Dokonalá letní detektivka Jane Harperové, která se umí vcítit do dramat komunity

Ilustrační snímek jídla a lidí
Víno, pravda a – vrah? Akce zvaná Nejdelší oběd na světě, která zahajuje jeden z australských festivalů jídla a vína; Melbourne 12. března 2021. Ilustrační snímek, foto: Profimedia.cz

V jihoaustralském Marallee Valley se každoročně koná vinařský festival. Účastní se nejen vinaři, ale i producenti sýrů a vůbec všeho dobrého, také ovšem řemeslníci i místní a návštěvníci ze širokého okolí, kteří se těší na uvolněnou atmosféru a shledání s přáteli. Ale během posledního ročníku došlo k tragédii. V opuštěném kočárku byla nalezená šest týdnů stará Zoe Gillespieová. Její matka Kim beze stopy zmizela. A i když se objevily zvěsti o její nevyrovnanosti, nikdo si nedokáže vysvětlit, co se skutečně stalo.

O rok později se pro pozůstalé stane vinařský festival poslední šancí, jak získat mezi návštěvníky informace, které třeba nevypluly během původního vyšetřování na povrch. Do kraje přijíždí i specialista na finanční kriminalitu Aaron Falk, aby se účastnil křtu kamarádova syna. Nedokáže ignorovat zjitřenou atmosféru a drásavé emoce ve svém okolí, pro které byla Kim příbuznou, matkou, přítelkyní… Pomalu začíná chápat, že Kim se stala obětí takřka dokonalého zločinu.

Všechny zločinecké krásy Austrálie

Jane Harperová se narodila roku 1980 v Británii. Jako osmiletá se s rodiči přestěhovala do Austrálie. A i když se do Británie vrátila kvůli vysokoškolskému studiu a začala zde novinářskou kariéru, považuje za svůj domov právě jižní kontinent. Tamní rozmanitost hraje ostatně klíčovou roli i v jejích románech.

Prvním z nich bylo v roce 2016 Sucho. Zde na scénu vešel Aaron Falk, federální vyšetřovatel finanční kriminality. Román vyprávěl o Falkově návratu do rodného městečka stiženého dlouhotrvajícím suchem, kde na pověstnou jiskru nečeká jen vyprahlá krajina, nýbrž i místní komunita. Falkův přítel z dětství totiž brutálně vyvraždil skoro celou svou rodinu, aniž bylo někomu jasné proč. A sám Falk není zrovna vítaný, protože jej v městečku viní ze smrti dívky, k níž došlo v době, kdy zde Falk jako teenager žil. Nijak objevnou zápletku osvěžila především práce s prostředím a autorčin cit pro postavy. Sucho se stalo bestsellerem, dočkalo se filmové adaptace, kde hlavní roli ztvárnil Eric Bana, a podnítilo rozkvět australské krimi.

Jane Harperová Jane Harperová (* 1980) pochází z Velké Británie, od roku 2008 žije v australském Melbourne, zdroj: janeharper.com.au

Aaron Falk se následně objevil v románu Síla přírody. Podivně rozpolcená kniha nefunguje moc dobře jako detektivka a vyšetřovatel zde nehraje hlavní roli. V čem je však kniha pozoruhodná, to je prostředí národního parku, v němž dojde ke zločinu. Harperová jako by se pokusila o detektivní variantu na slavný Piknik na Hanging Rock od Joan Lindsayové – nebo spíše Petera Weira, který román v roce 1975 bravurně zfilmoval.

Jako by si sama Harperová uvědomila, v čem spočívala slabina její druhé knihy, opustila na čas Falka a napsala dva samostatné romány, v nichž opět prozkoumala jiná zákoutí rozlehlé Austrálie. Ztracený v pustině (česky 2022) je zatím nejlepší autorčin román. Jeho zápletka se točí kolem smrti oblíbeného farmáře, který se vydal bez zajištění hluboko do pustiny, kde sebemenší chybička či zaváhání může stát dotyčného život. Spíše než o thriller jde o rodinné drama. Hlavním hrdinou je totiž bratr zemřelého, který je sám metaforicky „ztracen v pustině“, protože jej – až na úplné výjimky – místní ostrakizují a vylučují ze svého středu. Právě díky své pozici na okraji komunity ovšem může vidět něco, co ostatní přehlédli…

Naopak Přeživší (česky 2023) se odehrávají na tasmánském pobřeží. Opět sledujeme návrat někoho, kdo není u místních díky své minulosti dobře zapsán, a opět se detektivní pátrání prolíná se snahou o pochopení skryté dynamiky vztahů a potlačovaných záští.

