Povím vám, jak dnešní svět vidím. Monodrama Déšť a využitá šance herce Petra Kubese

Déšť je nejnovější, v originále vloni zveřejněnou divadelní hrou současného německého spisovatele a dramatika Ferdinanda von Schiracha (* 1964). V roce 2017 byl v Národním divadle Brno uveden jeho dramatický text Teror v režii Martina Glasera. Déšt je nyní uváděn na Malé scéně Mahenova divadla v nastudování Víta Kořínka.

Kdo je hlavní hrdina hry Déšť? Spisovatel, který už sedmnáct let nic nenapsal. To číslo není náhoda: před sedmnácti lety předčasně zemřela jeho žena. Petr Kubes v inscenaci Déšť Národního divadla Brno, foto: NdB

Tvůrci si vybrali inscenačně náročnou předlohu. Charakter zvoleného  monodramatu odpovídá hlavní postavě – spisovatele intelektuála. Je tematicky i slovně bohatý a hutný. Nemá silný situační potenciál, místy plyne jako výklad. Postava navazuje úvahy na vzpomínky, názory na přesvědčení, zkušenosti na domněnky. Různorodost témat může zprvu působit chaoticky, avšak s ohlédnutím se proplétají tak, že dávají smysl. Vše souvisí se vším a s ničím. Tak jako v životě. Což je jakýsi všeobjímající rámec vyprávění spisovatele, který monologem dává nahlédnout do svého vidění světa. Přístup dává vyniknout herci a slovu, zároveň na Kubese klade vysoké nároky – režie vychází ze základní existence herce na jevišti, nenabízí mu metafory a jiné scénické nápady, které by text rozvíjely, variovaly, odehrály.

Artelier

Soutěž pro mladé výtvarníky na ČT art

Chci soutěžit

Petr Kubes je na jevišti charismatický. Dokáže publikum k postavě připoutat, vzbuzuje opakovaný zájem, což je vzhledem k pojetí inscenace nutné vyzdvihnout. Lehce navazuje kontakt s divákem a nenuceně jej také udržuje. Kubes je pozorný ke každé své promluvě. V hereckém projevu je střídmý, ale pevný. Zaníceně hledá podstatu významů, snaží se o zodpovězení otázky, zda člověk dokáže být nepodjatý. Spirálu až fatálních motivů odlehčuje ironií i smyslem pro humor, umí být kousavý, protivný, ovšem vmžiku popisem poetického obrazu křehne a odkrývá citlivost postavy.

„… nedokážu si poradit s vlastním životem, natož, abych rozhodoval ještě o životě někoho dalšího.“ Petr Kubes v inscenaci Déšť Národního divadla Brno, foto: NdB

Záplava textu může diváka zahltit a místy dezorientovat. Není lehké v přítomném čase inscenace odvozovat význam všeho, co postava vyřkne. Spisovatel provází úvahami nad těžkostmi i možnostmi dnešní doby, odpovědností k sobě i druhým, osamělostí, láskou, přírodními zákony.  Skládá svoji představu o soukolí současného světa. S odstupem spíše než témata ve mně zůstává hřejivý, vibrující hlas Petra Kubese, jeho jevištní přítomnost v relativně dlouhé stopáži inscenace a intenzivní oční kontakt s divákem.