Pořádná porce Smetany. Alice Nellis režíruje Prodanku. Horor během slunovratu

ČT art v týdnu od 26. února

Prodaná nevěsta
Inscenaci Smetanovy Prodané nevěsty od režisérky Alice Nellis nyní mohou vidět i diváci ČT art, foto: Zdeněk Sokol / Národní divadlo

Pondělí 4. března, 20:15

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta
Premiéra filmového zpracování inscenace Národního divadla z května 2022. Prodanka, jak se jí lidově říká, je nejpopulárnější a nejhranější Smetanovou operou. Důvodem může být, že jde o operu komickou – Bedřich Smetana s libretistou Karlem Sabinou se v ní vysmáli všem, kdo si „národní operu“ představovali jako idylický obrázek z českého venkova, kde vládnou samé národní ctnosti. Opera pocházející z 60. let 19. století nám dodnes může být blízká svou ironií, cynickým humorem, ale i vykreslením obyčejné radosti ze života.

Prodanka byla v Národním nastudována mnohokrát, její zde již jednadvacátou inscenaci vytvořila filmová a divadelní režisérka Alice Nellis, která se posléze chopila i její televizní režie. Nellis si v ní dělá legraci nejen z vesničanů, ale i z operních tvůrců. A tak se v nové Prodané nevěstě vypráví nejen příběh o Mařence, Jeníkovi, Vaškovi a Kecalovi, ale také o tom, „jak se dělá opera“ – totiž jak se postupně zkouší a získává svou divadelní podobu, jak se režisér snaží udělat operu „moderně“ a druzí o to nestojí i co všechno se při zkouškách může stát. V inscenaci vystupují Kateřina Kněžíková, Richard Samek, Doubravka Součková či Jiří Sulženko. Orchestr a Sbor Národního divadla řídí Jaroslav Kyzlink.

Prodaná nevěsta v podání Alice Nellis na prknech Národního divadla Prodanka v podání Alice Nellis na prknech Národního divadla, foto: Zdeněk Sokol /Národní divadlo

Úterý 5. března, 20:15

Bedřich Smetana: Dalibor
Repríza filmového zpracování opery Dalibor z roku 1956 v režii Václava Kršky. Příběh o rytíři Daliborovi, jenž chce pomstít smrt svého přítele, ale je poražen v nerovném boji s královským vojskem, se odehrává na konci 15. století. Václav Krška, jenž proslul zejména poetickými přepisy děl Fráni Šrámka Měsíc nad řekou (1953) a Stříbrný vítr (1954), v něm prokázal invenci a velký cit pro filmové inscenování hudebně-dramatického díla. Do titulní role obsadil Karla Fialu, jemuž však propůjčil hlas operní pěvec Beno Blachut. Výpravné scény se natáčely na hradě Křivoklát, většina filmu však vznikla mimo reály: tvrz postavil architekt Bohuslav Kulič za pozemkem Filmového studia Barrandov a Vladislavský sál vznikl ve filmovém ateliéru.

Z filmu Dalibor, foto: archiv ČT

Úterý 5. března, 22:50

Am a Ea
Záznam jedné z nejúspěšnějších inscenací 70. let v brněnském Divadle na Provázku (dnes Divadlo Husa na provázku) uvádí ČT art u příležitosti 75. narozenin herečky Dagmar Bláhové, která v inscenaci ztvárnila jednu z hlavních postav – Eu. V autorském pantomimickém představení ji kongeniálně doplňuje Boleslav Polívka v roli Ama. Am a Ea modernizuje biblický příběh o vyhnání Adama a Evy z ráje, který nahlíží očima tehdejšího mladého člověka. V inscenaci vystupuje také herečka a hudebnice Iva Bittová, režie se ujal vedle Bolka Polívky Milan Peloušek.

Z inscenace Am a Ea Dagmar Bláhová a Bolek Polívka v inscenaci Am a Ea, foto: archiv ĆT

Středa 6. března

Bedřich Smetana: Libuše
Záznam proslulé divadelní inscenace opery o kněžně Libuši z roku 1983 z Národního divadla se sopranistkou Gabrielou Beňačkovou-Čápovou v titulní roli. Tuto slavnostní zpěvohru o třech jednáních napsal Smetana v roce 1872 a poprvé byla uvedena v pražském Národním divadle 11. června 1881. Autorem libreta je Josef Wenzig, který jej ovšem napsal německy. Do češtiny ho přebásnil Ervín Špindler, protože Smetana odmítl komponovat na německý text.

Námětem k jejímu ději se stala legenda o kněžně Libuši, připomínaná již v Kosmově kronice, ale přejatá hlavně ze zpracování v Rukopisu zelenohorském. Závěrečné Libušino proroctví Wenzig zpracoval po svém – zdůraznil kapitoly české historie, které považoval za nejcennější, především husity a českého krále Jiřího z Poděbrad. Přidal i smyšlenou postavu Jaroslava ze Šternberka, moravského obránce českých zemí před náporem Mongolů z Východu. Televize zachytila představení z 18. listopadu 1983, kdy po rozsáhlé rekonstrukci naší první scény byla historická budova Národního divadla znovu otevřena veřejnosti. Operní režie se ujal Karel Jernek, televizní pak Milan Macků.

