Kniha, která má schopnost vás hodně znejistět. Sakra, nečetl jsem na ni recenzi už kdysi dávno?

Marie Quinn čeká, až skončí porada vrcholových manažerů Organizace. Předvolal si ji pan Mahlo, nejhlavnější ze všech hlavounů. Je zvědavý i vyvedený z míry, neboť Quinn disponuje absurdními přístupovými právy, dokonce má klíče i ke dveřím zařízení, které ještě neexistuje. Pro koho tahle nejspíš špionka pracuje? – pan Mahlo a jeho asistent Levene to chtějí zjistit. A reakce Quinn? – pracuje přece pro Organizaci, šéfuje její antimemetické divizi! Že antimemetická divize neexistuje? To si jen pan Mahlo nevzal prášky, díky nimž si tuto informaci může pamatovat. A protože tyto prášky si nemůžete zapomenout vzít, musí být v místnosti něco, co spadá do gesce právě oné divize.

Antimemetická divize se specializuje na antimemy – „myšlenky, které se šířit nechtějí, entity a jevy, které sbírají a konzumují informace, zejména o sobě samých“. Vyfotíte je polaroidem, vyjede prázdná fotka. Díváte se na ně a nevidíte je; anebo je vidíte, avšak jakmile se otočíte, zapomenete je. „Je to ideový ekosystém, ve kterém myšlenky pohlcují jiné myšlenky a někdy… i kusy reality. Někdy i lidi.“

Marie Quinn a její kolegové vedou vyčerpávající válku. Všichni si pamatují svá vítězství, ale vypadá to, že před touhle divizí tu možná existovala divize jiná… A ještě minulý týden bylo zaměstnanců dvakrát tolik. Ačkoliv jste přesvědčeni, že coby nováček zvládáte svůj první den skvěle, ve skutečnosti nováček nejste a rozhodně to není váš první den v práci…

Občas je něco začerněno. Pohled do knihy Antimemetická divize neexistuje. Repro: Jan Melvil Publishing

Úlovek pro novou edici

Antimemetická divize neexistuje je v jistých kruzích kultovní záležitostí. Autorem knihy je britský spisovatel a programátor Sam Hughes (* 1983) publikující pod pseudonymem qntm (ano, quantum). Píše si pro zábavu kyberpunkové povídky (Lena) či navrhuje vtipně frustrující variace na slavné hry typu Tetris (Hatetris, v němž nedostáváte náhodné kousky do skládačky, ale vždy takové, které jsou v dané chvíli nejméně výhodné).

Antimemetická divize neexistuje se začala rodit v roce 2008 coby krátký příběh pro jeden internetový projekt. Od roku 2015 vycházel příběh na pokračování jako webseriál, který se dočkal v roce 2020 souhrnného vydání. K němu se k dostal jeden tuzemský hororový fanoušek a nakladatelský redaktor, který okamžitě zatoužil knihu vydat. Práva ovšem už byla ovšem údajně prodána, jakkoliv pátrání mezi edičními plány českých nakladatelství i mezi známými na obdobných pozicích nevedlo k výsledku. Skoro jako kdyby informace o knize v českém prostředí něco pohltilo…

Teď už to neplatí. Nakladatelství Jan Melvil Publishing těsně před prázdninami přineslo překlad loňské, přepracované verze originálu a rozjelo jím edici zaměřenou na tak trochu jinou fantastiku – edice se jmenuje 42 a jde o odkaz na slavnou odpověď o smyslu života z knih Douglase Adamse. Nu, pokud se chcete dopátrat smyslu života prostřednictvím prací qntm, tak hodně štěstí. I když na konci svého snažení s největší pravděpodobností spláčete nad výdělkem, budete se u toho královsky, byť mírně depresivně bavit. 

Autor qntm na Comic Conu v Londýně 24. října 2025. Foto: Wikimedia – David P. Maynard, CC BY-SA 4.0

Hlavní je nevědět 

Antimemetická divize neexistuje je sledem povídek mapujících boj jmenované divize za záchranu lidstva. Začíná v podstatě humoristickými horory. První dvě kapitoly skvěle přetváří prostor korporátních zasedaček, archivů, odloučených pracovišť a open spaců v děsivou krajinu, kde ve výtazích a na chodbách dost možná tlejí desítky obětí entit, které se krmí na vašich kolezích, ale spatřit je (a ony mrtvoly) můžete až ve chvíli, kdy svoji pozornost zaměří na vás.

