Macháčkovi Naši furianti tehdy. Když byla Lindgrenová jen Astrid. Řízní Lidi krve
ČT art v týdnu od 20. března
Tento týden se můžete na ČT artu těšit na záznam divadelních her Naši furianti a Gazdina Roba, na portrét valašské královny lidové písně i českou filmovou klasiku Kočár do Vídně. A nový film Lidé krve vás zavede na obskurní výlet po Sudetech.
Pondělí 20. března, 20:15
Televizní záznam inscenace klasické hry Ladislava Stroupežnického v pražském Národním divadle (1983). Nabízí se tu přímé srovnání – tatáž scéna uvedla počátkem letošního března v režii Martina Františáka nové nastudování tohoto titulu. Realistické drama, v němž se boj o prvenství v obci prolíná s bojem o místo ponocného a s námluvami v rodinách dvou bohatých sedláků, je především hrou o našem národním charakteru. Před čtyřiceti roky ho režíroval Miroslav Macháček a dal vyniknout hereckému umění Luďka Munzara, Josefa Kemra, Jiřího Valy, Blanky Holišové, Ivana Luťanského, Josefa Somra, Naděždy Gajerové, Zuzany Šavrdové, Jany Hlaváčové, Petra Kostky, Kláry Jernekové, Václava Postráneckého či Taťjany Medvecké. Šlo ve své době o velmi vyhledávanou inscenaci.
Lítají nadávky i facky. Bedřich Prokoš a Josef Somr v klasické hře Naši furianti, foto: archiv ČT
Úterý 21. března, 20:15
Artzóna seznámí diváky s Kristiánem Mensou, známým pod uměleckým jménem Mr. Kriss, který je tanečníkem, ilustrátorem a hercem. Vyhrál Red Bull Dance Your Style – Česká republika za rok 2019 a magazín Huffington Post jej zařadil mezi dvacet nejnadanějších mladých osobností z celého světa. Momentálně má výstavu na Nové scéně Národního divadla, kde zároveň tančí v představení Krajina těla. Ostatně docela nedávno jsme zde s Mensou publikovali rozhovor. V rubrice Týden zavede výtvarná umělkyně Pavla Sceranková diváky na výstavu Krištofa Kintery How Can I Help You v pražském DOXu, producent Michal Šťastný (Amak) představí album producentky a zpěvačky Tokyo Drift s názvem Scorpio Season a kulturní žurnalistka Bára Alex Kašparová glosuje krátký VR film režiséra Ondřeje Moravce Fresh Memories. Český design jako vývozní artikl bude tématem Fenoménu ArtZóny. O formách jeho prezentace v zahraničí přijdou diskutovat ředitelka přehlídky Designblok Jana Zielinski a designér Jiří Pelcl. Uvádí Saša Michailidis.
Taneční Kristián Mensa alias Mr. Kriss, foto: archiv ČT
Středa 22. března, 20:15
Jarmila Šuláková – královna lidové písně
Předloňský dokumentární portrét přední interpretky valašského folkloru Jarmily Šulákové (1929–2017). Vsetínská rodačka začala zpívat s nově zakládanými folklorními soubory na konci čtyřicátých let. Posléze spolupracovala s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, s nímž natočila přes šest stovek záznamů písní z jejího rodného Valašska, ale i ze Slovácka, Slovenska, i z Rumunska či Albánie. V šedesátých letech začala nahrávat také v Československém rozhlase Ostrava. Mezi lety 1971–1995 natočila v Ostravě všechny obecně známé valašské lidové písně s podbarvením cimbálu či za doprovodu Cimbálové muziky Technik Ostrava s uměleckým vedoucím Janem Rokytou. V polovině devadesátých let započala spolupráce Jarmily Šulákové s valašskou folkrockovou skupinou Fleret a jejím uměleckým vedoucím Zdeňkem Hrachovým. Kromě rockových úprav lidových nápěvů tvořili i hity v lidovém duchu jako například Ovečky zaběhnuté. Režie dokumentu se ujala Marta Santovjáková Gerlíková.
Královna (nejen) valašské lidové písně Jarmila Šuláková, foto: Wikipedia
Čtvrtek 23. března, 20:15
Biografické drama z roku 2018 přibližuje mládí švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové (1907–2002), ženy, která dala světu příběhy Pippi Dlouhé punčochy nebo Dětí z Bullerbynu a další. Jako dívka pracovala v místních novinách Vimmerby Tidning, kde se zamilovala do šéfredaktora Reinholda Blomberga, jenž byl o třicet let starší. Otěhotněla a jako svobodná matka porodila v Kodani, protože tam nemusela sdělit jméno otce dítěte. Její syn Lars strávil první roky života v dánské pěstounské rodině. Dánská režisérka Pernille Fischer Christensenové ve filmu zobrazila také počátky jejího manželství se Sture Lindgrenem a těžkou ekonomickou situaci v předválečném Švédsku. Představitelka hlavní role Alba Augustová byla za svůj výkon nominována na národní filmovou cenu. Vedlejší role ztvárnily skandinávské hvězdy Trine Dyrholmová, Maria Bonnevieová, Henrik Rafaelsen a další.
