Sex, bestie a harf´n´roll je zpět v nejlepší formě. Rod draka dobře ví, proč existuje
Právě skončený seriál Rod draka je momentálně největším projektem HBO. Prequel ke slavné Hře o trůny možná nebude takovým globálním fenoménem, nicméně pozici nejlepšího současného fantasy seriálu si pro sebe urval s až dračí rázností. A divácký úspěch rovněž tak: Rod draka debutoval s největší sledovaností jakéhokoli nového původního seriálu v historii HBO.
Ještě před zakončením Hry o trůny bylo jasné, že v HBO budou pokračovat v rozvíjení příběhů z fiktivního Západozemí, především pak ze Sedmi království, kde se primárně slavný seriál odehrával. Prvním projektem, který se dostal až k divákům, se pak nakonec nestal nejdříve ohlášený Krvavý měsíc s Naomi Watts (zasazený celých osm tisíc let před Hru o trůny) o prvním vzestupu démonických „bílých chodců“, nýbrž Rod draka. Tedy seriál odehrávající se pouhých sto sedmdesát let před Hrou o trůny a vyprávějící o ničivé občanské válce mezi Targaryeny – první dynastií, která sjednotila Sedm království. A především: Která je jako jediná ve světě spisovatele George R. R. Martina schopná ovládat draky.
Rod HBO – „Naše je volba“
Jednalo se o logickou volbu. V HBO si správně spočítali, co diváci od Západozemí očekávají. Navzdory přáním autora předlohy to nebyly rozmáchlé fantasy příběhy plné magie ustavující mytologii světa jako v Krvavém měsíci (jenž byl zrušen po promítnutí pilotního dílu představenstvu společnosti), nýbrž drsné příběhy ze světa čestných i proradných serů, chybujících i vznešených panovníků, profesionálních děvek a zrádných kurev na všech pozicích společenského žebříčku. Příběhy ze světa, s jehož pravidly a obsazením se nemusí divák díky zmíněné mezeře pouhých necelých dvou století složitě seznamovat. Navštívíme povědomé lokace a budeme se potkávat se známými jmény – byť Starkové ani Lannisteři aktuálně nepatří k vůdčím silám a Baratheoni jsou ještě vyloženě okrajovým rodem. Ten svět už prostě jako celek známe, stejně jako jeho pravidla.
A jako bonus dostaneme množství sexu a velkolepé dračí bestie. Ostatně – slovy kanálu „Honest trailers“ – už Hra o trůny byla pro svůj úspěch ochotna ukázat „tolik ňader, kolik je potřeba“. Zní to primitivně, ale to neznamená, že vystavět podobný projekt je jednoduché. Tvůrci Rodu draka uspět dokázali.
Trailer k seriálu Rok draka, zdroj: YouTube Navíc jim Martin, notorický rozbíhač, nikoliv však dokončovatel příběhů (což o sobě opakovaně sám prohlašuje), tentokrát nepřipravil smrtící past v podobě stále ještě nedokončeného příběhu. Předlohou Rodu draka je totiž kvazikronika Oheň a krev, která výše zmíněnou občanskou válku v Sedmi královstvích detailně popisuje. Činí tak skutečně ve stylu kroniky, nikoliv klasického románu. A tak mají tvůrci na jedné straně pevnou kostru a směřování, na straně druhé volnost vyjádření, hledání zkratek a podzápletek i prostor k prohloubení charakterů postav. Mimochodem, abychom Martina moc nechválili – Oheň a krev je dvoudílný projekt, přičemž na druhý díl (jenž by měl zahrnovat události posledního století targaryenské vlády) i čtyři roky po vydání prvního stále čekáme…
Rod draka každopádně od prvních scén ukazuje, že jeho tvůrci perfektně věděli, co, proč a jak chtějí vyprávět. Hra o trůny byla reakcí na romantizující fantasy přelomu osmdesátých a devadesátých let. Znamenala odvržení posttolkienovských šablon a větší příklon k naturalisticky pojatým historickým románům – ostatně přímým ideovým předchůdcem seriálu byly dvě sezóny Říma, po jejichž zhlédnutí si R. R. Martin řekl, že v téhle společnosti by si s jeho materiálem mohli poradit dobře.
