Pražské jaro s Arvo Pärtem, sedmdesátník Lars von Trier a druhá světová válka ve filmu

• Ensemble Correspondances a Jean-Baptiste Lully na Pražském jaru 2025
• Neeme Järvi – dokonalý dirigent
• Pražské jaro – okno do světa
• Arvo Pärt a Estonský filharmonický komorní sbor na Pražském jaru 2025
• Druhá světová válka ve filmu (1/3)
• Identita: Film o českém grafickém designu
• Melancholia

Pondělí 4. května, 20:15

Ensemble Correspondances a Jean-Baptiste Lully na Pražském jaru 2025
2025, 79 minut, režie: Adam Rezek 

Premiérové televizní uvedení záznamu loňského koncertu Fragmenty lásky francouzského souboru „early music“ Ensemble Correspondances, který se mezinárodně proslavil zejména svými objevitelskými projekty v oblasti tvorby skladatelů francouzské hudby 17. století z období vlády Ludvíka XIV. Jejich interpretace barokní hudby je plná energie a dramatického náboje. Není to žádná „muzeální interpretace“, ale nesmírně živé podání, velmi souznějící s dnešní dobou. Program uvedený na Pražském jaru je pasticciem sestaveným ze čtyř oper barokního skladatele Jeana-Baptista Lullyho: Psyché (1671), Atys (1676), Persée (1682) a Armide (1686). Každá z oper vnáší do příběhu rozdílné milostné situace: neopětované city, krutost, lhostejnost, rivalitu, poblouznění a nářky. Lullyho hudba objevuje úžasné světy bohů a hrdinů, kteří na scéně sdílejí své city.

Ensemble Correspondances při loňském provedení Fragmentů lásky na Pražském jaru, foto: Sylvain Gripoix, zdroj: Pražské jaro

Pondělí 4. května, 21:35

Neeme Järvi – dokonalý dirigent
2023, 56 minut, režie: Erik Norkroos

Estonský dirigent Neeme Järvi (* 1937) je hlavou hudební dynastie, která zásadně ovlivnila hudební život nejen Estonska. Na svém uměleckém kontě má přes 500 nahrávek, převážně jde o hudbu tamních skladatelů: Arvo Pärta, Erkki-Sven Tüüra a Eduarda Tubina. Neeme Järvi studoval v Petrohradě, působil chvíli v Estonsku, ale poté emigroval do Spojených států amerických. Umělecky zviditelnil Gothenburgský symfonický orchestr, zastával dirigentská místa ve Spojených státech a Evropě. Dnes už vystupuje ojediněle. Režisér Erik Norkroos dirigenta sledoval několik let, navštívil jeho americký dům a filmoval ho při zkouškách i koncertech. Reportážně zachycuje jeho nejlepší vystoupení s Berlínskými filharmoniky na Lesní scéně (Waldbühne), mahlerovský koncert s Orchestrem románského Švýcarska a při světové premiéře Ščedrinova Dvojkoncertu s Marthou Argerichovou u klavíru a violoncellistou Mischou Maiskym. Ve filmových příspěvcích účinkují nejen Järviho hudebně mimořádně nadané děti, ale také houslista Joshua Bell, barytonista Tomas Hampson či houslistka Nicola Benedettiová.

Estonský dirigent Neeme Järvi v dokumentu Neeme Järvi – dokonalý dirigent, foto: Kaupo Kikkas, zdroj: Česká televize

Středa 6. května, 20:15

Pražské jaro – okno do světa
2025, 49 minut, režie: Martin Suchánek

Od založení nejstaršího hudebního festivalu vloni uplynulo osmdesát let. Při té příležitosti vznikl dokument, který připomíná významné historické momenty Pražského jara a bilancuje jeho význam.

