 52 minut, režie José Luis López Linares)

Jean-Claude Carrière v madridském Pradu před Goyovými obrazy oblečené a nahé Majy, repro: ČT art

Dílo aragonského malíře Francisca Goyi (1746–1828) má své místo v dějinách malířství i díky tomu, kolik dalších tvůrců ovlivnilo. Své si v něm našli impresionisté, expresionisté nebo surrealisté. K velkým znalcům a obdivovatelům Goyovy tvorby patřil i herec a scenárista Jean-Claude Carrière (1931–2021), který mimo jiné napsal scénář ke Goyovým přízrakům Miloše Formana. Roku 2020 se stárnoucí Carrière vydal do Španělska, aby si připomenul a naposledy spatřil Goyovy originály. Dokument režiséra José Luise Lópeze-Linarese proto stojí za pozornost nejen jako klasické životopisné vyprávění o slavném malíři, ale i jako portrét paměti samotného Carrièra, jenž se premiéry snímku nedožil.

Modiglianiho tajemství
(2020, 52 minut, režie Jacques Loeuille)

Několik Modiglianiho pláten nedávno prošlo důkladným restaurátorským průzkumem, foto: ARTE

Italský malíř a sochař židovského původu Amedeo Modigliani (1884–1920) proslul jako výjimečně talentovaný a oceňovaný autor ženských aktů a stylizovaných portrétů. Historky o jeho bohémském způsobu života dodnes patří k vyhledávanému čtení z prostředí předválečné pařížské avantgardy, nicméně o povaze jeho umění mnoho neříkají. Proto kurátoři muzea umění v Lille před třemi lety připravili výstavu Modiglianiho tajemství, jež stavěla na důkladném technologickém průzkumu pětadvaceti Modiglianiho maleb z různých období tvůrcova krátkého života. Zjistilo se leccos o tom, jak si připravoval barvy, ale hlavně to, že – oproti zažitým klišé o horečnatém způsobu jeho malby – svá díla pečlivě promýšlel a kresebně připravoval. Nejen o tom vypráví dokument, který vznikal v souvislosti s výzkumem a následnou výstavou.