Drsná probuzení z liberalistické pohody. Proč opět vyšel Robinson Crusoe. Souchotinářský avantgardista Kocourek

Rubrika Knižní kvarteto je subjektivním výběrem z titulů vydaných právě teď, i třeba před nějakou dobou. Sestava je – pokud možno – komponována tak, aby v ní byla zastoupena produkce jak původní, tak překladová, jak beletristická, tak literatury faktu, jak mainstreamová, tak „okrajová“.

Konec liberalistické bezstarostnosti

Liberalismus jako politický směr i jako vztah ke světu se v 21. století dostal pod značný tlak. Americký novinář a spisovatel James Traub (* 1954), přispívající mimo jiné do magazínu Foreign Policy, ve své předloňské knize snaží pochopit nejen minulost, ale také budoucnost liberalismu. Traubova práce je plodem (sebe)reflexe: „Dnes žasnu, jak je možné, že jsem se spolu s ostatními cítil tak bezstarostně, zatímco nenávist k liberalismu dosahovala bodu varu. Zpětně si teď uvědomuji, že jsem projevoval symptom liberální odtažitosti,“ píše autor. „Uniklo mi, že se sám kosmopolitismus – tedy hodnotový systém globalizovaného světa – stal pramenem hluboké zášti.“ Myslel, si, že „nepřátelství vůči liberalismu nepředstavovala světonázor, nýbrž patologický přízrak.“ Pak ovšem vyhrál americké volby Donald Trump… Ale James Traub nezůstává jen ve své vlasti a anglickém jazykovém okruhu. V kapitole Evropa v kleštích nacionalismu autor analyzuje dění v Polsku, v Maďarsku, stranou nezůstává ani Česká republika, i když jí autor zdaleka nevěnuje tolik prostoru jako dvěma zmíněným visegrádským zemím, anebo třeba také Nizozemsku. Na konci knihy se Traub vrací do své americké vlasti a ptá se, jaké zásady „liberální ortodoxie“ je třeba chránit a které opustit. Kniha se tedy dá označit za (sebe)kritickou obranu liberalismu.

Ilustraci z archivu Adobe Stock využil Aleš Lederer, který navrhl grafickou úpravu svazku, repro: Prostor

Robinson jazykem roku 2022

Jestliže se ptáte, proč do tohoto výčtu knih zařadit Robinsona Crusoa anglického osvíceneckého spisovatele a novináře Daniela Defoea (1660–1731), pak vězte, že proto, letošní edice přináší nový český překlad z pera Martina Pokorného, mimořádně disponovaného překladatele z několika jazyků (ostatně do češtiny převedl i výše uvedenou publikaci Liberalismus); editorem překladu pak byl perfekcionistický redaktor –anglista Jan Zelenka. Robinson Crusoe, román z roku 1719, existuje v češtině pochopitelně v několika překladech, zájemce si například může ze stránek Městské knihovny Praha zdarma stáhnout verzi v překladu Miloše Maixnera doplněnou o poznámkový aparát a také o ilustrace Viktora Preissiga. Když si ovšem Maixnerova a Pokorného Robinsona položíte vedle sebe, zjistíte, že máte před sebou dvě velmi odlišné knihy. Aktuální překlad, opírající se o verzi originálu publikovanou roku 2003 nakladatelství Penguin Books, vychází v edici Knihovna klasiků nakladatelství Odeon, které spadá pod konglomerát Euromedia Group. Tato edice je přínosná tím, že klasiky přináší v nových, jazykově aktuálních překladech. Škoda ovšem, že publikace není vybavena osvětlující ediční poznámkou nebo doslovem, který by reflektoval historii zprostředkovávání tohoto díla v českém jazyce.

Obálku navrhl Zdeněk Ziegler, repro: Euromedia Group – Odeon

Vy neznáte Kocourka?

Josef Kocourek (1909–1933) zemřel mlád, ve dvaceti čtyřech letech, na tuberkulózu. Nevzpomenout v této souvislosti na Jiřího Wolkera snad ani nejde. Stihl toho napsat docela dost, ovšem Kocourkova tvorba je od té Wolkerovy podstatně vzdálená, je divočejší, expresivnější, erotičtější, a především – publikována je téměř celá až po autorově smrti. První vlna se dostavila v šedesátých letech, obnovený zájem nastal po roce 1989. Například v roce 2009 vyšly kompletní Kocourkovy deníky. Nynější drobná kniha s trojjediným názvem obsahuje tři autorovy nedlouhé novely, které napsal v letech 1926–1927 a dosud byly publikovány jen časopisecky nebo dostaly bibliofilskou, malonákladovou podobu. Soubor tří novel – Jensen a lilie, Modrá slečna, Kráska – vychází případně v edici Skrytá moderna, která přináší „okrajová“, respektive ne úplně kanonizovaná díla české literární avantgardy první poloviny minulého století. Kocourkovým energickým, fantaskním i sociálně zakotveným (próza Kráska) textům, v nichž je zřejmá fascinace ženou, přesněji ženským světem, předchází poměrně rozsáhlá literární studie spisovatele, performera a kurátora Jaromíra Typlta, jednoho z těch, kteří dílo Josefa Kocourka propagují a zpracovávají.

Obálku s motivem Schoulené (1933) Ladislava Zívra připravil Zdeněk Trinkewitz, repro: Akropolis

Když ti zbývá jen karavan

Dnešní kvarteto jsme začali v USA a pohledem tamního novináře a spisovatele na liberalismus, americkou společnost a vůbec západní svět. Zatímco James Traub sepsal pojednání „od stolu“, Země nomádů americké reportérky Jessicy Bruder je zprávou z terénu o lidech, kteří ve Spojených státech nikoliv dobrovolně, nýbrž proto, že neutáhnou nájem či nevyžijí s důchodem, přebývají v obytných autech. Kočují a pracují v podřadných zaměstnáních. Lze říct, že autorka naslouchala lidem (a také je fotografovala), které liberalismus odsunul na vedlejší kolej a z prosperity globální ekonomiky na ně zbývají chabé drobty. Bruder na knize pracovala tři roky, najezdila čtyřiadvacet tisíc kilometrů. Podle Země nomádů, která v originále vyšla roku 2017, natočila režisérka Chloé Zhao stejnojmenný hraný film (2020) s Frances McDormand v hlavní roli. Vloni autorka přijela přednášet do Prahy a ke slyšení je rozhovor s ní, odvysílaný Českým rozhlasem.

Obálka je dílem Pavlíny S. Morháčové, která pro ni využila fotografii od Jessicy Bruder, repro: Absynt