ČT art uvádí: Agenti do výslužby neodcházejí neboli Paradox Seana Conneryho
Ke stálicím filmového nebe dlouho patřil Sean Connery (1930-2020), do šlechtického stavu povýšený americký herec skotského původu. Fatálně byl spjatý s postavou agenta 007. Právě to tematizuje dokument, který ČT art premiérově uvádí v neděli 3. září. Výslovně v něm také třeba zazní, že jednou z věcí, jimiž Bond získával divácké sympatie, bylo sexuální násilí…
Narodil se ve skotském Edinburghu v chudé rodině. Otec pracoval v továrně na pneumatiky, matka uklízela v armádních prostorách. Už v sedmi letech rozvážel mléko, aby vypomohl rodičům. Velmi dobře si uvědomoval ponižující sociální postavení a nesnášel privilegované lidi, kteří se povyšovali nad ostatní. Hledal způsoby, jak by unikl svému předurčení; jenže u námořnictva, kam se nechal naverbovat, dostal žaludeční vředy, takže byl propuštěn.
Poté vystřídal různé bizarní profese – třeba leštil rakve a dokonce v nich přespával, aby ušetřil; zkoušel štěstí jako manekýn – mimořádnou oblibu si prý získávaly jím předváděné plavky. Ale jednoho dne se ozvali filmaři. Zprvu dostával vedlejší role. Nevídanou příležitost mu přinesla teprve adaptace románu Iana Fleminga o dobrodružstvích agenta 007 Jamese Bonda. První filmová bondovka, nazvaná Dr. No, vznikla v roce 1962.
Agent 007 v plné parádě. Z dokumentu Paradox Seana Conneryho, foto: © Getty Images / Archiv ČT
Režisérem nyní vysílaného dokumentu, nazvaného Paradox Seana Conneryho, je v americké produkci často natáčející tvůrce Gregory Monro (* 1975). V portrétu se vyhýbá tomu, aby svého protagonistu – potažmo jeho postavy – idealizoval. Zmiňuje kupříkladu Conneryho žárlivost vůči oceňovanějším kolegům či manželské neshody. Monro dovedně skládá mozaiku sestavenou z nejrůznějších svědeckých výpovědí, početné jsou archivní rozmluvy se samotným Connerym a samozřejmě i ukázky z hercových věhlasných titulů. Není to Monroův první takto komponovaný projekt: Podobně si počínal v portrétech, které ČT již odvysílala – nejčastěji se věnoval hercům (Pierre Richard, Louis de Funès, James Stewart, Robert Mitchum), ale uveden byl od něho rovněž snímek o režisérovi Stanleym Kubrickovi nebo o hudebním skladateli Michelu Legrandovi.
Už první bondovka (u nás komunistickým režimem odmítnutá jako imperialistická propaganda) podnítila divácké šílení. Do bondovského zkoumání se zapojil sám Umberto Eco, tehdy „jen“ uznávaný badatel o strukturách uměleckého díla a středověké estetiky, který ještě netušil, že jednou napíše i románové bestsellery. Nárůst hvězdného postavení dotvrzují proměny honorářů: za prvního Bonda herec inkasoval patnáct tisíc dolarů, za posledního – o dvacet let později (Nikdy neříkej nikdy, 1983) – si honorář počítal v milionech.
Idol ve světě, v němž žena byla „druhým pohlavím“. Z dokumentu Paradox Seana Conneryho, foto: © Getty Images / Archiv ČT
Connery však o svých hereckých schopnostech uměl přesvědčit i v náročnějších filmech. Do tuzemských kin pronikl až v dramatu Pahorek (1965), které se odehrává ve vojenském kárném táboře, kde mají být potrestaní vojáci napravováni, ale ve skutečnosti jsou vystaveni neslýchaným surovostem. Tento snímek ČT uvedla opakovaně; na obrazovkách jsme rovněž mohli spatřit kriminální šarádu Velká vlaková loupež (1978), mapující autentický zločin, k němuž došlo v předminulém století, nebo exotické drama Muž, který chtěl být králem (1975), v němž se Connery představil coby sympatický dobrodruh, jenž si spolu se svým druhem (Michael Caine) užívá nejvyšší pocty u jednoho domorodého kmene, dokud jej nepostihne náhlý pád.
Anglický režisér, scenárista a producent John Boorman v dokumentu Paradox Seana Conneryho, foto: © Roche Productions / Archiv ČT
Často hrával v historických filmech, většinu z nich jsme rovněž mohli spatřit v televizi. Připomenu zestárlého zbojníka Robina Hooda ve snímku Robin a Mariana (1974) nebo rozvážného mnicha ve Jménu růže (1986), adaptaci fenomenálně úspěšného prozaického debutu výše zmíněného Umberta Eca. Pronikl i do příhod Indiany Jonese (1989). Když byl obsazován do dobrodružného žánru, snažil se o naprostou profesionalitu. Uspěl zejména s čestným policistou Jimem Malonem, který v Neúplatných (1987) spolu se svými kolegy vede odhodlaný boj proti sebejistým zločineckým klanům; za Jima získal svého jediného Oscara.
Irský spisovatel a scenárista Michael Feeney Callan v dokumentu Paradox Seana Conneryho, foto: © Roche Productions / Archiv ČT
Po celou svou kariéru se snažil uniknout z dosahu Jamese Bonda, jehož prvoplánový povahopis si uvědomoval, a toužil po umělecky náročnějších či spíše prestižnějších příležitostech, ale současně jej Bond přitahoval bezmála jako záchranná kotva, byla to komerčně nejúspěšnější role, takříkajíc životní.
Když se Connery stal sedmdesátníkem, objevoval se před kamerou stále méně; kromě pár rolí přispěl do dvou animovaných filmů svým hlasem. Poslední období tvrdě poznamenala alzheimerovská demence, která jeho mysl nakonec úplně pohltila…
V zajetí agenta. Sir Thomas Sean Connery (1930–2020). Z dokumentu Paradox Seana Conneryho, foto: © Getty Images / Archiv ČT
Paradox Seana Conneryho / Sean Connery vs James Bond (Francie, 2022, stopáž 53 minut)
Režie a scénář: Gregory Monro, kamera: Nicolas Le Gal, hudba: Sandy Lavallart.
Vysílá ČT art 3. září ve 22:30 hodin a 6. září 2023 ve 23:55 hodin.
