Meryl Streep mezi prasaty, Mžitky Andrzeje Wajdy i cesty Josefa Pleskota
ČT art v týdnu od 2. října
Dokument Viktora Kossakovského Gunda, který s empatií pozoruje hospodářská zvířata, bývá v nadsázce nazýván „Meryl Streep mezi prasaty“. Kromě něj uvádí ČT art tento týden i tradičnější dokumenty, například portrét malíře Maxe Švabinského, architekta Josefa Pleskota či jednoho ze Sedmi statečných, herce Charlese Bronsona.
Pondělí 2. října, 20:15
Na obrazovky ČT poprvé vstupuje dílo skladatele Ernesta Modesta Grétryho (1741–1813), konkrétně novodobá inscenace jedné z nejslavnějších francouzských komických oper Richard Lví srdce, natočená v roce 2019 v Královské opeře ve Versailles. Tato opera zazněla v Paříži poprvé 21. října 1784. Grétry se narodil v Lutychu. Jeho opery měly velký úspěch v Paříži, kde se posléze usadil. Současník Mozartův a Beethovenův je autorem několika desítek převážně komických oper, jeho obdivovatelem i příznivcem byl císař Napoleon I.
Richard Lví srdce byl anglickým králem (1189–1199) a panovníkem dynastie z Anjou. Proslul boji o moc, zejména s francouzským králem Filipem II., i účastí na třetí křížové výpravě do Svaté země. Na zpáteční cestě byl zajat nedaleko Vídně vévodou babenberským a dva roky držen ve vězení na hradě Durnstein. A právě tato epizoda z jeho života se stala legendou, podle níž Richarda z vězení vysvobodil potulný trubadúr Blondel. Na jejím základě vzniklo libreto, které epizodu pojímá s lehkostí a nadhledem. A taková je i inscenace z Královské opery ve Versailles.
Z inscenace Richard Lví srdce z Královské opery ve Versailles, foto: archiv ČT
Pondělí 2. října, 21:45
Originální název toho amerického snímku zní Manchester by the Sea a odkazuje k rybářskému městečku ve státě Massachusetts, rodnému místu hlavního hrdiny příběhu. Lee Chandler se do něj navrací po náhlém úmrtí svého staršího bratra Joea, který po sobě zanechal syna Patricka. Zdrcený samotář Lee se zdráhá přijmout roli opatrovníka, protože by to znamenalo návrat do prostředí, kde ožívají vzpomínky na tíživou minulost, na osobní tragédii, jež zásadně otřásla jeho životem. Jeden z nejoceňovanějších titulů roku 2016 natočil podle vlastního scénáře americký dramatik a občasný filmař Kenneth Lonergan, který za něj byl vyznamenán Oscarem. Druhou sošku si odnesl Casey Affleck za svůj herecký výkon v roli samotáře Leeho.
Casey Affleck v roli samotáře Leeho ve snímku Místo u moře, foto: archiv ČT
Úterý 3. října, 22:30
Filmový vizionář Viktor Kossakovsky přináší originální dokumentární studii venkovského života. Jejími protagonisty jsou prasnice Gunda, její roztomilá selátka, jednonohá slepice a stádo krav. Jejich každodenní lopocení i radosti Kossakovsky zachycuje bez přítomnosti lidí, s pozoruhodnou empatií a citem pro krásu i strádání hospodářských zvířat. Norsko-americké dokumentární drama Gunda, v nadsázce nazývané „Meryl Streep mezi prasaty“, mělo v roce 2020 premiéru na Berlinale, následujícího roku vstoupilo i do tuzemských kin a my zde tehdy přinesli jeho recenzi.
