Francouzský spisovatel Laurent Binet: Chtěl jsem ukázat, že o dějinách hodně rozhoduje náhoda

„Nemohu popřít, že jsem o Civilizacích přemýšlel jako o pomstě za ty, kteří byli poraženi,“ přiznává spisovatel v rozhovoru pro Českou televizi. Obrovskou říši Inků v jeho knize nezničí dvousetčlenná španělská výprava Francisca Pizzara. Její poklady nejsou vydrancovány a vládce Atahualpa není uškrcen. Naopak: Atahualpa se vydává na cestu přes oceán. Vylodí se na pobřeží Pyrenejského poloostrova, kde se poměrně rychle zorientuje a ze zprvu exotického návštěvníka se stane dobyvatel.

Pusťte si rozhovor, který s Laurentem Binetem natočil Tadeáš Hlavinka, zdroj: Česká televize

Laurent Binet (*1972) ve své neobvyklé kronice popisuje, jak jihoameričtí domorodci pronikají do komplikovaného světa evropských dynastií, náboženských rozepří, reformace a počínajícího kapitalismu. Kromě zlata přivezou do Evropy své vlastní společenské uspořádání, hodnoty a také kult Slunce, přivítaný především Jindřichem VIII.

Smysl pro ironii v Binetově románu ční jako pyramida, kterou v Louvru postaví další nově příchozí evropští vládci – Aztékové. Katolíci musí hledat spojence v muslimské Osmanské říši, aby se mohli kacířům z druhé strany světa postavit, a čtenář může pozorovat, jak se s novou situací vyrovná Luther, Cervantes nebo Montaigne.

Civilizace do češtiny přeložila Michala Marková, stejně jako dva předchozí Binetovy romány. Pozornost si u nás získal především ten první; námět knihy HHhH vychází z československých dějin, z útoku na Reinharda Heydricha. Bineta příběh parašutistů zaujal tehdy, když jako mladý učitel francouzštiny působil na vojenské akademii v Košicích. Román, ověnčený prestižní Goncourtovou cenou, je osobitým zpracováním českému čtenáři dobře známé látky. Spisovatel v něm nepopsal jen historické události, nýbrž také svou cestu k tomuto příběhu a pochyby o své schopnosti ho správně odvyprávět.

„V románu HHhH jsem chtěl neustále upozorňovat na to, že je to opravdový a úžasný příběh. Že to není jen fantazie, ale že se to skutečně stalo. Bylo pro mě velice důležité ukázat hrdinství a tragédii,“ vzpomíná v rozhovoru na vznik jedenáct let staré knihy.

Odlišné prostředí a jiný tvůrčí přístup zvolil v románu Sedmá funkce jazyka (2015, česky 2017). Čtenáře přivádí za oponu především francouzské intelektuální scény počátku osmdesátých let minulého století. Pařížský rodák Binet vychází ze skutečného úmrtí proslulého literárního teoretika a esejisty Rolanda Barthese v březnu 1980. Nešťastnou nehodu však spisovatel obaluje vrstvou spiknutí a rozvíjí ji v zábavnou sémiologickou detektivku, jejíž postavy jsou skutečné, ale zápletka fiktivní. Výraznou roli zde hraje například Umberto Eco, k němuž je tato literární pocta také směřována.

Podobně jako u Sedmé funkce jazyka, i u Civilizací je historie pro Bineta stavebním materiálem k experimentu. „Je to opravdu jako logická hra. Když máte cihlovou zeď a jednu cihlu odstraníte, co se stane? Jakou cihlou ji můžete nahradit, abyste nakonec změnili podobu celé budovy?“ popisuje v rozhovoru vznik knihy. Tímto postupem se spisovatel dostal až k Vikingům. Aby si totiž mohli američtí domorodci podrobit Evropu, musel je nejdřív vyzbrojit protilátkami, a ty jim mohli dodat právě seveřané, kteří kdysi k břehům Ameriky skutečně dopluli.

„Španělé nad Inky nezvítězili, protože by byli lepšími lidmi nebo protože by byli silnější než ostatní. Měli štěstí. Chtěl jsem poukázat na to, že o dějinách hodně rozhoduje náhoda,” vysvětluje Binet.

V 16. století se Laurent Binet plánuje zdržet i ve svém dalším chystaném románu. Mělo by jít detektivní příběh z renesanční Itálie. Pokud by si v budoucnu měl vybrat další téma z české historie, byly by to husitské války. „Tohle období by mě velice zajímalo,“ dodává.

Autor je členem kulturní redakce zpravodajství České televize