Energičtí amatérští herci 60+ v Huse na provázku. Poklona jejich odvaze!

Inscenace Án Uch nás přenáší do domova seniorů, jehož obyvatelé jednoho rána zjistí, že z areálu zmizel pečovatelský dozor. Zpráva je zprvu přijata s údivem, postupně se však mění ve svobodomyslnou euforii. Sevření v systému a pravidlech proměňují obyvatelé domova v sérii obrazů splněných přání. Kam až toto veselí z možnosti volně dýchat může zajít?

Tvůrci se nechali inspirovat proslulým románem Angličana Williama Goldinga Pán Much. Dystopická předloha zobrazuje snahu skupiny chlapců vybudovat na opuštěném ostrově fungující demokratické společenství, ve které však selhávají. Podobný scénář mocenského boje se roztáčí i na brněnském jevišti. Tvar důmyslně pracuje s prolínáním obrazů, sledujeme pohybové etudy, náznaky choreografií, práci s nadsázkou a vystavení se gagům. Propojení inspiračního materiálu s autorským tvarem stojí poměrně pevně a má ambici formulovat otázky vztahující se k tématům, jež je nutné do společenské debaty přinášet: Moc coby afrodiziakum. Lidský faktor jako rozbuška vhozená do snahy nalézat rovnost. Zneužití vůdčí pozice.

Inspirace Goldingem. Z inscenace Án uch Divadla Husa na provázku, foto: Divadlo Husa na provázku – David Konečný

Divadlo Husa na provázku plánuje mít Án Uch na stálém repertoáru. Jaké nároky bychom tedy na inscenaci měli klást? – Projekt je oslavou divadla a především jeho přesahů a možností propisujících se do osobních životů, v tomto případě zúčastněných amatérských hereček a herců. Z jejich nasazení prýští odhodlání, energie, možnost trávit čas smysluplně ve společenství vzájemně se inspirujících lidí. Docházím k závěru, že není mým úkolem nahlížet na Án Uch týmž pohledem jako na profesionální inscenaci už z její podstaty. Tedy: hodnotit temporytmus, technickou vybavenost účinkujících, dramaturgii a další složky… Mým úkolem je podat zprávu potenciálním divákům, že „Husa“ obohacuje repertoár o titul s přesahem v mimoestetickém rozměru a potvrzuje svůj komunitní status a otevřenost.

„Lze věřit v lepší zítřky, když nemáte jistotu, že se do nich vůbec probudíte?,“ stojí na stránkách Divadla Husa na provázku k inscenaci Án uch, foto: Divadlo Husa na provázku – David Konečný

Zároveň bych chtěla poslat hercům a herečkám ocenění. Jejich snaha a počínání jsou odvážné a hmatatelná energie poskytuje radostný a povznášející zážitek. Při děkovačce byli aktéři zahrnuti květinami a v jejich tvářích jsem viděla dojetí i radost. Emoce, které jsem při tom pociťovala i já. Dramatická výchova a průprava nás může obohatit co do komunikace, souhry, probuzení těla. Blahodárný vliv divadelní tvorby je všeobecně známý. Inscenace Án Uch to potvrzuje v přítomném čase.