Mezi digitálními záhony. Jak videohry připomínají krásu (virtuálních) rostlin
Často si jich ani nevšímáme, ale rostliny jsou důležitou součástí videoher. Pak jsou ovšem hry, pro něž flora představuje ústřední téma. Nabízí útěk od rychlého světa k virtuálním květináčům, mezi kosmické záhony nebo vás rovnou nechají převtělit do shluku lístků.
Když se bavíme o hrách a rostlinách, nelze nezmínit Flower. V díle studia thatgamecompany ovládáte shluk okvětních lístků, a to nepřímo, usměrňováním větru ovladačem nebo klávesnicí. Po cestě nabíráte další lístky, probouzíte vyprahlá pole nebo vypnuté větrné turbíny.
Flower jednu dobu nechyběla v žádné diskuzi o uměleckém potenciálu videoher; v roce 2012 se objevila na výstavě The Art of Videogames slavného Smithsonian American Art Museum. Pod meditačním, emocionálním zážitkem designéra Jenovy Chena se nachází rovněž ekologické poselství. Jak prolétáváte krajinou, postupně oživujete i rostliny v květináčích mdlého městského bytu. Chen hru vytvořil na základě vlastního zážitku – po přestěhování se z hustě osídleného města do slunné Kalifornie ho uhranul kontrast mezi betonem a dlouhými zelenými loukami. Juxtapozice metropolitního a venkovského přístupu k rostlinám je aktuální i dnes, třeba když se z centra Prahy vydáte do Divoké Šárky na jejím okraji.
Na střední škole mi rodiče dali knihu Tajemství rostlin. Viktor Sýkora a Věra Hroudová v ní mikroskopem zachycují obrovské množství semen, detailů listů, květů a dalších rostlinných orgánů. Když jsem se v Everything poprvé převtělil do semena, hned jsem si na ni vzpomněl. Úžas ze skryté krásy lidským okem obtížně nebo rovnou neviditelných součástí přírody to byl podobný. V „simulátoru všeho“ jde přepínat mezi různými velikostmi předmětů/organismů, chopit se kontroly nad nimi a vytvářet s ostatními objekty skupinky, či tancovat. O titulu Davida O’Reillyho jsem tady už vloni psal jako o hře, jež buduje citlivost k nelidskému světu. Ještě výraznější to je v případě rostlin. Zvířata se ve hře podivně, přerývaně kutálejí – jsou to jen jakési loutky. Vidět neživé předměty zpívat je pro změnu trochu děsivý zážitek. Teprve když v kůře sekvoje navážete vztah s keřem, trefuje se Everything do černého. I skutečné rostliny se totiž pohybují a komunikují, byť v časových měřítcích přesahujících lidskou zkušenost.
Květináč v mobilu
Ve vnitroblocích, na zahrádkách za bytovými domy a samozřejmě zcela běžně na venkově narazíme na zahrádky. S rajčaty, cuketami, skromnější z nás si vystačí s květináčem netřesků nebo s menšími fíkusy. Pokud však svoje místo pro obdělávání nemáte, anebo se o ně nezvládáte starat, nezoufejte.
Když se budeme bavit o videohrách simulujících zahradničení (tedy ne přímo zemědělství jako třeba Stardew Valley), nelze zapomenout na Viridi. Roztomilá relaxační hra je dostupná pro mobily i pro stolní počítače a kouzelné na ní je to, že květináč se sukulenty žije v reálném čase, i když aplikaci vypnete. Když potom svůj květináč znovu navštívíte, uplynulá doba se ve zrychlené animaci přehraje a vaše dítka povyrostou a rozvinou květy. Není tu žádný další cíl nebo úkol, jen konejšivý soundtrack a nutnost rostliny pravidelně stříkat a zalévat. Na rozdíl od skutečnosti ve Viridi žádná rostlina neuhyne nadobro. Svoje kaktusy (jejich druhy odpovídají skutečnosti) si můžete navíc pojmenovat a vybírat si styl samotného květináče. Viridi sice umožňuje dokupovat další druhy rostlin, ale nijak do toho nenutí – každý týden dostanete jednu sazeničku zdarma a místa v jednom květináči není neomezeně.
