Vlivné galerie, díl desátý: Maureen Paley – z umělkyně galeristkou
Současné umění potřebuje galeristy, kteří umělce podporují a napomáhají ukotvit jejich místo na umělecké scéně. V Londýně fungují soukromé prodejní galerie, jež mají mezinárodní renomé a tím pádem i dosah. Seriál textů postupně představuje nejzajímavější z nich.
Původně to měl být jeden rok v Evropě, věnovaný poznávání zdejšího tvůrčího prostředí. Své plány však tehdy pětadvacetiletá Maureen Paley změnila. Rodilá Newyorčanka (*1953) se rozhodla zůstat v Londýně a získat magisterský titul na The Royal College of Art. Ten obdržela v oboru fotografie, ale jejím životním povoláním či spíše posláním se stalo něco jiného: v roce 1984 otevřela galerii. Orwellovské datum jí přineslo štěstí – podnik v londýnském East Endu prosperuje dodnes.
Původně prostor nesl název Interim Art. Nacházel se přímo v domě Maureen Paley. Pozdější přesun do větších prostor ani změna pojmenování mu na charakteru neubraly. Po dvacetiletém fungování se Paley rozhodla dát své galerii jméno po sobě samé – to původní, v překladu znamenající Prozatímní umění, už nebylo v roce 2004 úplně aktuální.
Pohled do loňské výstavy britské umělkyně Anne Hardy, která se konala v Galerii Maureen Paley, foto: Anne Hardy Courtesy, Maureen Paley, London Jako většina úspěšných galeristů, musela i ona překonat těžké začátky. Téměř deset let byla závislá na grantové podpoře a sponzorských darech, protože podnikání bylo ztrátové. Výhodou této galeristky však vždy byly vztahy s umělci založené na bázi osobního přátelství. Sama vystudovaná výtvarnice a fotografka zastupovala od začátku i své životní přátele. V jejich výběru měla po všech stránkách šťastnou ruku.
Známé je její spojení s umělkyní Helen Chadwick, která byla mimo jiné její sousedkou z Beck Road. Setkání to bylo od začátku mimořádné. Chadwick, rovněž narozená roku 1953, podporovala Paley v transformaci soukromého domu na galerijní prostor, zatímco budoucí galeristka hojně navštěvovala její ateliér. Dokonce se aktivně účastnila i její feministické performance s názvem In the Kitchen. Chadwick, která byla mezi prvními ženami navrženými na prestižní Turner Prize, byla u Paley i v den své smrti. Ve dvaačtyřiceti letech, konkrétně 15. března 1996, zemřela nečekaně na infarkt.
Maureen Paley s dortíčkem, foto: Mark C. O’Flaherty
Mezi další známé zastupované autory patří v Německu narozený Wolfgang Tillmans, který žije a pracuje střídavě v Londýně a Berlíně a roku 2000 byl prvním neanglickým umělcem, který získal Turnerovu cenu. Sluší se dodat, že Tillmans náleží k tvůrcům, jejichž díla nyní patří v oboru fotografie k nejdražším. Paley rovněž zastupuje vizuální umělkyni Gillian Wearing; rovněž laureátku Turnerovy ceny. Autorčina socha znázorňující Millicent Fawcett, feministickou aktivistku a sufražetku, byla odhalena na jaře minulého roku před britským parlamentem. Zajímavá je historka o začátku spolupráce s umělkyní Rebeccou Warren. Ta ji prý oslovila v baru s polaroidovými obrázky svých děl poté, co měla Paley přednášku u ní na škole. Z mladší generace autorů lze zmínit například Dariu Martin. Její výstava spojená s brněnskou Vilou Stiassni právě probíhá v londýnské galerii The Curve; o té jsme zde ostatně psali.
I když má Maureen Paley za sebou několik dekád úspěšného provozu a vzhledem k jejímu americkému původu by se i nabízelo mít více poboček, ta londýnská zůstává jedinou. Přesto vystavuje i v jiných městech – většinou běží o spolupráce s místními galeriemi. Sama galeristka, pro niž se stal charakteristický účes zvaný beehive (včelí úl), je především viditelnou součástí londýnské scény. Kromě vlastní činnosti je členem řady zdejších uměleckých rad, iniciativ a odborných porot.
Autorka je historička umění a umělecká publicistka.