Prasátka v hlavní roli. Takový je snímek Gunda, foto: archiv ČT
Středa 4. října, 20:15
Slasti a hořkosti Mistra Švabinského
Osudy výtvarníka Maxe Švabinského, od jehož narození letos uplynulo 150 let, představuje nový portrét filmaře Michaela Kaboše. Švabinský už jako malé dítě skvěle kreslil a maloval. Uznávaným umělcem se stal nejen díky talentu, ale také pracovitosti, odříkání a zaujetí pro tvorbu. Okolí jej proto vnímalo coby sebestředného člověka, který neváhá svému umění obětovat život svůj i životy svých blízkých bez ohledu na ztráty.
Max Švabinský na dobovém snímku v dokumentu Slasti a hořkosti Mistra Švabinského, foto: archiv ČT
Středa 4. října, 22:50
Prvním podzimním tématem Artmixu jsou sochařské parky. Mají mnoho podob, některé jsou budované systematicky, jiné vznikají volným umístěním soch v krajině, další pak přibližují sochařská díla veřejnosti ve specifických prostorách, jako je například golfové hřiště. Která místa stojí za to navštívit? Říjnový Artmix se podívá do Rožnova pod Radhoštěm, kde je kurátorkou současné výstavy Prameny Iva Mladičová a svá díla v městském parku představuje trojice současných autorek Pavlína Kvita, Miriam Kaminská a Barbora Vovsová. Artmix připomene také dlouhodobý projekt sochaře Jana Ambrůze na moravském venkově s názvem Kříže cesty sochy krajina lidé, jehož cílem je vrátit člověka do kulturní krajiny, která se mnohde díky necitlivému způsobu hospodaření stala pouhým předmětem podnikání.
Artmix plus pak jako vždy přinese nejzajímavější vizuální počiny ze současné domácí scény.
Miriam Kaminská: Adam, 2022. Z výstavy Prameny v městském parku v Rožnově pod Radhoštěm, foto: Jakub Sobotka
Čtvrtek 5. října, 20:40
Poslední film legendy polské kinematografie Andrzeje Wajdy z roku 2016 zachycuje vášnivý boj umělce se stalinskými doktrínami. Rok 1945, Stalinova moc ovládá poválečné Polsko. Proslulý malíř Władysław Strzemiński (1893–1952) je profesorem na Národní škole výtvarných umění v Lodži. Proslavil se před druhou světovou válkou jako umělec i autor teorie unismu. Jeho studenti ho nadále mají za „mesiáše moderního malířství“, ovšem univerzitní úřady a ministerstvo kultury mají zcela odlišný názor. Strzemiński odmítá tvořit v souladu s předpisy strany, je pronásledovaný, vyloučený z univerzity a jeho obrazy jsou strhány ze zdí muzeí. S pomocí některých svých studentů začne bojovat proti komunistické straně a stává se symbolem uměleckého odporu proti tyranii. „Každá volba je dobrá, protože je vaše… Volba je vždycky na vás. V umění i v lásce může člověk dát jen to, co má…,“ říká studentům Strzemiński v podání jednoho z nejslavnějších polských herců, Bogusława Lindy.
Z filmu Mžitky, foto: archiv ČT
Čtvrtek 5. října, 23:10
Francouzský dokument z roku 2020 o představiteli drsných filmových hrdinů. Věčně přimhouřené oči, elegantní knír a vypracované tělo. Tak si pamatujeme Charlese Bronsona z většiny jeho filmů. Často hrával vedlejší postavy indiánského či mexického původu, do širokého povědomí vstoupil hlavně jako osamělý mlčenlivý hrdina ve filmech Sedm statečných či Tenkrát na Západě. Největší popularity dosáhl v sedmdesátých letech, ale až do smrti byl symbolem chlapáctví a idolem mnoha slavných tvůrců – ostatně právě jemu věnoval Quentin Tarantino svůj slavný snímek Kill Bill.