Hra o trůny navíc správně, podobně jako knižní předloha, sázela spíše na propracované postavy než na hlubokou mytologii. Diváci se seznamovali v prvé řadě s minulostí figur a jejich rodů, tak aby vyzněly jejich motivace a cíle. Cokoliv dalšího bylo drženo stranou a shrnuto tajemně znějícím heslem „zima se blíží“, aniž by komukoliv vadilo, pokud by ona zima nikdy nepřišla. Jak správně poznamenali v jedné zahraniční úvaze k současným fantasy seriálům: Autorům Hry o trůny stačilo zavřít libovolné dvě postavy do jedné strohé místnosti a nechat je mluvit. Víc nebylo třeba. Všichni si jistě pamatujeme například scénu, kdy se baví lord Tywin Lannister s Aryou Stark.
Rod draka: Náš je žal a tragédie
Na podobných scénách staví i Rod draka. Jeho první sezóna zabírá zhruba dvacet let a sleduje klíčové události, během nichž se formují dvě strany budoucího konfliktu. Ony scény mohou být notně krvavé – jako například porod, při němž zemře manželka krále Viseryse i jeho novorozený dědic. Avšak jindy mohou kulminovat jediným pohledem nebo gestem – ostatně právě takovým gestem, naplněným neodvratností blížících se událostí, celá první série končí. Vždy totiž vypráví především o svých účastnících. Každá replika a každý čin přidávají další kamínek do mozaiky motivací, příčin a následků.
Princ Daemon, zpočátku prezentovaný coby zvrácený, ovšem charismatický padouch, „buduje“ své nepřátelství k Ottovi Hightowerovi, pobočníkovi svého bratra, ale také současně mimoděk a nevědomky i k novému ambicióznímu serovi Cristonu Coleovi. Neúmyslně tak připraví půdu pro vzdorokrále Aegona II. Svými vzlety a pády prochází i vztah Viserysovy dědičky Rhaneyry a její přítelkyně Alicent Hihgtowerové, která se posléze stane novou královnou a Rhaenyřiny nároky musí zpochybňovat už kvůli obavám o život svých vlastních dětí.
Každý čin a každý motiv zde tedy mají svou logiku. Může to být logika vyšinutá či zvrácená, ale existuje a my jako diváci se s ní neustále seznamujeme a chápeme, z čeho vyvěrá. Postavy jsou chybující a toužící po moci stejně často jako po vykoupení. Právě z nádherně budované nejistoty, koho a k jakému zlomu dané události dovedou, zda se dotyční zachovají jako padouši či projeví milosrdenství (které může mít i více zdrcující následky než krutost), čerpá Rod draka své napětí. K čemuž přispívají i skvělé herecké výkony podpořené suverénní režií.
Jakýmsi trademarkem první sezóny je schopnost prostřihávat mezi několika ději a ukazovat nečekané souvislosti či hrozby nebo prostě umožnit postavám i divákům poslední usebrání před tím, než půjde všechno – pardon – do sraček. V seriálu, který obsahuje brutální scény z turnajových pranic, kde palcáty rozbíjejí lebky a odhalují mozky, kde krabi ožírají vězněné námořníky zaživa a kde za sebou princezna po porodu cestou na audienci u královny nechává krvavou stopu na dlaždicích, si o své místo na slunci možná ještě hlasitěji říkají scény jako ta v úvodu deváté epizody. Tehdy sledujeme prázdný palác před úsvitem, zcela vylidněný, přesto plný očekávání. Vše, co se událo na poli půdorysu předchozích osmi epizod, je zde naprosto vytěženo, aniž bychom slyšeli jediné slovo a dlouho dokonce neuvidíme ani žádnou postavu.
Největší deviza Rodu draka však může být zároveň jeho největší slabinou oproti Hře o trůny – chybí nám někdo absolutně čestný, řekněme až naivní. Klasický kladný hrdina / kladná hrdinka. Historik Michael Grant kdysi prohlásil, že moc kazí, a absolutní moc kazí absolutně. Tvůrci seriálu k tomu dodávají, že podobně fungují i ambice a strach. Celá první sezóna je právě o tom – jak se všechny postavy do jedné pod tlakem kazí, až nezbude než válka, která sežere desetitisíce životů. Dlouho je jednotícím prvkem král Viserys ve skvělém podání Paddyho Considineho. Ale ani on není kladným idolem, jako byl Eddard „Ned“ Stark. Je mučený svou postupně se rozpadající tělesnou schránkou a pronásledovaný obavami o rodinný odkaz i budoucnost říše – a často zavírá oči před nepříjemnými pravdami. Zároveň však dokáže nadále držet království pohromadě. Osobní tragédie tohoto krále, jehož poprvé spatříme veselého a až marnotratného v očekávání narození syna, abychom se s ním loučili v temnotě jeho komnaty, kdy už dávno ztratil vše včetně oka a ruky, je působivým shrnutím sezóny. Víme, že se blíží katastrofa, ale jsme natolik fascinováni, že nedokážeme odvrátit zrak.