Z inscenace Libuše Gabriela Beňačková-Čápová v inscenaci Libuše, foto: archiv ČT

Čtvrtek 7. března, 20:15

Bedřich Smetana: Dvě vdovy
Záznam inscenace Smetanovy komické opery z roku 1978. Dvě vdovy měly premiéru v roce 1874 v Prozatímním divadle, autorem libreta byl český dramatik a básník Emanuel František Züngel. Hrdinkami opery jsou sestřenice Karolina a Anežka, obě vdovy, které spolu žijí na vesnickém statku. Karolina je veselá a bezstarostná, zatímco Anežka si myslí, že jako vdova musí do smrti jen truchlit. Jednou hajný přivede na statek pytláka, který prý dělal škodu v lese. Ve skutečnosti je to Anežčin dávný ctitel Ladislav, který se vydává za pytláka, aby se dostal do její blízkosti. Karolina se rozhodne, že dá oba dohromady a Anežku tak konečně zbaví jejího vdovského smutku. Účinkují Alena Žaloudková, Miriam Turňová, Miroslav Švejda, Jana Stupárková či Josef Ábel, televizní režii měl na starosti Ilja Hylas.

Z inscenace Dvě vdovy Z inscenace Dvě vdovy, foto: archiv ČT

Pátek 8. března, 20:15

Bedřich Smetana: Hubička
Záznam inscenace oblíbené Smetanovy opery z roku 1976 z Národního divadla, která vznikla k jejímu stému výročí. Bedřich Smetana ji zkomponoval v roce 1876 po svém ohluchnutí na libreto spisovatelky Elišky Krásnohorské, která ho psala na motivy povídky Karoliny Světlé. Hubička o lásce dvou lidí, které nepřeje okolí, se stala po Prodané nevěstě Smetanovou nejžádanější operou, obě totiž vycházejí z lidových tradic a odehrávají se v prostředí českého venkova. Některé její písně zlidověly, například Hajej, můj andílku nebo Letěla bělounká holubička. V roli Vendulky uvidíme a uslyšíme Marcelu Machotkovou, Lukáše ztělesnil Ivo Žídek, otce Palouckého Jaroslav Horáček a Tomeše Jaroslav Souček, o režii se postaral Karel Jernek.

Z inscenace Hubička Z inscenace Hubička, foto: archiv ČT

Sobota 9. března, 20:15

Bedřich Smetana: Tajemství
Záznam inscenace Smetanovy komické opery z II. nádvoří zámku v Litomyšli v roce 2007. Předposlední Smetanova opera Tajemství měla premiéru 18. září 1878 v Novém českém divadle a skladatel ji zkomponoval opět na libreto Elišky Krásnohorské. Od dob svého vzniku bývá považována za hudebně nejdokonalejší a nejzralejší Smetanovu operu. Pro její nastudování z roku 2007 režisérem Jiřím Nekvasilem je charakteristická oproštěná scéna s nápaditou neonovou siluetou Bezdězu. V roli Víta vynikl tenorista Pavel Černoch, který měl v té době svou světovou kariéru ještě před sebou.

Jiří Nekvasil, foto Tamara Černá – SofiG

Neděle 10. března, 20:15

Bedřich Smetana: Čertova stěna
Filmově nápadité zpracování poslední Smetanovy opery z roku 1973, v plenéru a s kostýmy Theodora Pištěka. Čertovu stěnu komponoval Bedřich Smetana v době těžkých depresí a nemoci, v podstatě osamělý. Původní libreto romantické pohádky Elišky Krásnohorské tudíž přetvářel v souladu s vlastními pocity. Tíha rozpolcení osobnosti – ďábla a mnicha – se dotýkala jeho samého. Stejně tak mu byla blízká melancholie Vokova, zrazeného životem, či vášnivá touha Jarkova.

Tíhu svého osudu i smíření s ním vtělil do díla, které se stalo nejen oslavou největšího citu – lásky, ale i novým kompozičním počinem, jenž v mnohém předběhl svou dobu. Hudba Čertovy stěny patří svým charakterem již do 20. století. O to hůře na skladatele zapůsobilo nedbalé nastudování v Novém českém divadle v říjnu 1882, které způsobilo, že obecenstvo této opeře neporozumělo a přijalo ji chladně. Filmového režiséra Zdeňka Kubečka naopak dílo inspirovalo k vytvoření působivého dramatického obrazu, v němž podle dobového úzu zpívají operní pěvci mimo obraz, zatímco v obraze jejich role znázorňují herci, tedy až na tenoristu Beno Blachuta, který roli Michálka i ztvárnil.

Z televizního filmu Čertova stěna Z televizního filmu Čertova stěna, foto: Česká televize / František Karoch

Neděle 10. března, 22:00

Slunovrat
Týden na ČT art stylově zakončí americko-švédský „folklórní horor“ režiséra Ariho Astera z roku 2019 vyznamenaný řadou cen. Mladí Američané Dani a Christian se pokoušejí zachránit vleklou krizi výletem do Skandinávie s partou kamarádů. V odlehlé vesnici na severu Švédska si užívají prázdninové veselí v místě, kde slunce nikdy nezapadá. Svérázná místní komunita se právě připravuje na slavnost slunovratu, která se zde koná jednou za devadesát let. Jakmile však vesničané přizvou své hosty k rituálu, nabere prosluněná atmosféra temnějších barev.

Jedná se o druhý celovečerní snímek amerického režiséra a scenáristy Ariho Astera, který na sebe upozornil již svým debutem Děsivé dědictví (2018) a vloni zaujal diváky českých kin psychologickým portrétem On se bojí (2023) s Joaquinem Phoenixem v hlavní roli. Slunovrat je vizuálně strhující dílo i originální příspěvek ke zpracování témat partnerských vztahů, traumatu, rodiny a rituálů. V hlavní roli snímku exceluje anglická herečka Florence Pugh.

Z filmu Slunovrat Z filmu Slunovrat, foto: A24

Související