Charles Bronson ve snímku Studený pot z roku 1970, foto: archiv ČT
Pátek 6. října, 20:15
Novozélandská dobrodružná komedie pro malé i velké je dílem novozélandského tvůrce s maorskými kořeny Taika Waititiho. Jedná se o adaptaci humoristického románu tamního spisovatele a legendárního bushmana Barryho Crumpa. Základní situace: Ricky je těžce zvladatelný, hip-hopem odkojený třináctiletý sígr, vyrůstající v náhradní péči. Když jednoho dne skončí v nové rodině na novozélandském venkově, jeho život nabere nový směr. Souhrou okolností se totiž ocitá na útěku divokou buší se svým bručounským náhradním strýcem. V patách jim je neúnavná sociální pracovnice i ozbrojené složky. Dvojici svérázných renegátů tak nezbývá, než nechat stranou své odlišnosti a spojit síly k nevyrovnanému souboji. Snímek byl premiérově uveden v roce 2016 na prestižním festivalu Sundance; v tuzemské distribuci se neobjevil.
Ricky a jeho bručounský strýc ve filmu Hon na pačlověky, foto: archiv ČT
Sobota 7. října, 20:15
ČT art uvádí v tuzemské premiéře provedení Rossiniho opery z milánského Teatro alla Scala z roku 2017 s italskou sopranistkou Rosou Feolou v hlavní roli. Straka zlodějka se v Rossiniho tvorbě řadí do kategorie opery polovážné, mísící prvky komické a tragické. Za svého života skladatel Gioacchino Rossini několikrát Straku zlodějku upravoval a přepracoval. ČT art ji odvysílá v kritické edici rossiniovského znalce Alberta Zeddy. Při dvoustém výročí prvního uvedení ve Scale (světová premiéra 31. 5. 1817) měla plných 200 minut. Události, které se odehrály před vlastním dějem nebo mimo scénu, řeší italský filmový režisér Gabriele Salvatores v této televizní úpravě loutkovými mezihrami a stračími akrobatickými kousky na laně (Francesca Alberti).
Z inscenace Straka zlodějka, foto: archiv ČT
Sobota 7. října, 23:35
Jaroslav Dušek v hlavní roli podobenství o světě kolem nás, o prazákladech lidské pýchy, krutosti a nesnášenlivosti. Jde o film scenáristy a režiséra Pavla Dražana z roku 2009 založený převážně na obrazovém vidění světa v netradičním pojetí. Výchozím materiálem pro tento film byl stejnojmenný autorův středometrážní snímek natočený v roce 1982. Ten byl zjevením na přehlídkách amatérských filmů. Mimochodem: od režiséra Dražana Česká televize v minulých dnech premiérově vysílala dokument Skrýše a útěky Ladislava Fukse.
Jaroslav Dušek v Jarmareční boudě, foto: archiv ČT
Neděle 8. října, 21:35
Dokumentární film režisérky Jany Chytilové z roku 2016 je věnován architektovi Josefu Pleskotovi. Autorka se s ním vydává na místa, která ovlivnila protagonistův život a tvorbu a on jim vtiskl svůj nezaměnitelný rukopis. Pleskotova originalita mimo jiné spočívá v pokoře vůči krajině a okolí realizované stavby. Příkladem je propojení Jeleního příkopu Pražského hradu průchodem vejčitého tvaru, který působí paradoxně přívětivě a nenásilně spojuje dva naprosto rozdílné světy. Litomyšl je mezi českými městy architektonickou a urbanistickou výjimkou a nemalou zásluhu na tom má právě Pleskot, autor přestavby Zámeckého návrší, rekonstrukce muzea a dalších urbanistických zásahů. Dosavadním vrcholem Pleskotovy tvorby je oživení Dolní oblasti Vítkovic. Původně chtěl architekt tuto zakázku odmítnout, ale dnes jsou jeho zdejší stavby (kongresová hala Gong, Nový svět techniky, Bolt Tower) jedním z vrcholů jeho tvorby.
Architekt Josef Pleskot v areálu Dolních Vítkovic, foto: archiv ČT