Harperová si ve zmíněných knihách plně osvojila styl založený na podrobných rešerších míst, kam děj svých knih zasazuje, včetně jejich návštěv a dlouhých rozhovorů s místními obyvateli. Zároveň dokázala vybalancovat zápletku s popisy přírody a především toho, jak konkrétní podmínky formují lidskou mentalitu a zvyky. Cítila se tedy dost sebevědomá, aby se opět vrátila k postavě, která pomohla odstartovat její kariéru.

Knihy Sucho a Síla přírody Jane Harperové Obálky předchozích dvou knih Jane Harperové s postavou vyšetřovatele Falka: Sucho vydal brněnský Host v roce 2017, Sílu přírody v roce 2019, repro: Host

Čas na změnu, pane Falku

Kriminální romány nejsou pro Harperovou o sbírání stop. Pochopitelně, bez nich se to neobejde, avšak mnohem důležitější je napojení se na emoce druhých a vibrace konkrétních lokalit. Se zásadním odhalením nemůže nikdy přijít někdo, kdo je v komunitě cizincem. Proto ostatně moc nefungovala Síla přírody, protože tam právě takovým cizincem Falk byl. Zatímco třeba takový Harry Hole může bez obav střídat Oslo s Bangkokem nebo s Austrálií (kde se odehrával jeho první knižní případ), Aaron Falk nemůže fungovat jako osamělý velký detektiv. Pohání jej vazby na druhé lidi a schopnost empatie. I když je mnohokrát zdůrazněno, že jeho specializací jsou finance, větší roli to hraje pouze v Suchu – a i tam se jedná spíše o povinnou libůstku, kterou by každý dobrý detektiv měl mít.

A tak ve Vyhnancích probíhá Falkovo vyšetřování nikoliv pomocí sledování bankovních převodů (byť vypomůže kamarádovi s tvorbou faktur), nýbrž prostřednictvím začleňování se do širší rodiny jeho hostitelů. Na jednu stranu se tak dostává ke skrytým tajemstvím, která jsou přirozenou součástí každé malé komunity, na straně druhé se postavy stávají živějšími a důležitějšími i pro čtenáře – včetně zmizelé Kim. Jakkoliv až téměř do samotného závěru v textu přímo nevystupuje, stává se někým, na kom nám záleží.

Právě to odlišuje Harperovou a jí vyvolanou novou vlnu australské krimi například od severských detektivek, kde jsou oběti především krvavou atrakcí a zločin v nich sahá ke kořenům společnosti, ba samotného světa. Harperová píše o lidech, vybízí své postavy i čtenáře a čtenářky, aby se vcítili do malých dramat, která nepřesáhnou prostor rodiny či maloměsta. A zároveň aby se napojili na rytmus přírody, která se stává v jejích knihách čímsi živoucím.

Obálka Vyhnanců Obálka Vyhnanců, v originále Exiles, repro: Host

Ve Vyhnancích se v tomto ohledu přiblížila působivosti Ztraceného v pustině. Ovšem tam, kde byl starší román nekompromisní a drásavý, jsou Vyhnanci katarzní a útěšní. Díky Falkovi, který si souběžně s odhalováním souvislostí dělá jasno ve vlastním životě a prioritách, se totiž do vyprávění dostává určitá uvolněnost, která perfektně koresponduje se zasazením do vinařské oblasti, a především s atmosférou blížícího se festivalu.

Máme tu vlastně co do činění s dokonalou letní detektivkou, kde hraje stejně důležitou roli odhalení pachatele zločinu jako přiznání si vlastních poklesků a opětovné nalezení cesty k našim nejbližším, které jsme z nejrůznějších důvodů dosud přehlíželi. Na konci knihy Aaron Falk zaslouženě dostává od autorky prostor k odpočinku. Zbývá tak jen otázka, kam a s jakou postavou se Harperová vydá na své pouti po zločinech a komunitách Austrálie dál.

Jane Harperová: Vyhnanci

Přeložila Alžběta Kalinová. Host, Brno 2024, 424 stran, doporučená cena 469 korun.

Související