Velvet je velkolepá špionážní sága o důvěře a zradě
Souborné vydání komiksu Velvet je nezapomenutelnou poctou špionážnímu žánru. Ed Brubaker v něm opět dokazuje, že na podobné příběhy v současném komiksu nikoho lepšího nenajdete…
Píše se rok 1973. V Paříži je zblízka zabit výstřelem z brokovnice supertajný agent X-14 supertajné organizace ARC-7. Před svou smrtí vzpomíná na tajemnici svého nadřízeného. Jak nedávno zjistil, většina jeho kolegů s ní měla pletky. Lovci a svůdci nebyli v tomto případě oni, nýbrž ona – a dokázala s nimi obratně manipulovat tak, že si to skrze svá nabubřelá ega neuvědomili. Právě tahle tajemnice dostane za úkol projít hlášení mrtvého agenta, zda se v nich nenajde stopa vedoucí k záhadnému zabijákovi. Narazí pouze na drobnou nesrovnalost. Načež udělá chybu a rozhodne se trochu zapátrat na vlastní pěst. Netrvá dlouho a stojí nad mrtvolou bývalého člena ARC-7 a zbraněmi na ni míří špičkový zásahový tým.
A to je přesně chvíle, kdy chyby začnou dělat i druzí. Protože Velvet Templetonová, ta vždy spolehlivá čtyřicátnice po boku ředitele Manninga, byla kdysi někým jiným. Operativcům, kteří v ní vidí zrádkyni a snadný cíl, se dostane bolestivého ponaučení. A Templetonová sama vyráží do světa, aby očistila své jméno…
Tak trochu jiná Monney Penny
Ed Brubaker a Steve Epting spolu stvořili jeden ze zásadních příběhů Captaina Ameriky (v českém překladu vyšel ve třech omnibusech v letech 2011–2012), z něhož kromě jiného vycházel film Captain America: Návrat prvního Avengera (2014). Do světa marvelovského superhrdinského Mirka Dušína tehdy Brubaker & Epting vnesli mrazivou atmosféru politických thrillerů sedmdesátých let a pocit bezmoci vůči těžko proniknutelným konspiracím mocných a hrátkám vlád i tajných služeb, pro něž lidské životy nemají cenu. O Velvet uvažovali už někdy v té době, ale nakonec trvalo dalších osm let, než na ní začali pracovat. Výsledkem je obsáhlá komiksová sága, která v sobě spojuje lásku jak k přepálené estetice filmových bondovek z éry Seana Conneryho a Rogera Moora (a částečně Pierce Brosnana), tak k chladným a procesně zaměřeným thrillerům Johna le Carrého.
Dvě po sobě následující stránky z úvodních partií grafického románu Velvet, repro: BB/art
Zároveň Velvet obrací naruby vybuzená očekávání. Do hlavní role totiž staví ženu středního věku. Tedy typ postavy, který si většina hrdinů i čtenářů těch nejslavnějších špionážních sérií navykla ignorovat. Nutno říct, že ta chvíle, během níž Templetonová naplno ukáže, co všechno v ní dřímá, je vrcholně uspokojivá. I proto, že Brubaker si dobře připravuje scénu a jejím monologem, během něhož sledujeme, jak hrdinka kráčí do pasti, neodkazuje ani tak k bondovkám, jako spíše k příběhům obyčejných lidí, kteří se nedopatřením ocitnou v hledáčku tajných služeb. Šok, že se tahle žena nedává na útěk, nýbrž začne bojovat, je tak hned dvojitý. Brubaker navíc s tím, jak mužští operativci Templetonovou ošklivě podceňují – a to i ve chvíli, když už nahlédli do jejích tajných spisů – šikovně nakládá až do závěrečného odhalení, kdo a proč celý hon odstartoval.
