ČT art uvádí: Paul Newman – sympatický mizera na plátně, filantrop a aktivista v soukromí
Butch Cassidy, Frajer Luke a Biliárový král, ale také automobilový závodník, politický aktivista, prodavač omáček nebo nepřítel číslo 19 prezidenta Richarda Nixona… Tyto a mnohé další role zastával Paul Newman jak na stříbrném plátně, tak v osobním životě. Letos 26. ledna by oslavil sté narozeniny, ČT art proto ve čtvrtek 23. ledna od 22:05 uvádí v české premiéře dokument Paul Newman – neklidný.
Pronikavě modré oči a nonšalantní charisma zajistily Paulu Newmanovi v šedesátých letech status sex symbolu a celkem devět hereckých nominací na Oscara napříč jeho kariérou. Role charismatických mizerů jeho hvězdný obraz nejen odstartovaly, ale rovněž definovaly. Když si v roce 1987 konečně odnesl zlatou sošku za nejlepší výkon v hlavní roli, bylo to díky snímku Barva peněz Martina Scorseseho, pokračování filmu Biliárový král. Po čtvrt století se zde Newman vrátil k postavě „Rychlého“ Eddiho Felsona, ke svému prvnímu mizerovi, jenž jeho cestu ke slávě odstartoval.
Newman se narodil roku 1925 v Shaker Heights, což je předměstí města Cleveland ve státu Ohio. Jeho otec Arthur Samuel Newman byl synem maďarských a polských židovských imigrantů a matka Terézia Fecková zase rodačkou z vesnice Ptičie na Slovensku. Samotný Newman se sice označoval za Žida, středoevropské kořeny ovšem v jeho životě velký význam neměly. Svému příteli, scenáristovi Stewartu Sternovi, naopak tvrdil, že duchem nikdy neopustil Shaker Heights.
Paul Newman v jedné ze svých klíčových rolí ve filmu Frajer Luke, foto:
K herectví se dostal spíše ze vzdoru vůči středostavovskému životu. Příčila se mu představa, že by měl pokračovat v rodinném maloobchodním podnikání. Mnohem víc se mu zamlouvalo vystupování na divadle, s podporou matky se mu věnoval od dětství. Po střední škole a vojenské službě v námořnictvu vystřídal několik hereckých škol, Kenyon College a Yaleovu univerzitu. Jak Newman později přiznával, nebyl příkladným studentem, většinu studia prohýřil a u ničeho nevydržel. Jediné, k čemu se vždy vracel, bylo herectví.
Zrod metodického herce
V roce 1952 na doporučení castingových agentů přerušil studium a se svou první manželkou Jacqueline Witteovou i prvorozeným synem Scottem se přestěhoval na Staten Island. Aniž by si podal přihlášku, díky podařenému konkurzu byl přijat do proslulého Actors Studia a nedlouho poté debutoval na Broadwayi ve hře Jako by den nechtěl odejít Williama Ingeho.
Paul Newman a Elizabeth Taylor ve filmu Kočka na rozpálené plechové střeše z roku 1958, foto: © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM
Actors Studio mělo velký význam jak pro Newmana, tak i pro dějiny amerického filmu obecně. Školila se tu nová generace (příštích filmových) herců – vedle Newmana rovněž Marlon Brando nebo James Dean. Herci byli vedeni podle Stanislavského metody, tedy k tak zvanému metodickému herectví. Tato technika si kladla za cíl dosáhnout přirozenějšího hereckého projevu skrze vcítění se do duševního nebo fyzického stavu ztvárňované postavy.
Actors Studio mělo pro Newmana i značný osobní význam. Potkal se tu se svou druhou ženou Joanne Woodwardovou, herečkou a držitelkou Oscara za film Tři tváře Evy. V roce 1959 se rozvedl s Jacqueline, oženil s Joanne a zůstali spolu až do Newmanovy smrti. Jejich manželství patřilo k nejstabilnějším mezi hollywoodskými hvězdami. Newman však sám připouštěl, že nebyl dokonalý otec. Jeho nejstarší syn Scott v roce 1978 zemřel na předávkování a Newman si to nikdy neodpustil.
Herečka Joanne Woodwardová a Paul Newman na snímku z roku 1965; měli spolu tři děti, foto: archiv ČT
Po odchodu z Actors Studia se Newman považoval za metodického herce. Potřeboval pochopit motivace všech svých postav, neboť s projevováním emocí jako herec již od mládí bojoval. Od svých hereckých kolegů se však notně odlišoval. Zatímco Marlon Brando (k němuž byl Newman ke své nelibosti zpočátku často přirovnáván) svým expresivním herectvím často strhával pozornost sám na sebe a mnohdy mu bylo vytýkáno přehrávání, Newman si svůj hvězdný obraz naopak vybudoval na zdrženlivém hereckém projevu.
Westernový hrdina
Postavy lumpů jako „Rychlý“ Eddie, Hud, „Frajer“ Luke Jackson nebo Butch Cassidy získaly svůj šarm a popularitu nejen díky hercovým modrým očím, ale právě i pro jeho hereckou neokázalost. Správně namířený pohled, přesně zvolená póza, dobře načasovaná změna držení těla, to Newmanovi stačilo k tomu, aby svým postavám dodal hloubku a uvěřitelnost. Přestože tedy byl odchovancem metodického přístupu, jeho civilnost v lecčem navazovala na klasickou éru hollywoodského filmu, zejména na hrdiny westernů. Ostatně právě western Butch Cassidy a Sundance Kid a herecká spolupráce s Robertem Redfordem Newmanovi zajistily jeho pravděpodobně nejikoničtější roli.
Paul Newman (vpravo) a Robert Redford ve svých životních rolích sympatických banditů ve filmu Butch Cassidy a Sundance Kid, foto: © 20th Century Fox
S koncem šedesátých let sice skončilo vrcholné období Newmanovy kariéry, nadále však zůstával uznávaným hercem. V roce 1973 se ve filmu Podraz opětovně setkal s Robertem Redfordem a ve Skleněném pekle z roku 1974 si zahrál po boku Stevea McQueena. Ve ztvárňování sympatických mizerů pokračoval i pod vedením nastupujících autorských režisérů. Ve filmu bratří Coenů Záskok si střihl komediální roli intrikujícího magnáta, v Cestě do zatracení Sama Mendese se ujal postavy stárnoucího mafiána. Poslední role se pro Newmana naskytla v animovaném snímku studia Pixar Auta, kde namluvil kladnou postavu závodnického mentora „Doktora“ Hudsona.
Kromě herectví se věnoval filantropii, automobilovému závodnictví i politickému aktivismu. Založil firmu Newman’s Own, která podle jeho vlastního receptu vyráběla salátové dresinky a všechen výdělek po zdanění věnovala na charitu, dále pak tábor Hole in the Wall Camp pro těžce nemocné děti nebo Výbor na podporu korporátní dobročinnosti. Měl i své lidské zlozvyky – dlouho byl funkčním alkoholikem a do roku 1986 i řetězovým kuřákem. Dvacet let poté mu byla diagnostikována rakovina plic, jíž podlehl 26. září 2008 ve věku 83 let.
Vizuál k dokumentu Paul Newman – neklidný, foto: Archiv ČT
Paul Newman – neklidný / Paul Newman, L’Intranquille (Francie, 2023, stopáž 53 minut)
Režie: Jean Lauritano
ČT art 23. ledna od 22:05; 24. ledna od 23:50 a 29. ledna od 01:10 hodin.
