Dvořákova Praha: Když mladí hrají skvěle a v sále panuje radost
Těleso nazvané Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy svým perfektním výkonem připomnělo, jak živá může klasická hudba být. Orchestr, jenž z velké části vyšel z Orchestrální akademie při Letní hudební akademii v Kroměříži, si přichystal nápaditý program, v němž nechyběla ani současná česká tvorba.
První kus na programu, nová skladba Dvořák Airlines pro smyčcový orchestr sedmatřicetiletého hudebního skladatele a kytaristy Lukáše Sommera, vychází z inspirace klasikovými cestami do Spojených států. Sommer zpracovává Dvořákovy cesty v kontextu dnešního propojeného světa a ptá se: „Jak by asi taková cesta Antonína Dvořáka vypadala dnes, v Boeingu 747? Jak by taková cesta poznamenala některé jeho notoricky známé skladby?“ Na otázky po takové inspiraci samozřejmě dnes nelze přímo odpovědět a Sommerova fantazijní dvouvětá kompozice ani žádnou takovou odpověď nepodává. Nabídla originální a posluchačky přívětivé zpracování tématu na půdorysu neoklasicistního zvuku s mnoha působivými citovými i virtuózními plochami. A samozřejmě ve skladbě neopomenul citovat Dvořákovu hudbu. Nejnápadněji to byla Humoreska, která žertovně zazněla na několika místech v druhé části skladby.
Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy při koncertě v Rudolfinu, 14. září 2021, foto: Dvořákova Praha – Petra Hajská Orchestr si se Sommerovou efektní skladbou, která vznikla na objednávku Dvořákovy Prahy, poradil skvěle a podal ji v perfektní souhře, svěže a s dostatečným švihem. První část nabídla několik půvabných lyrických ploch, které se následně střídaly s exaltovanějšími partiemi. Druhá část, hutnější a razantnější, směřovala k čím dál větší intenzitě, aby ji hráčky a hráči uzavřeli v efektním závěru. Dvořák Airlines jako celek je zvukově intenzivní dílo, jímž skladatel možná „uvažuje“ o vnímání dálek při dnešní rychlosti cestování, která se odlišuje od způsobu, jak se cestovalo za dob Antonína Dvořáka.
Za pomyslný vrchol večera lze považovat výkon dvaatřicetiletého arménského violoncellisty Nareka Hakhnazaryena. Ten se představil jako sólista v Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1 C dur Josepha Haydna. Tato sofistikovaná skladba nabízí nepřeberně půvabu a radosti. Hakhnazaryenova hra se vyznačovala hřejivým tónem, lyrikou, vzdušností, skvěle zvládnutými běhy, vyváženou dynamikou, tónovou čistotou. Mimo technickou stránku sólistovy hry, která obzvlášť vynikla v kadenci v závěru první věty, je potřeba upozornit na totální bezprostřednost, kterou Hakhnazaryen předvedl na pódiu a v níž se potkal s temperamentem mladých hudebnic a hudebníků. Ti si výborně poradili s tempem závěrečné třetí věty, které Tomáš Netopil nasadil opravdu vysoko.
Po krátké přestávce zazněla Serenáda pro smyčce C dur, op. 48 Petra Iljiče Čajkovského. V interpretaci Mladých filharmoniků Dvořákovy Prahy to nebyla hudba zatěžkaná patosem, nýbrž virtuózní kus plný vzletných frází a entusiasmu. Andante podali vznešeně, valčík s půvabnou hravostí. Citlivě vykreslená elegie nabídla zvukovou barevnost. Celkový dojem dotvořilo nadšeně pojaté finále.
Violoncellista Narek Hakhnazaryan; Dvořákova Praha, Rudolfinum 14. září 2021, foto: Dvořákova Praha – Petra Hajská Suverénní výkon svěřenců dirigenta Netopila si nezadal s leckterými profesionálními filharmonickými tělesy. Z úspěchu večera se radovali nejen mladé hudebnice a hudebníci, ale i právě Tomáš Netopil, jenž má coby lektor lví podíl na této radosti z hraní. Nezbývá než poděkovat a přát si více takových báječných hudebních empatických setkání!
Dvořákova Praha – Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy
Dirigent Tomáš Netopil, violoncello Narek Hakhnazaryan
Program:
Lukáš Sommer: Dvořák Airlines pro smyčcový orchestr (skladba na objednávku Dvořákovy Prahy)
Josef Haydn: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 C dur, Hob. VIIb/1
Petr Iljič Čajkovskij: Serenáda pro smyčce C dur, op. 48
Dvořákova síň, Rudolfinum, Praha 14. září 2021
