Kontroverzní Miss Italia a superstars Jennifer Anistonová či Ježíš Kristus
ČT art v týdnu od 25. března
Letošní Velikonoce jsou tu a s nimi hned několik výrazných děl s pašijovou tematikou: Jesus Christ Superstar, Gibsonovo Umučení Krista nebo jihočeská inscenace Händelova oratoria Mesiáš. Pokračují také dokumentární série Příběhy rukopisů a Kroky a skoky české animace. Nenechte si ujít ani portrét překladatelky Anny Kareninové nebo snímek o dějinách italské soutěže ženské krásy Příběh miss: Italky moderní doby.
Pondělí 25. března, 20:15
Barenboim řídí Staatskapelle Berlín
Záznam večera k čtyřistapadesátému výročí berlínské Staatskapelle ze září 2020 pod taktovkou izraelsko-argentinského dirigenta Daniela Barenboima. Koncert zahájí Iniciála pro sedm žesťových nástrojů francouzského modernistického skladatele Pierra Bouleze, který se Staatskapelle v devadesátých letech minulého století často spolupracoval. Následuje předehra k Wagnerově opeře Mistři pěvci norimberští. Poté světová premiéra skladby Skoky časů – 450 taktů pro orchestr soudobého německého skladatele Jörga Widmanna, která využívá motivů z díla skladatelova jmenovce Erasma Widmanna, jenž se narodil v roce 1572, v době založení tělesa. Slavnostní koncert zakončí Symfoniie číslo 7 A dur Ludwiga van Beethovena.
Dirigent Daniel Barenboim v akci, foto: Staatskapelle Berlin – Peter Adamik
Pondělí 25. března, 21:30
Dokumentární snímek německé ARTE z roku 2021 režisérky Anne-Kathrin Peitz nabízí pozoruhodný vhled do života nestora pianistů dvacátého století Arthura Rubinsteina (1887–1982). Ten se v dubnu 1975 ve svých osmaosmdesáti letech vrátil do Londýna, aby pro televizní kamery naposledy zahrál Chopina – Druhý klavírní koncert, opus 21 f moll. Kromě záběrů z koncertu s Londýnským symfonickým orchestrem pod vedením dirigenta André Previna ve snímku hovoří Janina Fialkowska, Daniel Barenboim, Rafal Blechacz, Julianna Avdějevová, Rubinsteinovy děti a další.
Arthur Rubinstein na koncertě v New Yorku v roce 1971, foto: archiv ČT – ze soukromého archivu rodiny
Středa 27. března, 21:35
Příběhy rukopisů (3/4): Don Giovanni W. A. Mozarta
Třetí díl televizní minisérie francouzského ARTE z roku 2021 dává divákům možnost nahlédnout do rukopisu Mozartova Dona Giovanniho, jedné z nejhranějších oper historie. Jeho partitura je dnes součástí zlatého fondu Francouzské národní knihovny, kam se dostala z pozůstalosti operní pěvkyně Pauline Viardotové, která kdysi ochotně prodala všechny své šperky, jen aby archiválii získala.
Rukopis slavné opery, foto: archiv ČT
Středa 27. března, 22:05
Stručné sdělení „České titulky: Anna Kareninová“ provází filmové diváky už pěkných pár let. Co se za ním skrývá, nyní ukazuje také loňský meditativní snímek režiséra Petra Michala. Jeho hrdinka překladatelka a editorka Anna Kareninová promlouvá skrze „svoje“ autory. „Mlčí o rodině, přátelích nebo i třeba o knihách, které čte pro svoji osobní radost. Precizní vyjadřování vládkyně slova, jež umí s rodným jazykem zacházet jako málokdo, přesto místy odhalí drobnou křehkost, nebo dokonce náznak nostalgie. Stejně tak kameru si nakonec během pětiletého natáčení pustila poměrně blízko,“ napsala o Kareninové Tereza Willoughby při příležitosti rozhovoru s protagonistkou k premiéře filmu.
Překladatelka a editorka Anna Kareninová, 25. února 2023, foto: ČT art – Josef Chuchma
Středa 27. března, 22:50
Příběh miss: Italky moderní doby
Italsko-francouzský dokument z roku 2020 sleduje společenskou historii moderní Itálie na pozadí národní soutěže Miss Italia. Režisér Roberto Garzelli s trochou ironie a archivářskou pečlivostí sestavil snímek, který vypráví o poválečném zrodu italské soutěže ženské krásy, přes padesátá léta, kdy konzervativní církev soutěžícím zakázala nosit bikiny, nástup televize, feministickou kritiku, až po devadesátá léta, kdy populární titul získala dominikánsko-italská modelka Denny Méndez – první italská královna krásy tmavé pleti.