Za hranice zemské biosféry
Pokud se vzdáte touhy zkrotit pozemské druhy rostlin, otevře se vám svět prapodivných květů a stonků ve hrách, které vás vezmou do magických nebo rovnou mimozemských krajin.
Adventura Mutazione studia Die Gute Fabrik sice pojednává o milostných peripetiích a vztahových problémech komunity mutantů, ovšem velkou část hry vám zabere sbírání semen roztroušených po nadpřirozeném ostrově. Během hry vám váš zotavující se děda ukáže, jak je zasadit a starat se o ně, což se ve světě Mutazione samozřejmě provádí netradičně, totiž zpěvem. Rostliny jsou rozdělené do několika tříd podle nálady hudby, na niž reagují. Některé milují melancholii, jiné romantiku nebo tóny jako z jiného světa. Zahradničení v Mutazione není nijak náročné, ale kromě meditativní činnosti v krásně animované grafice představuje silnou metaforu. Podobně jako o rozvíjející se poupata fantaskních květů, musíme se starat rovněž o své nejbližší.
Pokud by vám rostlinný vklad v Mutazione nestačil a žádáte větší zahrádkářskou výzvu, posloužit může nezávislá a zdarma dostupná hra Emily Morrison’s Garden. Celá se odehrává mimo Sluneční soustavu. Na cizí planetě se (podobně jako na Zemi) střídají roční období, v nichž kvetou a vadnou různé druhy rostlin. Na vás je obnovit rovnováhu mimozemského ekosystému a udržet jeho floru naživu po co nejdelší dobu. Je to částečně hádanka, částečně meditace nad mimozemskými ekologickými cykly.
Prací českého přírodovědce je inspirovaný Mendel. V roli výzkumné sondy na mimozemské planetě máte k dispozici nástroje pro sběr vzorků a křížení neznámých druhů rostlin. V minimalistické grafice na vás čeká pestrobarevný svět otevřený vašim experimentům – nejen, že jednotlivé druhy můžete kombinovat navzájem, ale výsledné jedince dál kombinovat dle libosti. Hra vám dokonce ukáže genetickou podobnost mezi jednotlivými rostlinami a dovolí vám nové druhy pojmenovat.
Do 2D perspektivy pak mimozemské zahradničení převádí zdarma dostupná Space Gardener; zde budete rostlinami obydlovat vyprahlý kus kosmické skály. Oficiální stránka hry doporučuje vzít si k zahradničení čaj a sušenku, protože podobně jako ostatní zmíněné tituly, i tahle návštěva zahrady bude především uklidňující zážitek. Natěžené materiály pomocí speciálního stroje proměníte v květináče a rostliny, jejichž semena vám postupně odemknou další herní možnosti.
Virtuální pestíky a blizny
Hraní si s rostlinami na počítači nebo mobilu se může zdát paradoxní, zvlášť v létě. Vždyť za okny, klidně v nedalekém parku, je těch skutečných dostatek. Za prvé: ne všichni k nim máme tak snadný přístup. Ať už jde o nemocné, alergiky, osoby čekající v karanténě nebo s nějakými omezeními, opečovávání virtuálních oddenků je snadnou cestou, jak se na chvíli ponořit do jiné reality. Výzkumy navíc ukazují, že virtuální procházky fungují na psychiku podobně, jako ty skutečné – podobně jako okno nemocničního pavilonu situované do zahrady zrychlují rekonvalescenci a přispívají k duševní pohodě.
A je tu ještě jeden důvod. Bez jakéhokoliv snižování úsilí botanických zahrad, přírodovědeckých fakult a televizních programů, skutečné rostliny jsou stále vázané pozemskými zákony a plynutím času. Genetická pravidla si tak jako v Mendelu bez počítače osaháte těžko a na mimozemské květiny můžete rovnou zapomenout. Svojí interaktivitou navíc hry mohou pomáhat budovat citlivost ke světu, který je bohatší, než jak jsme o něm zvyklí přemýšlet.
Počítačové a skutečné porosty totiž spolu nesoupeří. Jestli si někdo po hraní Mutazione založí vlastní zahrádku nebo se pod odložení gamepadu od Everything vydá na túru mezi skutečné borovice, vyděláme na tom všichni. Všechny hry, které s pokorou rostlinný svět zobrazují, totiž říkají hlavně jedno: na planetě Zemi zdaleka nejsme sami.
