It’s coming Rome. Skončený fotbalový šampionát zrodil nečekané hity

Anglický záložník Bukayo Saka neproměnil poslední kop penaltového rozstřelu a stadion ve Wembley téměř ztichl. Jediný, kdo v tu chvíli propukl v jásot, byl hlouček italských fotbalistů, jejich realizační tým a menšina italských fandů v publiku. Anglie po porážce ve finále Mistrovství Evropy znovu nezískala titul, na který kolébka fotbalu čeká od roku 1966, kdy zvítězila na mistrovství světa.

Když druhý den tým z Apeninského poloostrova přiletěl domů, kamera zachytila rozjařené fotbalisty, jak při výstupu z letadla zpívají krátký popěvek s textem „It’s coming Rome!“ Jde o „ukradený“ a překroucený refrén fotbalové hymny Three Lions, kterou si angličtí fanoušci prozpěvovali po celý měsíc konání evropského šampionátu. Její skutečný slogan zní „It’s coming home“ (= vrací se domů) a vyjadřuje přání, že tentokrát se evropská trofej konečně dostane do rukou ostrovních fotbalistů. Jenže melodii po finále 11. července zazpíval vítězoslavně někdo jiný.

David Baddiel, Frank Skinner & Lightning Seeds, Three Lions (Football’s Coming Home), zdroj: Youtube

Three Lions natočili komici David Baddiel a Frank Skinner s rockovou kapelou Lightning Seeds coby oficiální píseň anglické reprezentace u příležitosti mistrovství Evropy, které se konalo v roce 1996 v Londýně. Proto refrén o tom, že se fotbal vrací domů. Tehdy píseň doputovala na vrchol žebříčku, tým Anglie však padl v semifinále s Německem. O dva roky později drobně upravená verze písně doprovázela fotbalisty na šampionát do Francie a znovu stanula na vrcholu žebříčku, ačkoliv se tým vrátil domů předčasně – po porážce od Argentiny v osmifinále.

Po hubenějších letech anglického národního mužstva se Three Lions dočkala vzkříšení před třemi lety, kdy se reprezentace probila do semifinále mistrovství světa v Rusku. Píseň znovu ovládla anglický žebříček. Letošní cesta týmu do finále ovšem postavila Three Lions do cesty ještě jiné soupeře.

Milostná píseň pro trenéra

Když letos Angličané porazili v semifinále Dánsko (i díky diskutabilní penaltě v prodloužení), nezněla stadionem ve Wembley Three Lions, nýbrž trochu nečekaně refrén písně Sweet Caroline od amerického zpěváka Neila Dimaonda. Padesát dva let stará milostná balada nikdy neměla se sportem nic společného. Diamond ji napsal pro svoji tehdejší manželku Marcii. Když potřeboval do refrénu čtyřslabičné slovo, vzpomněl si na idylickou fotografii osmileté dcery Johna Fitzgeralda Kennedyho, a tak se do písně dostalo jméno Caroline.

Angličtí fanoušci zpívající Sweet Caroline ve Wembley po vítězném osmifinále s Německem (29. 6. 2021), zdroj: Youtube

Na sportovních zápasech Sweet Caroline poprvé začali hrát v devadesátých letech, pak se stala neoficiální hymnou baseballového týmu Boston Red Sox a odtud se rozšířila na další stadióny. Snad za to můžou verše jako „Good times never felt so good“ nebo „Reaching out, touching me, touching you“, které fotbaloví fanoušci zaměnili za momenty euforie po vstřeleném gólu nebo po vítězství svého týmu. Sweet Caroline tentokrát nabrala obrovskou popularitu, dokonce v průběžných žebříčcích britských iTunes před finále přeskočila i Three Lions.

Dalším nečekaným letošním přírůstkem do fotbalových hitů je píseň Whole Again dívčího kvarteta Atomic Kitten, původně publikovaná roku 2001. V popové baladě o neutuchající přitažlivosti se původně zpívá: „Baby, you’re the one, you still turn me on, you can make me whole again“; fanoušci nicméně refrén přeměnili v ódu na reprezentačního trenéra Garetha Southgatea („Southgate, you’re the one“) a přidali ještě staré dobré „football’s coming home again“.

Atomic Kitten, Football’s Coming Home Again, živě v pořadu Crouchy’s Year Late Euros, 7. 7. 2021, zdroj: Youtube

Když se Atomic Kitten dozvěděly, že se jejich dvacet stará píseň vrací do módy, zazpívaly ji s novým textem a umístili ji na streamovací služby pod jménem Southgate You’re The One (Football’s Coming Home Again). Píseň se v týdnu před finále šampionátu rovněž prodrala mezi nejžádanější na ostrovech.

Zpívající fotbalisté a Tři sestry

U fanoušků naopak propadl oficiální track anglického týmu Olé (We Are England), který natočili rappeři Krept & Konan, S1lva a M1llionz. Skladba v rytmu módního hiphopového podžánru drillu se v žebříčku probojovala jen na pozici 59. Potvrdila, že písně propagované fotbalovou asociací se většinou nepotkávají s vkusem fanoušků. Nepomůže ani to, že v nich zpívají samotní fotbalisté, jako tomu bylo v případě písně All The Way, kterou u příležitosti evropského fotbalového šampionátu v roce 1988 napsalo pro anglický tým trio hitmakerů Stock, Aitken a Waterman; stejně se v žebříčku jen mihla.

Poslední oficiální píseň, v níž zapěli i fotbalisté, byl World in Motion, napsaný pro světový šampionát v roce 1990 manchesterskou skupinou New Order. Ten se na nižší příčky hitparády vrátil i letos, stejně jako popěvek Vindaloo z roku 1998, na němž se podílel komik Keith Allen nebo Alex James z kapely Blur.

Móda fotbalových písní není jen britskou záležitostí, byť na ostrovech má zdaleka největší tradici. Českou reprezentaci letos vyprovázela skladba Ukážeme kuráž! od skupiny Tři sestry. Klopotný text se slovy jako „Podstatná je výživa, každodenní spánek, nadváha je tíživá, když jsi otesánek“ a klip pohrávající si se stereotypy chlapáctví, který si vystačí s fotbalem a pivem, zaznamenal rozpačité reakce i z tábora fanoušků pražských pub-rockových klasiků a píseň nehrála ani rádia.

Tři sestry, Ukážeme kuráž!, zdroj: Youtube

Ukážeme kuráž! tak zřejmě zůstane milosrdně zapomenuta, což nejspíš platí i o oficiální hymně šampionátu. Na We Are The People se podíleli producent Martin Garrix a Bono s The Edgem z U2, ale ani tato píseň v hitparádách výrazněji nezabodovala.

Vyrobit fotbalový hit je nemožné, neboť fandům nelze nařídit, kterou píseň mají zazpívat ve chvílích euforie. A po letošním šampionátu s nečekanými hity Sweet Caroline nebo Whole Again je jasné, že se ani nedá moc odhadovat, která to bude.