Zároveň ovšem příběh nezavrhuje hrdinčina dlouhá léta coby spolehlivé sekretářky, ale ukazuje, že pro ni byla svým způsobem záchranou. Časy, kdy byla nejlepší agentkou ARC-7, totiž skončily ve chvíli, kdy byla nucena zavraždit svého manžela, agenta s krycím jménem Drozd, protože se jednalo o agenta dvojitého. Poté už nebyla schopna se vrátit do terénu. A o mnoho roků později, kdy je hon na ni v plném proudu, se do role sekretářky znovu instinktivně vrátí coby k nejlepšímu možnému krytí. Je zábavné sledovat, jak Brubaker jednoduše naznačuje, že vlastnosti schopného agenta se až tak moc neliší od vlastností kvalitní sekretářky. Vlastně je to další z dokladů přirozené fúze již zmíněných dvou špionážních extrémů – tedy extravagantních bondovek a až klinicky pojatých příběhů George Smileyho z le Carrého románů.
Barvitá a žhavá studená válka
Komiks je zasazen, jak bylo v úvodu řečeno, do sedmdesátých let, ovšem ve flashbacích se vrací do předchozích desetiletí, kdy jeho hrdinka ještě byla aktivní v terénu a ARC-7 se teprve formovala. Postupně se totiž ukazuje, že současné problémy Velvet mají mnohem hlubší kořeny, než by sama považovala za možné. A také to, že Drozd dost možná dvojitým agentem nebyl. Plynule a na několika rovinách se tak rozvíjí téma důvěry a manipulace, která je pro špiony denním chlebem i jedem.
Brubakerovy komiksy, ať už pracují se superhrdinským koloritem nebo vychází z tradice pulpových žánrů, vždy disponují v nejlepším slova smyslu literárním scénářem. Jde tu o grafické romány vytěžující motivy a témata do hloubky a na pozadí atraktivního děje kladou naléhavé otázky stran osobní integrity postav a role morálky v dějinách a v rozhodnutích nejen hrdinů, ale především vlád či organizací. Velvet v tomto není výjimkou. A přidává postupný rozklad osobnosti lidí, kteří z profesních důvodů nikomu nedůvěřují – přesto si mimo radar svých nadřízených vytvářejí podivuhodné vztahy a vazby ke spojencům i k nepřátelům. Kouzelná je v tomto ohledu scéna, kdy Templetonová v přátelském duchu vzpomíná s bývalým agentem KGB, jak si kdysi šli po krku. Nebo občasné kapitoly vyprávěné z pozice jejích pronásledovatelů.
Dvě po sobě následující stránky z úvodních partií grafického románu Velvet, repro: BB/art
Kromě toho jsou Brubakerovy komiksy známé tím, jak umožňují zazářit kreslířům. V tomto ohledu může Velvet z Brubakerových u nás známých děl konkurovat pouze Zatmívačka, zasazená do dob Hollywoodu deformovaného protikomunistickým honem na čarodějnice. Výtvarník Steve Epting si vyhrál s dobovými obrazy Londýna (především návštěva Soha je fenomenální) a New Yorku i mnoha dalších destinací. Našel správné barvy a detaily, jimiž dokázal odlišit jednotlivé dekády, mezi nimiž děj přeskakuje (včetně krátkých záblesků z dob druhé světové války a tehdejšího protinacistického odboje). Perfektně si vyhrál s akcí (ach, ty automobilové honičky!) i s okamžiky, kdy se Templetonová maskuje či zdánlivě odhaluje své city. A také si čas od času vychutná ryze komiksové zkratky – jako když hrdinka identifikuje v místnosti různé typy osazenstva (od celebrit po vrahy) a stránka najednou působí, jako bychom se na svět dívali očima nějakého terminátora nebo skrze brýle pracující s virtuální realitou a nejrůznějšími zaostřujícími funkcemi.
Velvet tak fascinuje jako komiks i jako milostný dopis špionážnímu žánru. Brubaker s Eptingem opatrně naznačili, že by také rádi odvyprávěli komiks zasazený na přelom sedmdesátých a osmdesátých let. Ale i kdyby se Velvet Templetonová už nevrátila, i tenhle jeden jediný příběh jí zajistil místo v dějinách žánru. A také v srdcích čtenářů a čtenářek, kteří se na vědoucný úsměv Monney Penny ve starých bondovkách už nikdy nepodívají bez jistého potměšilého podezření, o čem všem nebohý James nemá ani tušení.
Obálka českého vydání grafického románu Velvet, repro: BB/art
Ed Brubaker – Steve Epting: Velvet
Přeložil Richard Klíčník, lettering: Pavel Mařata. BB Art, Praha 2022, 416 stran, doporučená cena 990 korun.
