Budiž světlo: brilantní film a příběh, který možná sami prožíváte
Slovenské sociální drama Nech je svetlo (v češtině Budiž světlo) režiséra Marka Škopa je velmi současný a bolestivě pravdivý příběh o absenci otce v rodině, o lidském zlu a manipulovatelnosti a také o tíživém nárůstu nacionalismu a nesnášenlivosti v našem prostředí.
Vánoce jsou za dveřmi. Milan (Milan Ondrík – za svůj výkon obdržel Křišťálový glóbus na MFF v Karlových Varech) se ze stavebních prací v Německu vrací zpět za svou rodinou. Na malé slovenské vesnici na něho čeká žena a tři děti. Klid, mír a pohoda sotva přežijí první večer. Místní policie začíná prověřovat sebevraždu mladého studenta. A podezření dopadá i na Milanova nejstaršího syna Adama (František Beleš).
Marko Škop (*1974), původně dokumentarista (mezi jiným autor oceňovaného snímku z roku 2009 Osadné), nyní scenárista a režisér hraných filmů (dobře hodnocené drama z roku 2015 Eva Nová), se skrze minimalistickou kameru Jána Meliše neokázale noří do zvráceného mikrosvěta slovenské vesnice, v němž jako v pečlivě uzamčeném společenském skleníku bují xenofobie a nacionalismus. Idiotské stereotypy slaví triumf, mezilidské vztahy skřípou, lidé spolu nemluví nebo mluvit neumí. Řízené absentování soucitu a tolerance probíhá pod bedlivým dohledem místní fary, pod jejímiž křídly se také dost možná rodí a následně radikalizuje „dobrovolnická služba“ na obranu vesnice, státu a vlasti před čímkoliv nebezpečným a cizím (imigranti) či jednoduše absolutně nepřijatelným, tedy odporným (například homosexualita).
Podívejte se na trailer k snímku Budiž světlo, foto: AČFK, video: YouTube Nejde tu „jen“ o veškeré hrozivě přesné a aktuální podobnosti s jakýmkoliv, ať už slovenským nebo českým, radikálním populismem (v politice či církvi) či s agresivním náckovstvím; Budiž světlo je rovněž příběhem o znovunabytí vztahu otce a syna – o cestě k usmíření a sblížení se, které má ve výsledku jako jediné šanci rozbít (či alespoň narušit) výše zmíněné sklony ke společenské demenci.
Právě proto je vroucím jádrem filmu herecká dvojice Milan Ondrík a František Beleš. Ondrík tu ztělesňuje muže, který sám prošel tragickou despotickou výchovou, aby později řešil komplikovaný vztah s vlastním synem a svým způsobem tak dospíval v silného a rozhodného, přesto ohleduplného otce. Na druhé straně Beleš – jeho syn je nejprve pubertálním výrostkem, který pod vlivem okolností a lobotomizujícího vesnického režimu hraje nepřístupného „vojáka“, aby se postupně vrátil zpět do své přirozené polohy a proměnil se v citlivého a vnímavého jedince, který má jednoduše strach.
V obou případech se bavíme o decentním civilním herectví založeném na autentických emocích i mimořádných detailech (Ondríkův lehce nucený optimismus a směšný smích, Belešovo vnitřní tlumení agrese a strachu zároveň), které z postav činí křehké bytosti současnosti. Je pak naprosto pochopitelné, že dvě nejsilnější scény filmu se týkají právě kulminace vztahu mezi nimi: nejprve sporu a kolize a následně dojemného, přesto zvláštně drsného usmíření. Výtečná Zuzana Konečná v roli ustarané matky v tomto ohledu přináší nepostradatelné, přesto devastované a logicky čím dál křehčí spojení – mezi hrubou domácí realitou, v níž žije ona i její syn, a idylickou představou o lepším životě, kterou zosobňuje její manžel. Silná žena, jejíž břímě je ale příliš těžké, stahující k zemi.
Budiž světlo je ve své stopáži 93 minut koncentrovaný intenzivní zážitek, po jehož skončení se můžete cítit vyčerpáni – stejně jako po jakékoliv podobně vypjaté zkušenosti z vlastního života. Závěrečná scéna filmu deziluzi prohlubuje, finální záběr v sobě ovšem nese jistou naději, soucit, něhu a soudržnost, kterou v příběhu hledají (a zoufale potřebují) všechny zmiňované postavy. Přes všechnu skličující atmosféru a zničující prožitek je to příslib pomyslného světla na konci dlouhého tunelu – jak pro jednotlivce, rodinu, tak pro celou společnost. Je to film s mimořádně silnou výpovědní hodnotou, dnes obzvlášť důležitý v evropském a koneckonců světovém kontextu.
Autor studoval filmovou a divadelní vědu v Olomouci. Působí v marketingovém týmu České filharmonie, spolupracuje s festivalem Colours of Ostrava a labelem Bigg Boss.
Milan Ondrík ve filmu Budiž světlo, foto: AČFK
Budiž světlo (Slovensko/Česko, 2019, stopáž 93 minut)
Režie a scénář: Marko Škop, kamera: Ján Meliš, střih: František Krähenbiel, zvuk: Jan Čeněk, scénografie: Pavol Andraško. Hrají: Milan Ondrík, Zuzana Konečná, František Beleš, Daniel Fischer, Ľubomír Paulovič, Csongor Kassai, Anikó Vargová, Dieter Fischer, Andreas Nickl, Ingrid Timková a další.
Česká premiéra: 10. října 2019
