Jan Němec, Petr Vizina a devatero lidí, s nimiž hovořili o duchovním rozměru života

„Spirituální zkušenost není jen komplex psychických procesů, v tomto jsem s Janem od Kříže zajedno. Je tu něco víc, skutečnost se mi dává poznat jiným způsobem, který nelze odvodit z mé psychiky. Všechno nejsem já,“ říká v závěrečném rozhovoru knihy Znamení neznámého karmelitánská řádová sestra Denisa Červenková o spiritualitě, která stojí v podtitulu této publikace. Jde v této publikaci o jeden z pokusů formulovat duchovní rozměr lidské existence, což není zrovna lehký úkol, jak na to explicitně poukazují někteří z tázaných a jak je rovněž patrné z odpovědí, kdy duchovní zkušenost je v nich opisována, slova víceméně obkružují ono těžko uchopitelné jádro spirituality.

Jan Němec (* 1981), spisovatel a od letošního ledna šéfredaktor literárního časopisu Host, v němž byl v minulých letech editorem, a publicista Petr Vizina (* 1967) si pro hovory o spiritualitě zvolili devět lidí, kteří se rokem narození nacházejí – až na jednu výjimku – na tomtéž poli jako oni sami, tedy ve středním věku. Z devíti oslovených jsou čtyři ženy a povolání tázaných stojí za to uvést v tom pořadí, v jakém v knize za sebou následují: muzikantka, kněz, malíř, překladatelka, básník, ekolog, filozofka, opat zenového kláštera, řádová sestra. Výběr autoři neberou za reprezentativní, nýbrž kurátorský, což je k užitku mít na paměti, neboť sotva si lze představit, že by o spiritualitě nebyl s to uvažovat někdo, kdo reprezentuje přírodní nebo technické vědy, tedy oblasti, které v devítičlenné sestavě zpovídaných nikdo nezastupuje (a možná, že právě pojetí a zkušenosti těchto lidí by byly méně předpokládatelné než odpovědi „profesionálů“ ducha).

Němec s Vizinou tedy připravili tematickou knihu rozhovorů, které jsou v tolik preferovaném žánru interview v menšině; převažují totiž knižní rozhovory s jedním člověkem, a když vyjde rozhovorový svazek s více lidmi, běží o dříve publikovaná časopisecká interview anebo o rozhovory zacílené profesně (například s terapeuty či psychology). Nadto se Němcovi s Vizinou tematicky povedlo takříkajíc strefit do díry na trhu. Nevybavuji si žádnou obdobnou rozhovorovou publikaci, která by tady v mnoha minulých letech o spiritualitě vznikla: Publikaci v nejlepším slova smyslu populární, informovanou, „mezináboženskou“, přemýšlivou, ale přitom pozoruhodně konkrétní, „jištěnou“ osobními zkušenostmi tázaných, kteří se tu s nimi svěřují; a konečně také publikaci Martinem T. Pecinou originálně graficky upravenou – s kulatým průrazem v pevné vazbě, který evokuje pokus dostat se k jádru věci.

Tazatelé si pro dialogy vesměs vybrali osobnosti nějakým způsobem uvyklé komunikovat ve veřejném prostoru: slovenskou hudebnici Shinu; kněze, někdejšího ředitele kolínského kláštera a dnes ředitele České sekce Vatikánského rozhlasu Petra Vacíka; terapeuta, angažovaného básníka a šéfredaktora literárního obtýdeníku Tvar Adama Borziče; kunsthistorika a ekologa Jiřího Zemánka; mediálně dosti vytěžovanou filozofku a proděkanku DAMU Alici Koubovou, opata zenového kláštera Jiřího Hazlbauera (viz pořad o něm v ČT); karmelitánskou řádovou sestru Denisu Červenkovou, jež píše knihy, komentáře pro server Svatého stolce Vatican New a v archivu Českého rozhlasu můžete najít záznamy pořadů, v nichž přijala účast. Mediálně méně činní jsou pouze výtvarník Jan Pražan a překladatelka Markéta Crowe, která se Němcovi a Vizinovi svěřila se svým příběhem, jenž je mimořádný svou tragikou a silou: S manželem, jemuž byla objevena rakovina slinivky v už neoperabilním stadiu, čekala pátého potomka. On spěl ke smrti, ona k porodu – nakonec ty události následovaly den po sobě… Jestli něco všech devět tázaných spojuje, tak je to neortodoxnost, otevřenost, tolerance spojená s jistou postojovou, osobnostní pevností, což je kombinace, kterou tato doba potřebuje možná vůbec nejvíc.

Petr Vacík spolu s herečkou Pavlou Beretovou v talk show OMG, kterou uvádí Stream.cz, zdroj: Stream.cz

Otázky formulují Němec s Vizinou nebanálně, snaží se je formulovat věcně a hutně, jsou to dotazy zvídavé, nepředvádějí se v nich – jako kdyby vzájemně krotili svá ega, která někdy čile projevují v interview, jež vedou každý zvlášť na jiných platformách. Tady otázky formulují jako jeden, protože, jak píše Jan Němec v předmluvě, „všechny rozhovory jsme v této knize s Petrem uskutečnili společně“ a uvědomili si, „že osoby tazatelů je zbytečné rozlišovat“. K tomu jeden mírně pochybovačný detail: V časopise Host č. 2/2021 je otištěn a na internetu je dostupný rozhovor, který s filozofkou Alicí Koubovou vedl Němec sám – nebo tak to alespoň u interview stojí. V „hostovském“ interview se nacházejí i partie, jež jsou slovo od slova totožné s dialogem v knize, jindy pak jeho variací. To jen tak na okraj…

Svazkem Znamení neznámého prochází několik motivů: Co obnáší duchovní práce? Jak přistupovat k meditaci a co všechno může meditací být? Dá se určit moment osvícení, které člověku změní život? Jak rozumět a praktikovat kontemplaci? Čtenář tu nalezne řadu jmen a knižních tipů k případné další inspiraci a četbě. Postojovým a životním principem, který v dialozích zaznívá nejčastěji, je existence pokud možno bez ornamentů. Nakonec v nás totiž zůstávají právě a především „holé“ momenty, jimž jsme byli vystaveni. Nejsem si jist, zda název Znamení neznámého je úplně nejtrefnějším titulem pro tento rozhovorový nonet, ale každopádně je to kniha pozoruhodná.

Obálka knihy a grafická úprava je dílem Martina T. Peciny, repro: Host