Kdo si může dovolit být básníkem? Poetika trapnosti ve filmu Poeta

Oscar má na první pohled plno důvodů být nešťastný. Je mu kolem padesáti, živí se příležitostnou výukou literatury, bydlí s matkou, hodně pije, rodina se za něj stydí a vlastní dcera ho nebere vážně. Před lety vydal dvě básnické sbírky a získal literární ocenění, což jsou prakticky jediné jeho životní úspěchy. V současnosti už prakticky netvoří. Přesto trvá na tom, že je básníkem. Podle matky je spíš nezaměstnaný.

Horší než samotný neúspěch je fakt, že na něm Oscar založil svou identitu. Okolní svět mu však status zoufalce odmítá přiznat. A tak mu nezbývá než se ve vlastní výjimečnosti sám utvrzovat. Mluví o poezii jako o výsledku utrpení a s jistou pýchou setrvává na okraji společnosti. Obdivuje tvorbu amerického spisovatele Charlese Bukowského a kolumbijského literáta druhé poloviny 19. století José Asuncióna Silvu, ale daleko spíše než prokletým básníkem je politováníhodným malým člověkem, jemuž život nevyšel podle plánu.

Trailer k filmu, zdroj: YouTube

Režisér Mesa Soto (* 1986) tento svár nezkoumá v mantinelech dusivého psychologického dramatu, nýbrž hořké komedie. Oscar své utrpení bere vážněji, než to činí samotný film. Učitel a neherec Ubeimar Ríos mu propůjčuje výraz člověka, jenž jako by se neustále omlouval za vlastní existenci a zároveň očekával, že mu za ni někdo udělí uznání. Jeho pohyb, mimika i způsob řeči způsobují, že se Oscar může v jedné scéně jevit jako nesnesitelný narcis a v další coby člověk, jehož byste nejraději objali. Nenachází se v tak bezvýchodné situaci, aby byl tragickým hrdinou, a zároveň zůstává příliš lidským, abychom se mu vysmívali.

Vezmu tě pod svá křídla

Oscarovým štěstím i smůlou se stává Yurlady, patnáctiletá studentka, která si zapisuje básně do sešitu. Oscar okamžitě rozpozná její talent. Přesněji řečeno v ní pozná své vlastní nenaplněné ambice. Zatímco však Yurlady píše proto, že ji to baví, Oscar potřebuje, aby poezie měla společenský přesah. Hledá veřejné potvrzení, cenu, publikaci. Proto dívku začne přesvědčovat, aby vstoupila do literárního provozu, aby účastnila se soutěží a festivalů.

Na první pohled jde o ušlechtilý čin. Oscar konečně někomu pomáhá. Ve skutečnosti zachraňuje zejména sám sebe a přehlíží, že dívka nemá potřebu básnické kariéry. Yurlady je přitom jeho druhou šancí nejen coby básnířka, ale i jako náhradní dcera. Svou vlastní dceru Danielu ztratil ve chvíli, kdy se začala osamostatňovat. Yurlady je naproti tomu dost mladá a nezkušená, aby ji mohl formovat.

Z filmu Poeta, foto: Pilot film

Z příběhu o objevení mladého talentu se ve druhé polovině snímku stává příběh o důležitosti kulturního kapitálu. Oscar má sice málo peněz, zato zná pravidla hry a má kontakty. Ví, jak mluvit s literáty, s kým dívku seznámit a jak její psaní představit lidem, kteří rozhodují, co je hodno pozornosti. Yurlady vyrůstá v početné domácnosti, kde se prostor i peníze dělí mezi několik lidí a budoucnost znamená především řešení praktických otázek, nikoliv hledání vlastního uměleckého hlasu. Poezie by pro ni byla jen dalším z mnoha závazků.

Otázka „kdo si může dovolit být básníkem“ je proto ve filmu především otázkou třídy. Ne každý má možnost proměnit neúspěch v životní styl. Stejný mechanismus Poeta přenáší do širšího kulturního provozu. Oscar chce z Yurlady udělat básnířku, jakou podle něj svět potřebuje. Festival a literární instituce zase hledají příběh, který se jim bude hodit. Yurladyina zkušenost je pro ně nejzajímavější tehdy, když se dá přeložit do story o chudobě, násilí a sociálním vyloučení. Instituce umělcům v zásadě vysvětlují, v čem spočívá jejich hodnota.

Tento motiv získává další rozměr, když si uvědomíme, že Poeta sám vstoupil do systému, kde se umělecká hodnota potvrzuje cenami a festivalovým výběrem – film oslovil programové oddělení canneského festivalu a získal cenu v sekci Un Certain Regard. Přesto není typickým festivalovým snímkem. Režisér Mesa Soto nedělá z Medellínu, druhého největšího kolumbijského města, exotické kulisy ilustrující latinskoamerickou bídu. Medellín je tu především prostorem každodennosti, v němž koexistují zneuznaní umělci i rozhádané rodiny. Tím se film vyhýbá představě, že latinskoamerická tvorba musí kontinent nejprve vykreslit dost zbídačeně, aby se stala mezinárodně čitelnou.

Podobně film zachází s Oscarem, jehož trápení je průběžně rozbíjeno groteskními situacemi postavenými na hrdinově fyzické i společenské neohrabanosti. Také vznešené názvy kapitol (například Magnum Opus), dávající životu protagonisty podobu velkého uměleckého příběhu, jsou zjevně míněny ironicky. Oscar by rád byl hrdinou uměleckého životopisu, jenže film opakovaně zdůrazňuje, že jeho největším počinem bude, když nepromarní další odpoledne.

Z filmu Poeta, foto: Pilot film

Někdy stačí nebýt idiot

Charakterizaci Oscara jako člověka, který se se světem nedokáže sžít, odpovídá i 16 mm ruční kamera, jíž byl snímek natočen, a netrpělivý střih. Obraz není digitálně uhlazený, nýbrž lehce ošuntělý, plný drobných vad. Jako kdyby šlo o materiál, který měl být dávno vyřazený. Právě proto se k Oscarovi hodí. Film se tak hrdinovi chvílemi přizpůsobuje, nechává se strhnout jeho melancholií, aby od něj vzápětí poodstoupil a pouze lakonicky pozoroval jeho pachtění a pády.

Zatímco Oscar věří v umění coby záchranu, scenárista a režisér Mesa Soto zůstává podezřívavější. K natočení filmu jej prý inspirovala obava, co se stane, když mu umělecká kariéra nepřinese ani peníze, ani uznání. Oscar zosobňuje lehce děsivou budoucí verzi jeho samotného. Poeta oproti jiným filmům o umělecké tvorbě netvrdí, že každý talent bude dřív nebo později rozpoznán a doceněn, nebo že umění zachraňuje životy, anebo že neúspěch má svou vlastní vznešenost. Spíš připouští, že možná není potřeba, abychom v životě dosáhli něčeho velkého.

Proto je Yurlady pro Oscara důležitější, než on sám dokáže nahlédnout. Její lehkovážný vztah k poezii ho nutí přemýšlet o umění bez ambice uznání. Oscara dívka neproslaví a pod jeho vedením ona nenapíše nic mimořádného, ale dává mu možnost být obyčejným, možná trochu lepším člověkem.

Plakát k filmu, zdroj: Pilot film