Slavný houslista Yehudi Menuhin vystoupil několikrát v minulosti na Pražském jaru, foto: Václav Chochola, zdroj: Česká televize

Středa 6. května, 21:05

Arvo Pärt a Estonský filharmonický komorní sbor na Pražském jaru 2025
2025, 88 minut, režie: Joel Hána

Snad žádný soudobý skladatel se tolik nezapsal do povědomí široké veřejnosti jako Arvo Pärt. Estonský tvůrce, mezi jehož velké fanoušky patří například Björk, Peter Gabriel, Nick Cave nebo členové německé skupiny Einstürzende Neubauten, píše téměř výlučně duchovní hudbu v osobitém tonálním slohu zvaném tintinnabuli (volně přeloženo jako zvonečky). „Hledal jsem zvukový ostrůvek – místo ve svém nitru, v němž by se mohl odehrávat, řekněme, dialog s Bohem,“ říká o unikátním světě tintinnabuli sám Arvo Pärt. V roce 2025 oslavil skladatel devadesáté narozeniny a Pražské jaro při této příležitosti pozvalo k interpretaci jeho hudby soubor nejpovolanější – Estonský filharmonický komorní sbor, který právě za nahrávky Pärtovy hudby získal dvě Ceny Grammy a v roce 2020 ho časopis BBC Music Magazine zařadil mezi deset nejlepších pěveckých sborů světa.

Estonský hudební skladatel Arvo Pärt, foto: Birgit Puve, zdroj: Arvo Pärt Centre

Čtvrtek 7. května, 22:05

Druhá světová válka ve filmu (1/3)
2020, 45 minut, režie: Lyndy Saville 

První díl třídílné série zaměřené na kinematografii v době druhé světové války, ale i na filmy o této době. Sérií provázejí historici a publicisté Ian Nathan, Bonnie Greerová a Derek Malcolm, které potkáváme i v dalších britských projektech věnovaných dějinám kinematografie. První díl je věnovaný problematice zvuku v dobách nacismu.

Jeden z vizuálů k dokumentárnímu seriálu Druhá světová válka ve filmu, zdroj: Česká televize

Sobota 9. května, 20:15

Identita: Film o českém grafickém designu
2024, 85 minut, režie: Kateřina Mikulcová a Petr Smělík

Dokument mapující více než sto let české vizuální kultury nabízí příběhy známých i méně známých značek a ukazuje, že špičková grafická tvorba vzniká v Česku i dnes. Průvodcem snímku je Nicho Lowry, americký rodák s českými kořeny, vášnivý sběratel a milovník grafického designu, který se vydává na dobrodružnou cestu po stopách toho nejlepšího z české vizuální kultury. Během svého putování se setkává s řadou současných grafických designérů, ale i s odkazem už nežijících ikon, z nichž mnozí uspěli i v zahraničí. Film dovede Nicha skrze rozkrývání české identity k jeho vlastním kořenům a představí český grafický design i těm, kteří Česko neznají. Snímek je součástí širšího projektu Identita – příběh grafického designu, který zahrnoval výstavu, televizní dokumentární cyklus i sérii přednášek, kterou najdete na webu ČT art.

Grafik Zdeněk Ziegler a jeho plakát k slavnému filmovému muzikáluWest Side Story, zdroj: Česká televize

Sobota 9. května, 21:40

Melancholia
2011, 129 minut, režie: Lars von Trier

Enfant terrible dánského i světového filmu oslavil 30. dubna sedmdesátiny a ČT art uvádí při této příležitosti jeho známé snímky. Tento týden je to slavná Melancholia, jež před diváky rozprostírá intimní portrét konce světa. Globální zánik lidstva je vyobrazený prostřednictvím sester Justine a Claire, bravurně ztvárněných herečkami Kirsten Dunstovou a Charlotte Gainsbourgovou. S nimi se diváci seznamují v den Justininy svatby, který má být završený velkolepou a precizně zorganizovanou oslavou na honosném venkovském sídle, kde bydlí Claire s manželem a malým synem. Během večera se však zpoza slunce vyloupne planeta Melancholie, jež se pohybuje po zkázonosné trajektorii.

Lars von Trier předkládá jízlivý protipól hollywoodských spektáklů o konci světa, který ale se snímky, vůči nimž se vymezuje, má současně mnoho společného. Jak je pro Trierovu tvorbu posledních let typické, cynicky manipuluje s emocemi diváků a zároveň publikum od filmu distancuje záludnými symboly a rébusy, zatímco nechává ve vycizelovaných záběrech defilovat ansámbl složený z mezinárodních hvězd a charakterních herců a hereček. Vedle Kirsten Dunstové a Charlotte Gainsbourgové se v dalších rolích objeví Kiefer Sutherland, Charlotte Ramplingová, Udo Kier, Stellan Skarsgard či John Hurt.

Ikonický záběr z filmu Larse von Triera Melancholia, zdroj: Česká televize