Snímek ze soutěže krásy Miss Italia 1949, foto: Wikimedia
Čtvrtek 28. března, 20:15
Kroky a skoky české animace (2/6): V zajetí plošky
Sto let – tak dlouho už se píše historie českého animovaného filmu. Nový šestidílný dokumentární cyklus Kroky a skoky české animace (2024) v režii Michaela Kaboše nastíní tuzemské dějiny žánru, a to od jeho reklamních prvopočátků ve dvacátých letech dvacátého století až po dnešní animovanou produkci. Pořadem provází Saša Michailidis.
Moderátor Saša Michailidis v novém dokumentárním cyklu Kroky a skoky české animace, foto: archiv ČT
Čtvrtek 28. března, 22:20
Jennifer Anistonová – víc než jen Rachel z Přátel
Britský životopisný dokument z roku 2020 se věnuje herečce Jennifer Anistonové, která vešla v globální známost poté, co ztvárnila postavu Rachel v populární americké sérii Přátelé. Světová pozornost se na ni upřela také díky jejímu vztahu s Bradem Pittem, který ovšem později ukončila Angelina Jolie. Jenže Jennifer Anistonová není jen vyhledávaná celebrita a hezká tvář ze seriálu, je to především dobrá herečka, producentka i příležitostná režisérka. Nejen to se o ní dozvíte ve čtvrtek večer na ČT art.
Courteney Coxová, Jennifer Anistonová a Lisa Kudrowová – herecké kolegyně ze seriálu Přátelé, foto: archiv ČT
Pátek 29. března, 20:15
Americký muzikál režiséra Normana Jewisona z roku 1973 o posledních dnech Ježíše Krista patří dnes již ke klasice žánru. Předcházelo mu divadelní uvedení v londýnském West Endu, kde se poprvé hrál v roce 1971. Hudbu na libreto Toma Rice zkomponoval britský skladatel Andrew Lloyd Webber (autor dalších slavných muzikálů Evita, Cats…). Ambiciózní a mimořádně náročný filmový projekt vznikal v exteriérech přímo v Izraeli. Na rozdíl od mnoha muzikálů neoslňuje honosnou výpravou či kostýmy, ale zaujme skvěle vybranými interprety jednotlivých postav. Snímek získal řadu prestižních ocenění i značnou diváckou popularitu. Norman Jewison o něm prohlásil: „že spíš, než hluboce náboženské dílo zamýšlel natočit příběh o dobru, zlu a kráse“.
Ted Neeley v titulní roli snímku Jesus Christ Superstar, foto: archiv ČT
Pátek 29. března, 22:00
Oceňovaný snímek režiséra Stephena Daldryho z roku 2000 vypráví o jedenáctiletém chlapci z hornického města v severozápadní Anglii. Billy Elliot žije po smrti maminky s otcem, starším bratrem a babičkou. Píše se rok 1984 a krajem už rok hýbou dramatické události kolem hornické stávky. Billy však tyto okolnosti příliš nevnímá, neboť se po boxerském tréninku náhodou přidal k děvčatům, která měla v tělocvičně hodinu baletu, a tanec ho úplně pohltil… Stephen Daldry, debutující divadelní režisér a mnohaletý ředitel londýnského Royal Court Theatre, dokázal zdánlivě tuctový příběh oživit originálním pojetím, které staví na kontrastu drsného hornického prostředí a zdánlivé odtažitosti baletu. Film natočil v typicky anglickém stylu moderního sociálního realismu, s důrazem na dobovou atmosféru, na přesnou charakteristiku postav a v neposlední řadě i s typickým britským humorem. Vedle řady dalších ocenění získal film také tři oscarové nominace.
Snímek z filmu Billy Eliot, foto: archiv ČT – Universal Pictures
Sobota 30. března, 20:15
Záznam předloňského scénického zpracování Händelova oratoria Mesiáš (1742) v podání Jihočeského divadla, v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a v hudebním nastudování Davida Švece. Letní noc, iluminovaná zámecká zahrada a sto padesát účinkujících v replikách barokních kostýmů. Velkolepé scénické zpracování diváky přenese doprostřed zahradní slavnosti, kde v magickém šerosvitu ožívá klíčový biblický příběh o Ježíši Kristovi.
Snímek z inscenace Mesiáš, foto: Jihočeské divadlo – Martina Root
Sobota 30. března, 22:15
Historické drama amerického režiséra a herce Mela Gibsona zachycuje posledních dvanáct hodin Ježíšova života a do kin bylo uvedeno před dvaceti lety. Hluboce věřící Gibson se na rozdíl od svých předchůdců soustředil nikoli na Kristovo učení, nýbrž na zdrcující tělesné utrpení, jemuž byl „Syn člověka“ vystaven po svém zatčení farizeji. Až fyzický účinek, kterým film na diváka působí, vyvolal v době uvedení snímku velmi kontroverzní reakce. I díky tomu však mezi mnoha filmovými verzemi evangelií dodnes patří k těm, které nelze v dějinách kinematografie opominout.
Hlavní roli mesiáše ztvárnil americký herec James Caviezel, foto: archiv ČT