Rod detailu: V nás je ďábel
I když do seriálu HBO neinvestovalo tak obří částky jako konkurenční Amazon do svých Prstenů moci, je ve výsledku Rod draka i působivější podívanou. Lokace známé už ze Hry o trůny jsou vhodně zopakovány (Královo přístaviště) a také vyšperkovány triky (v době Jona Sněha a dalších například vidíme pouze trosky slavné Dračí jámy, nyní si však můžeme doupě draků plně vychutnat). A doplňují je lokace další, kupříkladu nádherná Náplavomarka rodu Velaryonů. Zároveň se opět pracuje s DNA knižní předlohy i seriálového předchůdce. Máme věřit, že sledujeme příběh z drsného středověku. Takže jásavé barvy praporců a šatů a číší vykupují krvavé detaily násilí, špína chudinských čtvrtí, všudypřítomné bláto a krysy (i v králových komnatách). Na odiv dávaná honosnost stěží zakrývá pach hniloby a tělesných tekutin a tkání. Tvůrci si dávají záležet na výmluvných detailech – když princezna Rhaenyra prochází palácem, v jednu chvíli míjí služebnou, která téměř mimo záběr strne a pokorně se ukloní, dokud princezna neprojde, aby pak pokračovala plynule ve své činnosti.
Samozřejmě, že i seriály jako Rod draka nějakým způsobem romantizují a zjednodušují historickou skutečnost, ale minimálně je v každé epizodě vidět snaha představit funkční model královského dvora okořeněného targaryenským pohrdáním běžnou morálkou. A samozřejmě jsou zde draci. I tak je nový seriál až překvapivě realistický, aniž by se vzdal fantasy rozměru. Popravdě, právě s fantasy motivy pracuje možná i lépe než Hra o trůny. Jejich uměřenost zde není na škodu a skrývá se spíše v tradicích jednotlivých rodů.
Jakkoliv se tedy mohlo v době prvních ohlášek zdát, že Rod draka bude pouhou na efekt vypočítanou nápodobou Hry o trůny, výsledkem je projekt, jenž obstojí sám o sobě. Nabízí skvělé postavy, úchvatné vizuály a překvapivé zvraty – a to i pro ty, kdo četli Oheň a krev, protože mnohdy nejde o to, co se stane, ale proč a jak se to stane. Především však Rod draka neustále dosvědčuje, jak jeho tvůrci přesně věděli, co chtějí. Je to triumfální, ale v prvé řadě suverénní návrat do světa a stylu Hry o trůny. Rod draka je nejen klenotem letošní fantasy nabídky, ale seriálové tvorby obecně.
Plakát k seriálu, repro: HBO Max
Rod draka – Série 1 / House of the Dragon (USA, 2022, 10 epizod, celková stopáž 10 hodin 4 minuty)
Tvůrci: Ryan J. Condal, George R. R. Martin, režie: Miguel Sapochnik, Greg Yaitanes, Clare Kilner, Geeta V. Patel, scénář: Ryan J. Condal, Gabe Fonseca, Charmaine De Grate, Ira Parker, Sara Hess, Kevin Lau, Eileen Shim, kamera: Fabian Wagner, Pepe Avila del Pino, Alejandro Martínez, Catherine Goldschmidt, hudba: Ramin Djawadi, střih: Tim Porter, Selina Macarthur, Crispin Green, Chris Hunter. Hrají: Paddy Considine, Olivia Cooke, Emma D’Arcy, Matt Smith, Steve Toussaint, Eve Best, Rhys Ifans, Sonoja Mizuno, Fabien Frankel, Milly Alcock, Emily Carey, Ryan Corr, Graham McTavish, Sian Brooke, Bill Paterson, Gavin Spokes, Michael Carter, Steffan Rhodri, Elliott Tittensor, Julian Lewis Jones a další.
