Novákova jízda v Argu. Existencialista z 19. století. Talent z časů normalizace

Rubrika Knižní kvarteto je subjektivním výběrem z titulů vydaných právě teď, i třeba před nějakou dobou. Sestava je – pokud možno – komponována tak, aby v ní byla zastoupena produkce jak původní, tak překladová, jak beletristická, tak literatury faktu, jak mainstreamová, tak „okrajová“.

Odebírejte náš newsletter

a my vám pravidelně doručíme ty nejzajímavější články a videa

To chci!

Jan Novák v Argu

Nakladatelství Argo publikuje knihy českoamerického spisovatele, scenáristy, překladatele a dokumentaristy Jana Nováka (* 1953) už řadu let, ale kromě reedice románu o bratrech Mašínech Zatím dobrý to vždy byly tituly nové, nedávno dokončené. Letos však založilo volnou řadu Novákových knih, spojených příbuznou grafickou úpravou, v níž došlo či dojde na publikaci autorových próz, které vyšly už před drahně lety nebo dosud česky nejsou k dispozici vůbec. Takto byl letos nejprve zveřejněn román Miliónový jeep, který se poprvé objevil v anglickém originálu (The Willys Dream Kit) roku 1985. O čtyři roky později jej v překladu Jaroslava Kořána vydali manželé Škvorečtí ve svém exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers, podruhé česky vyšel – před třiceti lety – v brněnském Atlantisu. Novákovou inspirací pro hlavního hrdinu byla životní pouť jeho vlastního otce. Román Děda s Miliónovým jeepem volně souvisí – tentokrát se autor odrazil od osobnosti svého dědečka, který býval v Polabí zemědělcem a v padesátých letech minulého století se dostal pod těžký tlak kolektivizačních procesů. Ale Novák, rodák z Kolína, tu v ich-formě evokuje i další postavy svého rodu, které zažil jako docela divoké dítě. Děda byl poprvé publikován před patnácti lety, spisovatel za román obdržel Cenu Josefa Škvoreckého.

Doplňme, že před pár dny vyšla v téže volné řadě autorova úplná novinka: román Těžký prachy. V něm zúročil svoji zkušenost z chicagské bezpečnostní agentury United Armored Services, kde pracoval jako ozbrojený kurýr a řidič. V dalších letech by ve zmiňované volně řadě mělo dojít na autorův debut, povídkovou sbírku Striptease Chicago, na autobiografické prózy Samet a pára a Komouši, grázlové, cikáni, fízlové & básníci a také na česky dosud nevydaný román Úžasný život (The Grand Life), zasazený do USA osmdesátých let.

A jedna servisní informace: ve středu 26. října 2022 od 18:00 se koná v Hradci Králové beseda a Janem Novákem, konkrétně v Kavárně Artičok (Třída Karla IV. 493).

Obálku navrhl Tomáš Cikán, repro: ČT art

Jan Novák: Děda

Překlad Jiřina Zachová a Jan Novák. Argo, Praha 2022, 232 stran, doporučená cena 348 korun.

Doyen mezi architekty

Útlá, na křídě vytištěná svého druhu monografie ve formě rozhovoru. Novinář Karel Hvížďala (* 1941) se ptal sochaře, architekta a pedagoga Václava Ciglera (* 1929). Interview v rozsahu několika desítek rukopisných stran je proloženo fotografiemi některých Ciglerových realizací, nadto závěrečná třetina paperbacku je převážně již obrazová: vedle dalších snímků autorových děl jsou zde fotografie dokumentující různé události výtvarníkova života a rovněž soupisy jeho výstav. Hvížďala se v otázkách zaměřuje především na utváření Ciglerovy tvůrčí osobnosti, na výběr materiálů (často pracoval se sklem), na šperkařskou tvorbu, na roky, kdy vyučoval (například v Bratislavě vedl ateliér Sklo v architektuře na tamější Akademii výtvarných umění). Odpovědi jsou věcné až lapidární (jaksi v souladu s bezmála kapesním formátem publikace); v jedné z nich devadesátník Cigler říká: „Člověk se vyvíjí, svět se někam posunuje, technologie se mění, ale naštěstí mám pořád ještě i nějaký vnitřní náboj, ze kterého mohu vycházet, a v konfrontaci s novými podněty mě to někam posouvá. Stále mě zajímá a vzrušuje užité umění stejně jako krajina, příroda a člověk.“ Kniha Svět Václava Ciglera svým pojetím včetně grafického řešení Clary Istlerové navazuje na svazek Stopy Adrieny Šimotové (2005), v němž Hvížďala pokládal otázky jmenované výtvarníci. Ostatně oba tito umělci se desítky let znali a byli přáteli.

