Znovu texaský masakr motorovou pilou. Tomuhle ovšem spadl řetěz

První Texaský masakr motorovou pilou z roku 1974 byl nihilistická, groteskní noční můra, inspirovaná několika reálnými sériovými vrahy. Podle slov režiséra Tobeho Hoopera se v něm odrazila také atmosféra své doby, poznamená deziluzí a paranoiou z vietnamské války nebo z aféry Watergate. Nelítostný příběh o rodině zdegenerovaných kanibalů, pro něž má člověk hodnotu především jako potrava nebo materiál na výrobu nevšedního nábytku, byl mimořádně sugestivní. Přestože se v něm téměř nevyskytuje explicitní násilí, často se o něm píše jako o jednom z největších krváků.

Trailer k filmu, zdroj: YouTube

Ve filmech navazujících na Hooperovu klasiku najdeme vynikající horory jako osmdesátkově přestřelený díl s pořadovým číslem 2 nebo remake z roku 2003, který aktualizoval naturalismus i halucinační bizarnost prvního filmu pro počátek jednadvacátého století. Možná není náhoda, že ve většině těchto filmů vystupuje celá zrůdná kanibalská rodina. Naopak nejhůře dopadají snímky, které si ze zakladatelského filmu berou pouze jeho hlavní hvězdu, mlčenlivého zabijáka zvaného Kožená tvář, který vraždí své oběti motorovou pilou a nosí na obličeji masku sešitou z lidských kůží. Leatherface je sice v principu podobná postava jako Michael Myers z Halloweenu nebo Jason Voorhees z Pátku třináctého, ovšem bez rodinného zázemí mu chybí osobní mytologie, na níž se dají příběhy stavět.

Letošní restart Texaského masakru motorovou pilou, který uvedl Netflix, režíroval David Blue Garcia. Ten je především kameraman a k režii tohoto snímku byl přizván poté, co studio nebylo spokojeno s průběžnými výsledky režie původní. Garciův „Masakr“ sice nepatří k nejhorším z oné volné série, ale opět potvrzuje, že Kožená tvář neunese formát one man show. Po slibné první polovině totiž filmu zoufale „padá řetěz“. Má primitivní děj, který by se dal shrnout slovy „skupina mladých lidí z města přijela gentrifikovat zapadlou vesničku a Kožená tvář většinu z nich povraždila“. Tvůrci nasekali spoustu dějových nesrovnalostí a dramaturgických slepých uliček. Příběh ignoruje detaily prvního „Masakru“, ale zároveň v něm vystupuje přímo jedna z postav z Hoperova filmu, konkrétně Sally Hardesty, která útok přežila. (Jde o evidentní inspiraci novým Halloweenem, v němž se vrací final girl z prvního dílu, Laurie Strode.) Tvůrcům přitom nevadilo, že Marilyn Burns, představitelka Sally, je už několik let mrtvá – prostě ji ztělesnila jiná herečka, aniž se někdo trápil tím, že starý a nový „Masakr“ spolu dějově příliš nesouvisí. Několik postav je v první půlce zajímavě rozehráno, nakonec však skončí jako tuctový kanónenfutr pro motorovou pilu Kožené tváře.

Mladí krásní lidé jedou civilizovat venkovany. To ještě netuší… Záběr z filmu Texaský masakr motorovou pilou, foto: Netflix

Podobné filmy samozřejmě nesledujeme kvůli propracovanému ději a komplexním postavám. Přesto je něco iritujícího na způsobu, jímž Texaský masakr motorovou pilou s každou další scénou hloupne – až do finální honičky, kde už se všechny postavy chovají naprosto absurdně a ani časoprostorové souvislosti nedrží pohromadě. Zvlášť vzhledem k tomu, že první část má nejen hutnou atmosféru, ale i zajímavé téma: Střet mladých bohatých lidí z města, jejichž představa o dobrých úmyslech, které mají se zapadlou vesnicí, naráží na postoje venkovanů. Jenže tohle téma tvoří pouhou předehru ke scéně hromadného masakru v autobuse, v níž většině obětem přejeme, aby si je Kožená tvář podala.

Namísto paranoidní představy, že v odlehlých částech Spojených států žijí rodiny vyznávající hodnoty, které obludně popírají vše, co zbytek společnosti považuje za civilizované, máme v nové verzi co do činění s klasickou vyvražďovačkou, která se nezdráhá přiznat, že si v ní jako diváci máme hlavně požitkářsky užít radost z vyšinutého násilí páchaného na nesympatických postavách. Za filmem coby producent a spoluautor námětu přitom stojí Fede Álvarez, tvůrce vynikajících extrémních hororů The Evil Dead a Smrt ve tmě. Jeho rukopis je znát hlavně na extrémních gore efektech, jimiž je letošní podívaná protkaná a které nakonec tvoří hlavní důvod, proč má vůbec smysl nový „Masakr“ dokoukat.

Plakát k netflixovskému filmu Texaský masakr motorovou pilou, repro: Netflix