A pokud budete mít vysloveně cinefilní náladu a ráno nebude muset vstávat do práce, můžete si hned poté (od 22:15) na ČT artu střihnout poslední film Stanleyho Kubricka Eyes Wide Shut (1999) s Tomem Cruisem a Nicole Kidmanovou v hlavních rolích.
Alba Augustová jako spisovatelka Astrid Lindgrenová, foto: archiv ČT – Erik Molberg Hansen
Sobota 26. března, 20:15
Záznam inscenace realistického dramatu z vesnického prostředí, jehož autorkou je kutnohorská rodačka Gabriela Preissová. Nechala se volně inspirovat příběhem skutečné ženy, kterou osobně znala. Drama z roku 1889 se na jevišti českých divadel stále objevuje. Inscenace režiséra Zdeňka Kaloče měla v Divadle na Vinohradech premiéru v květnu 1992. Titulní roli Evy krajčířky ztvárnila Dagmar Veškrnová. Inscenace byla velmi dobře přijata a stala jedním reprezentativních titulů kamenů české inscenační tvorby devadesátých let.
Dagmar Veškrnová Havlová a Věra Budilová v dramatu Gardina Roba, foto: archiv ČT
Sobota 26. března, 22:05
Televizní premiéra předloňského snímku scenáristy a (především divadelního) režiséra Miroslava Bambuška, který koprodukovala ČT a na němž se dramaturgicky výrazně podílel Kristián Suda. Výrazově jde o jeden z nejvyhrocenějších, nejméně ladných tuzemských snímků mnoha posledních let. Zachycuje fantaskní cestu mladého Otto Hilleho reflektující poválečné události v česko-německém pohraničí. Opírá se o emocionální paměť Sudet, o krajinu rozpadlých vesnic a poutních míst. Projekt Lidi krve souvisí kromě jiného s autorovým objevením opuštěných míst pod Bukovou horou a se zaniklou osadou Vitín. Těmito místy se nechal při psaní inspirovat a zde se i film i natáčel. „Pro mě jsou ruiny Vitína symbol. Symbol paměti naší země i její duše,“ řekl v jednom v rozhovoru Miroslav Bambušek. Snímek Lidi krve vloni obdržel výroční cenu Revolver Revue. Šéfredaktorka tohoto čtvrtletníku Terezie Pokorná v recenzi filmu napsala: „Lidi krve se odvíjejí v přirozené, a přitom stále překvapující, vynalézavé a nestereotypní polyfonii četných vjemů, černobílých i barevných interiérů a exteriérů z nejrůznějších sfér známého světa i fantazie, také animovaných sekvencí, s dynamickými švy důvěrně blízkými právě ze snů, kdy se člověk zničehonic ocitá oproti vší bdělé pravděpodobnosti i dosavadní zkušenosti a přitom s neúprosnou fatálností znovu a zas někde úplně jinde, s někým úplně jiným a často i cizím, a přece najednou bezpečně poznaným a daným.“
Vypjatá scéna z filmu Lidi krve, foto: archiv ČT
Neděle 27. března, 21:15
Roku 1966 Karel Kachyňa natočil podle námětu Jana Procházky Kočár do Vídně, komorní příběh z posledních dnů druhé světové války. Zoufalé venkovské ženě (Iva Janžurová) Němci pověsili muže. Tato žena vezme na povoz mladičkého německého vojáka (Jaromír Hanzlík) a jeho těžce raněného spolubojovníka – a to proto, abych na nich vykonala pomstu. Vůz míří hlubokými lesy k rakouským hranicím. Když však příležitost vykonat odplatu nastane, žena zabít nedokáže. Po premiéře byl Kočár do Vídně jedněmi zatracován jako protiněmecký, jinými jako protičeský, ba i jako protipartyzánský. Je to však především film proti válce a zabíjení. „Válka zabíjí hlavně nevinné. Koho jiného? Copak do války šli někdy i jiní než ti, kterým se vůbec nechtělo jít do války? Ale jakmile už zabíjení nastane, má své vlastní zákony. Redukují se ve snahu přežít: buďto zabiji, nebo budu zabit. Tento motor smrti je hlavním v každé válce,“ řekl scenárista a spisovatel Jan Procházka. Dále hrají Luděk Munzar, Ladislav Jandoš, Zdeněk Jarolímek, Ivo Niederle, Vladimír Ptáček, Jiří Žák, Klaus-Peter Thiele, Ulrich Thein.
Vzájemná nedůvěra a hraniční situace. Záběr z filmu Kočár do Vídně, foto: archiv ČT
