Světáci z Brna, láska k A. I., brutální Karel Prager nebo mnichovská dohoda podle Petra Zelenky
ČT art v týdnu od 25. září
Jak funguje divadelní adaptace Podskalského Světáků? Lze se zamilovat do umělé inteligence nebo do staveb architekta Karla Pragera? A jak to (ne)bylo s mnichovskou dohodou? Nejen na tyto otázky si můžete odpovědět tento týden na ČT art.
Pondělí 25. září, 20:15
Záznam divadelní inscenace Světáci (2021), kterou pro činohru Městského divadla Brno adaptoval režisér Stanislav Slovák podle stejnojmenné filmové komedie Zdeňka Podskalského z roku 1969. Ironické dílo si střílí z malého českého člověka: rozehrává příběh tří vesnických fasádníků, kteří přijeli pracovat do velkoměsta a alespoň jednou v životě se chtějí cítit jako bonvivánové. Musí se proto rychle naučit, jak se chovat u stolu a inteligentně konverzovat. Postavy Prouzy, Skopce a Petrtýla hrají Michal Isteník, Petr Halberstadt a Jakub Uličník. Ženských protějšků lehčích mravů se v této hře na světáctví zhostily Pavla Vitázková, Markéta Sedláčková a Andrea Zelová pod taktovkou jakési „bordelmamá“ ve skvělém podání Drahomíry Hofmanové. „Tak třikrát whiskey s ledem, ať trošku popojedem, a dámám Hennessy.“
Petr Halberstadt, Michal Isteník, Ladislav Kolář, Jakub Uličník v Světácích Městského divadla Brno, foto: MDB
Pondělí 25. září, 22:30
Festivalovými úspěchy ověnčené milostné drama s Colinem Farrellem a Rachel Weiszovou v hlavních rolích natočil roku 2015 řecký režisér Yorgos Lanthimos. Ten obdobně jako ve svých předchozích filmech ani v Humrovi nešetří ironií, černým humorem a vrší jednu absurdní situaci na druhou. Svědčí o tom již výchozí zápletka z nedaleké budoucnosti: Všichni muži a ženy bez partnera jsou zatýkáni a odváženi do zařízení zvaného Hotel, kde si do pětačtyřiceti dnů musí najít protějšek. Pokud se jim to nepodaří, budou proměněni ve zvíře dle vlastního výběru…
Colin Farrell a Rachel Weisz jako protagonisté snímku Humr, foto: archiv ČT – Despina Spyrou
Úterý 26. září, 22:00
Americký oscarový film režiséra a scenáristy Spikea Jonzeho z roku 2013 s Joaquinem Phoenixem v hlavní roli. Ten jako osamělý muž ve středních letech naváže důvěrný vztah s umělou inteligencí jménem Samantha, která k němu promlouvá vřelým hlasem ztvárněným Scarlett Johanssonovou. Citlivý Theodore ji dokáže vnímat jako svébytnou osobnost a postupně mu dochází, že se stále hlouběji a hlouběji zamilovává do operačního systému. Dekádu stará virtuální love story tak v době masivního nástupu umělé inteligence klade i nadále palčivé filozofické otázky o povaze vztahů mezi lidmi a stroji.
Joaquin Phoenix jako osamělý muž, který se ve snímku Ona zamiloval do umělé inteligence, foto: archiv ČT
Středa 27. září, 20:15
Česká filharmonie – Zahajovací koncert 128. sezony
Přímý přenos zahajovacího koncertu nové sezony České filharmonie, v němž pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova zazní skladby Antonína Dvořáka: V přírodě, koncertní předehra, op. 91; Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53; Symfonie č. 8 G dur, op. 88. V sólovém partu Dvořákova koncertu se k orchestru poprvé připojí mladý německo-americký houslista Augustin Hadelich.
Šéfdirigent Semjon Byčkov, foto: Česká filharmonie
Středa 27. září, 22:00
Architektura 58–89 (2/8): Karel Prager
Druhý díl nového osmidílného seriálu, v němž autor námětu Vladimír 518 spolu s režisérem Janem Zajíčkem představují vývoj československé architektury od památného bruselského Expa 1958 až do přelomového roku 1989, se věnuje tvorbě architekta Karla Pragera (1923–2001). Ten ve svých návrzích rád uplatňoval nové materiály a odvážné inženýrské konstrukce: například závěsné stěny nebo mostní konstrukce – jak je to patrné například na jeho budově Federálního shromáždění na Václavském náměstí. Mezi další z jeho ikonických a mnohdy kontroverzních staveb pak patří mimo jiné také Ústav makromolekulární chemie ČSAV nebo Nová scéna Národního divadla.
Druhý díl série se věnuje tvorbě Karla Pragera, foto: ČT
Pátek 29. září, 22:00
Neformální cyklus koncertů z klubu Doupě v režii Víta Bělohradského tentokrát přináší recitál skladatele, zpěváka a kytaristy Janka Ledeckého (* 1962), který v devadesátých letech patřil k nejpopulárnějším českým hudebníkům. Z klubu zazní klíčové skladby, jež znamenaly zlom v jeho kariéře.
Hudebník Janek Ledecký, foto: Profimedia
Sobota 30. září, 21:50
Komedie režiséra Petra Zelenky (2015) vypráví o mluvícím devadesátiletém papouškovi, který kdysi patřil francouzskému premiérovi Edouardu Daladierovi a v roce 2008 se ocitá v Praze jako živá relikvie z dob mnichovské dohody. Papoušek Sir „P“ po Daladierovi jeho hlasem opakuje některé důležité věty a prohlášení a jeho kontroverzní citace tak mají potenciál rozpoutat mezinárodní politický skandál. Zvlášť když papouška za dramatických okolností unese bulvární novinář Pavel (Martin Myšička). To je ovšem jen polovina mystifikačního příběhu, v němž Petr Zelenka ukazuje české povahové rysy a mýty o národní povaze i historii.
Martin Myšička ve filmu Ztraceni v Mnichově, foto: archiv ČT