Knihu graficky upravila Clara Istlerová, repro: ČT art

Karel Hvížďala: Svět Václava Ciglera. Rozhovor

Fotografie různí autoři. Soupis výstav provedla Jana Šindelová. Karolinum, Praha 2022, 176 stran, doporučená cena 320 korun.

Bázeň, chvění, zoufání

Svazek z edice Klasici, v níž Portál přináší reedice i první vydání překladů významných společenskovědních děl – psychologie, filozofie a sociologie především. Po bezmála třiceti letech od prvního vydání jsou v anotovaném svazku přítomny dva spisy dánského filozofa, jenž je považován za předchůdce jak filozofického existencialismu, tak existenciální psychologie, Sørena Kierkegaarda (1813–1855). Podle překladatelky Marie Mikulové-Thulstrupové je smyslem prvního z textů, Bázně a chvění (1843), „poznání, s jakou opatrností a odpovědností se otázky víry mají přenášet do myšlenkové sféry a do života“. Spisem si autor odpovídal či lépe řečeno zdůvodňoval, proč opustil vztah se svou snoubenkou Reginou. K odpovědi mu napomohly úvahy nad starozákonní postavou otce Abraháma, jemuž Bůh přikáže obětovat svého syna Izáka. Kierkegaard tu řešil problém vazby k etickým normám, podmínky možného osvobození se od nich. „Zoufalství je nemoc v duchu, v lidském já, a může být trojí: zoufalství, kdy si neuvědomujeme vlastní já (nevlastní zoufalství), zoufalství, kdy nechceme být sami sebou a zoufalství, kdy chceme být sami sebou,“ otevírá Kierkegaard druhý z textů, Nemoc k smrti (psáno 1848, vydáno 1849). Kierkegaard zoufalství z křesťanského pohledu označuje za hřích, psychologicky je však chápe. „Obyčejně se předpokládá, že člověk musí sám nejlépe vědět, je-li zoufalý, či ne. Považujeme za zoufalého toho, kdo to o sobě tvrdí, ale nepovažujeme za zoufalého toho, kdo si myslí, že zoufalý není. Takto se musí zoufalství jevit jako dosti řídký jev, zatímco je něco docela běžného. Je-li někdo zoufalý, není na tom nic zvláštního, ale zvláštní je, když někdo opravdu zoufalý není.“

Grafička Kateřina Tvrdá využila pro obálku ilustrace z fotobanky Shutterstock, repro: Portál

Søren Kierkegaard: Bázeň a chvění / Nemoc k smrti

Přeložila, doslov a poznámky napsala Marie Mikulová-Thulstrupová. Portál, Praha 2022, 296 stran, doporučená cena 475 korun.

Doplněný portrét

Poezie a osobnost Zuzany Trojanové (1954–1979) byla specifickým úkazem v čase vrcholné normalizace. Když v roce 1980 vyšla její tenká (dnes obtížně sehnatelná) sbírka Hoře z nerozumu, byla autorka již po smrti (tragicky zemřela na následky zranění při autonehodě) a opředla ji legenda ztraceného velkého talentu, jímž také nesporně byla. Její odchod a odkaz byl totiž v souzvuku s tehdejší „dekou“, tedy depresivní společenskou atmosférou. Před několika lety se ke zmínkám o Trojanové dostal soustavný editor českého literárního undergroundu Martin Machovec a začal pátrat po autorčině literární pozůstalosti. Dopracoval se k ní a zjistil, že mnohé nebylo dosud publikováno. Z těchto nálezů sestavil výbor Ruce stesku, na jehož konci jsou připojeny vzpomínkové texty o osobnosti Zuzany Trojanové. Více než dvousetstránkový svazek tak podstatnou měrou doplňuje obraz této tvůrkyně, k níž se před čtyřmi desítkami let leckdo z adeptů básnictví vztahoval. Jeden z textů knihy zde zacitujme:

Podzim III

Šlápota v blátě jediná

Utíkající tramvaj

na zastávku s časem

Vítr v pravých úhlech

na stráních Petřína

Odkvetlé pavučiny

Kvílení podzima

Typografie a titulní fotografie jsou dílem Luďka Kubíka ze studia 3.dílna, repro: ČT art

Zuzana Trojanová: Ruce stesku

Vybral, uspořádal, k vydání připravil a ediční poznámku napsal Martin Machovec. Doslovy napsali Václav Křístek a Lenka Solanová, texty Mirka Kovaříka a Miroslava Huptycha jsou převzaty z předchozích publikací. Galén, Praha 2021 (fakticky 2022), 224 stran, doporučená cena 290 korun.