TOP 5 Archivů dne roku 2024: Od rýsování okrajů ke zmizení ostravské radnice
Archiv České televize vloni spustil seriál Archiv dne. V jeho rámci se diváci mohou každý den podívat na jednu reportáž z tehdejšího zpravodajství Československé i České televize. Seriál je dostupný v iVysílání i na facebookovém profilu Archiv ČT. Na sociálních sítích videa oslovila téměř šest milionů uživatelů. Zde proto předkládáme nejúspěšnější videa Archivu dne připomenutá v roce 2024.
Idea vzniku seriálu Archiv dne souvisela se snahou Archivu České televize zpřístupňovat bohaté archivní fondy divácky atraktivním formátem. Inspirací byly zahraniční archivy a televize, které s podobnými projekty úspěšně pracují. V našem případě jde o vybraný archivní obsah opatřený popisem dané reportáže a případně doprovodnými texty v komentářích, nutných k vysvětlení mnohdy ideologicky zabarvených reportáží z produkce zpravodajství Československé televize před rokem 1989. Cílem je nabídnout jinak nedostupné, přitom dochované a zdigitalizované reportáže od vzniku televize až do konce devadesátých let.
Úspěch, s níž se facebookový profil Archiv ČT setkal, souvisí především s fenoménem nostalgického vzpomínání na éru pozdního socialismu a raných devadesátých let. A to bez ohledu na to, zda daná reportáž vyvolala negativní či pozitivní odezvu. Dostupná data o sledovanosti z let 1983 až 1988 ukazují, že zpravodajské pořady typu Aktuality průměrně sledovalo kolem tři a půl milionů diváků a Televizní noviny jako hlavní zpravodajskou relaci dokonce přes sedm milionů diváků. Oba pořady se tak staly součástí pozdně socialistické každodennosti i české kolektivní paměti. Právě z těchto pořadů je většina zveřejněných videí.
Dnes mají konzumenti-pamětníci takového obsahu možnost cítit, že navzdory jejich vyrůstání v podmínkách komunistické diktatury žili své obyčejné životy, za což se není třeba stydět. Možná i díky této perspektivě zaznamenaly Archivy dne takový zájem.
25. září 1987: Rýsování okrajů v sešitech
Počet přehrání – 1,4 milionů
V září tak jako každý rok přicházejí k nám do redakce dopisy týkající se zahájení školního roku. A řada z nich má společného jmenovatele – rýsování okrajů v sešitech. Rýsovaly se před dvaceti lety a dělá se to doposud. Co brání tomu, aby okraje v sešitech byly předem natištěné? Trochu překvapivý vítěz „soutěže popularity“ mezi Archivy dne. Tak obyčejná věc, jakou bylo rýsování okrajů v sešitech, očividně zanechala v mnoha generacích nesmazatelnou stopu. Tento způsob úpravy byl využíván ještě i nějaký čas po listopadu 1989, takže video zdaleka nezasáhlo jen pamětníky komunistického režimu. Téměř každý ze sledujících se s tímto fenoménem ve svých školních letech setkal a v mnoha z nich příspěvek vyvolal vzpomínky – ať pozitivní, či negativní.
26. červenec 1985: Hostivařská přehrada
Počet přehrání – 1,3 milionů*
„Voda má dvaadvacet stupňů,“ konstatoval dnes odpoledne plavčík na hostivařském koupališti. Do hostivařské nádrže se dnes přišlo ochladit pět tisíc návštěvníků, dvacet osm stupňů ve stínu už přece stojí za koupání. Výše zmiňovaná normalita žití v socialistickém Československu koresponduje s obsahem tohoto videa. Apolitičnost reportáže o „horkém létě u vody“ ostře kontrastuje s reakcemi, v nichž se často připomíná zločinnost předlistopadového zřízení. Příspěvek je typickou ukázkou zpětného vnímání normality a socialistické všednosti.
11. září 1983: Škoda 105/120 1984
Počet přehrání: 1,1 milionů
Každý automobilový výrobce se snaží udržet informace o novém modelu pod pokličkou až do poslední chvíle. Škodováci představí svou novinku na pětadvacátém mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně až příští týden. Československá televize však získala právo informovat veřejnost už dnes. Prosím, seznamte se! Škoda 105/120 provedení 1984. Jedná se o nejvýraznější inovaci od zahájení výroby této typové řady v roce 1977. Škodováci hovoří o sto šedesáti změnách a úpravách. Úspěchy československého automobilového průmyslu, a zvláště značky Škoda, se dodnes pojí se silným zájmem lidí, přičemž každá generace je spojena s jiným typem Škody. Pro mnohé je tato tuzemská automobilka něčím víc, než jen značkou. Dá se předpokládat, že podobný zájem by vzbudila i reportáž týkající se jiné modelové řady. Navzdory různým technickým či konstrukčním problémům, nezvládnuté distribuci vozidla mezi všechny zájemce a možnostem samotného pořízení představuje Škoda 105/120 dodnes pro mnoho lidí, kteří ji zažili, symbol národní hrdosti.
29. října 1995: Zmizení iluzionisty
Počet přehrání: 1 milion
Neúspěch, zklamání, ostuda. Těmito slovy lze charakterizovat včerejší show před ostravskou radnicí. Maďarský iluzionista sliboval, že radniční věž na čtyřicet vteřin zmizí. Pokus však nevyšel, a tak místo věže zmizel po vystoupení sám iluzionista, kterého se nepodařilo vypátrat ani novinářům, ani pořadatelům. Kuriózní situace, která se udála v roce 1995 v Ostravě, zastupuje kategorii „bizárů“. Mnoho uživatelů, kteří se k videu vyjádřili, zmínilo svoji osobní zkušenost: Tomuto nepovedenému pokusu přihlíželi přímo na místě. Úspěchu videa jistě pomohl i styl zpracování reportáže. Zároveň je toto video zástupcem regionální paměti, kdy jedna konkrétní událost oslovila silný počet uživatelů z daného regionu.
29. června 1985: Spartakiáda
Počet přehrání: 700 tisíc
„Když nastoupily dorostenky a rozevlály bílé stuhy jako křídla holubic, uvědomili jsme si, že si prostě život bez míru nedovedeme představit.“ Na Strahově vrcholila šestá československá spartakiáda. Podle statistiky se v roce 1985 všech regionálních akcí spojených se spartakiádou zúčastnilo přes dva miliony cvičenců a cvičenek, které vidělo kolem čtyř milionů diváků. Hlavní program přímo na Strahově zhlédlo okolo jednoho milionu lidí. Nelze se divit, že spartakiáda je jedním z kamenů tuzemské kolektivní paměti.