Běží o moderní variace na klasické weird povídky, jaké psával už H. P. Lovecraft, kde se těsně za rohem našeho sousedství skrývají celé čtvrti a dimenze, jež pohltí váš zdravý rozum už jen když do nich nahlédnete. Případně to můžete brát jako brutálnější a pulpovější verzi geniálního seriálu Odloučení (Severance) z produkce Apple TV. Nebo jako ironickou kombinaci fenoménů, jako je Mandelův efekt (sdílené přesvědčení skupiny lidí, že jistá událost se stala odlišně, než je tomu ve skutečnosti), a strachu z degenerace naší paměti a s tím souvisejícího zhroucení naší osobnosti.

Na začátku narazíte na antimemy, jako je třeba N-0980 aneb nevystopovatelný čínský výrobce mírně inteligentních ledniček. Jiný antimem něco pravidelně provádí s plejtváky. Co, to nevíme, protože části textu jsou v knize začerněné: ty informace prostě něco požralo, snad v průběhu tvorby, snad během tisku, doufejte, že ne ve chvíli čtení… Antimemy přitom nemusí být pouze individuální monstra, nýbrž i celé živočišné druhy. Krátká historie jednoho takového je zvláště tragická, protože lidem nijak neškodil – ovšem naše pokusy jej zdokumentovat na něj fungovaly v podstatě jako neštovice na domorodé obyvatelstvo Střední Ameriky.

Pak však tvůrce přitvrdí. V archivech Organizace se objevují narážky, že antimemy jsou zodpovědné i za zánik civilizací. V zájmu lidstva je tedy neupozorňovat tyto entity na svou existenci, vymazat si jakékoliv poznatky o nich z individuální i kolektivní paměti. Protože když o nich nevíme, nejsme pro ně potravou či hrozbou. Vede to ke vzniku jakýchsi informačních černých děr. Takže zatímco první historky z antimemetické divize jsou vítězné, ty pozdější jsou čím dál krutější a bezvýchodnější. 

Dobře si četbu rozmyslete

Kulminuje i práce s motivy, jež si autor připravil na začátku. Například zmíněná Marie Quinn má nejen manžela, ale také svůj soukromý antimem, jemuž říká Sluníčko, a ten se živí jejími vzpomínkami; ona se celý život učila předhazovat mu nedůležité informace, bez nichž se obejde, případně si je bez problémů osvojí znovu. Ovšem co když se jednou probudí vedle neznámého člověka, který jí smutně tvrdí, že spolu žijí už spoustu let? Necháte se přesvědčit, že je to opravdu váš manžel a budete investovat čas a energii do znovuobjevení svého já, jehož je tento manžel součástí? Nebo si čas a energii raději racionálně ušetříte na práci? Ostatně, vy si na toho muže nepamatujete, takže se nemusíte řídit city…

Že paměť a její křehkost je svého druhu ultimátním hororovým monstrem, není nic nového. Už jsme zmínili Lovecrafta. Ale například v domově důchodců či v sanatoriu pro pacienty s Alzheimerovou chorobou se odehrává jedna z epizod seriálu Akta X (mimochodem: konspirace a institucionální paranoia jsou dalším inspiračním zdrojem Antimemetické divize). Zmínit rovněž lze román Matse Strandberga Domov; v něm lidská paměť byla spíše obětí externích (nadpřirozených) sil, zatímco Sam Hughes/qntm z ní dělá hlavní hrozbu.

Ano, chvílemi je psaní tohoto britského tvůrce manýristické a finále vyprávění možná překombinované a koketující s mystikou. Nic to však nemění na tom, že jde o jedinečný zážitek. Antimemetická divize neexistuje dokáže přepsat vaše vnímání reality. A pokud jste se někdy pousmáli nad prožitky typu déjà vu, po přečtení této knihy vám jakýkoliv podobný zážitek téměř jistě způsobí noční můry.

Obálka české edice vychází z obálky originálu, kterou vytvořil Dan Simpkins. Repro: Jan Melvil Publishing