Výtvarné umění v iVysílání – část 2.: Vizionáři a snílci

Podívejte se na česko-francouzský film Kupka – Průkopník abstraktního umění, zdroj: Česká televize

Prvním z takových tvůrců v našem výběru je pionýr abstrakce František Kupka (1871–1957). Dokumentární česko-francouzský film Kupka – Průkopník abstraktního umění (2017, 53 minut, režie Jacques Loeuille) popisuje autorův umělecký a filozofický vývoj. Kupka byl velmi citlivý, duchovně založený a postupně se dostával ke své vlastní životní filosofii, která se odvíjela z inspirace přírodou. Z ní vycházel i ve své tvorbě, poctivě studoval teorie barev a hledal ideální způsob obrazového vyjádření – nechtěl popisovat viděné. Byl přesvědčen, že „umění je jazyk, který začíná tam, kde končí slova“.

Podívejte se na dokument o Zikovi Ascherovi přezdívaném Šílený hedvábník, zdroj: Česká televize

O umění spíše užitém, silné vůli a jasné vizi pojednává biografický snímek Šílený hedvábník (2019, 52 minut, režie Hedvika Hlaváčková), který měl televizní premiéru letos v únoru a šel v závěsu za loňskou stejnojmennou knihou a výstavou v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. Vypráví o módním návrháři Zikovi Ascherovi (1910–1992), který se narodil roku 1910 do pražské židovské rodiny obchodníka s látkami. Do jeho kariéry zasáhla druhá světová válka, před níž utekl do Londýna. Tam se z obchodníka postupně stával tvůrcem a návrhářem látek. Nebyla to jednoduchá cesta; například z telefonní budky obvolával tehdy již slavné umělce a podařilo se mu pro spolupráci získat jména jako Moore, Derain či Matisse. Zika Ascher svou prací žil a vydobyl si věhlas v britském a francouzském textilním průmyslu.

Pusťte si snímek Kamil Lhoták, poslední romantik, zdroj: Česká televize

„Na kole jezdím padesát let; sednu na kolo, šlapu do pedálů a jedu… Každý rok si píšu, co najedu. Největší výkon jsem podal v roce 1967, 4470 km. Mám rád krajinu, utíkám z města. K tomu je nejlepší kolo nebo motocykl,“ říká v dokumentárním portrétu vystudovaný právník, nadšený cyklista, milovník všech dopravník prostředků a hlavně malíř, ilustrátor a grafik Kamil Lhoták (1912–1990). Snímek Kamil Lhoták, poslední romantik (2020, 52 minut, režie Aleš Kisil) vypráví o Lhotákově vůli prosadit se jako malíř a kreslíř, o posedlosti technickými vymoženostmi či o jeho schopnosti vidět romantické výjevy na městských periferiích.

Pusťte si portrétní snímek Apoštol infověku, zdroj: Česká televize

Dalším mužem se silnou vizí byl Ladislav Sutnar (1897–1976). Tento designér, malíř a průkopník grafického a informačního designu výrazně ovlivnil vzhled československých předválečných domácností a dodnes se v leckteré rodině najdou výrobky podle jeho návrhů. Byl členem uměleckého sdružení Artěl, pracoval v nakladatelství Družstevní práce, podílel se na vzniku a vedení družstva Krásná jizba. Roku 1939 odjel do New Yorku s úkolem zlikvidovat připravovaný Československý pavilon na Světové výstavě. Sutnar to neprovedl – naopak: pavilon byl dokončen i otevřen. A Sutnarovi to zavřelo cestu zpět do vlasti. Ve Spojených státech zůstal a stal se uznávaným grafickým designérem a teoretikem. Zabýval se teoretickým přístupem k třídění a vizualizaci informací, prosazoval vizi informační budoucnosti lidstva. Zdůrazňoval přehlednost a snadnost orientace. Náčrt toho všeho přináší snímek Apoštol infověku (2003, 23 minut, režie Jan Soukup).

Podívejte se na biografický film Běla Kolářová, zdroj: Česká televize

„Já jsem nebyla žádnej stín, spíš jsem radši šla na sluníčko,“ říká s nadsázkou výtvarnice a fotografka Běla Kolářová (1923–2010) v reakci na časté porovnávání s jejím manželem Jiřím Kolářem. Ve snímku Běla Kolářová (2007, 26 minut, režie Petr Skala) umělkyně popisuje svoji cestu k originální tvorbě, která zejména v tomto století získává čím dál více pozornosti. Je zastoupena ve sbírkách nejedné významné galerie (například MoMA New York, Tate Gallery) a považována za průkopnici minimálního umění – svá díla tvořila minimalistickým způsobem a zejména z materiálů dostupných v běžné domácnosti.